„Máme problém se škodami, které působí přemnožení divočáci. Letos máme historicky nejvyšší počet nastřílených kusů. Je to o sto procent více než vloni touto dobou,“ informoval Roman Vodák z Mysliveckého sdružení Jezevec v Chornicích. Svou roli podle něj hraje i změna kultur v zemědělství.

„Postavili nám tady jednu bioplynku a výstavba druhé se chystá. To znamená, že v okolí se pěstuje především kukuřice a plodiny, které divoká prasata milují,“ řekl Roman Vodák.

Myslivci tedy bojují s tím, jak uhlídat černou zvěř, aby škody nepůsobila. Třeba chorničtí myslivci mají služby i v noci a pole hlídají. Podle Miroslava Ducháčka, předsedy Mysliveckého sdružení v Baníně, nepomohl ani repelent. Látka rozmístěná v poli měla prasata odradit.

To se však minulo účinkem, a tak i tamní myslivci se na hlídkách polí s bramborami střídali. V Květné zkouší jinou metodu, jak černou zvěř v lesích udržet. Celý rok divočáky přikrmují, aby je pole nelákala.

„Všeobecně je hodně zvěře. Největší škody působí zemědělcům ale právě divočáci. Nejedná se jen o kukuřici. Rozrývají i porosty pícnin,“ informoval ředitel Agrární komory ve Svitavách Josef Gracias. Podle něj nemá skladba plodin na přemnožení černé zvěře až takový vliv.

Doporučuje zemědělcům, aby s myslivci spolupracovali. Kompenzace za stotisícové škody bývá ale kvůli nedostatku peněz mysliveckých sdružení problémem.

Přemnožení divočáci působí největší škody. „Někdy to není veselý pohled na zničenou celou úrodu,“ říká Josef Gracias. To pak zastřelený kanec pěstitele moc „nevytrhne“.

Zvěřina je jednou z možností, jak se myslivci s farmáři za škody na plodinách vyrovnávají.

„Zatím se nám daří se zemědělci nějak dohodnout. Škody kompenzujeme formou pomoci nebo právě zvěřinou,“ potvrdil Roman Vodák. Vyjádřil však obavy, že nejen chornické myslivecké sdružení ale i ta ostatní budou za škody muset v budoucnu platit. Myslivecká sdružení proto přemýšlejí, jak si vytvořit finanční rezervy.