Tentokrát se účastníci zabývali úvahami, zda by v budoucnu mohlo esperanto nahradit v Evropské unii angličtinu.

Esperantisté pozvali Marii Jílkovou, kandidátku do Evropského parlamentu, která pochází z Lezníku. Při přednášce o Bruselu seznámila hosty nejen s nejvýznamnějšími pamětihodnostmi města, ale především představila fungování Evropského parlamentu a roli esperanta ve stále jazykově rozmanitější Evropě. Zavedení esperanta jako univerzální řeči v Unii není utopie, jak by se mohlo zdát. Používání nejrozšířenějších jazyků angličtiny, francouzštiny a němčiny je mnoha zeměmi vnímáno jako nespravedlivé vůči těm, pro které nejsou jazykem mateřským. Proto v úvahách o jiném, jednodušším řešení dostává místo také esperanto, umělý jazyk s několika málo gramatickými pravidly a slovní zásobou odvozenou z románských jazyků a latiny. Esperanto je přitom jazyk velmi variabilní a lze vytvářet dle potřeby nová slova. Může tak sloužit jako pomocný překladatelský ja­zyk.

„Evropský parlament již o využití esperanta v Evropském parlamentu hlasoval v dubnu 2004. Pro návrh se tehdy vyslovilo čtyřicet tři procent poslanců, což pro přijetí nestačilo. V současném parlamentu se o zavedení esperanta snaží slovinská poslankyně Ljudmila Novak. Nicméně již nyní je zřejmé, že v současném složení se Evropský parlament k rozhodnutí nedostane. O ambiciózním plánu rozhodnou noví poslanci, zvolení v červnu 2009,“ uvedla Marie Jílková.

Dodala, že esperanto se může v budoucnu stát univerzálním jazykem evropských institucí. Stejně skepticky se kdysi hledělo na euro, na současné platidlo mnoha evropských zemí, které považujeme za samozřejmé. Celkové náklady na překlady a tlumočení ve všech orgánech Evropské unie se odhadují na devět set devadesát milionů eur ročně. (ik, mč)