Dětské psychology na základních školách jako první u nás zavedli v Pardubicích. Osvědčili se a brali by je i ostatní.

Ve střední odborné škole v Poličce řeší problémy s žáky zatím řeší výchovný poradce a metodik prevence. „V závažnějších případech se obracíme na psychology," vysvětluje ředitel školy Boris Preissler. Samozřejmě nejdůležitější je navázat kontakt s žákem i jeho zákonnými zástupci a vytvořit na půdě školy atmosféru vzájemné důvěry s cílem nepostupovat pouze represivně. „Případů, kdy je vhodná nejen konzultace s odborníky, ale i jejich intervenční zásah, přibývá. Zaznamenali jsme i situace, kdy se na školu obrátili sami psychologové, aby na její půdě konzultovali problémy svých klientů a mohli si tak vytvořit ucelenější obraz o osobnosti žáků a prostředí, ve kterém se pohybují," přiznává ředitel.

V současné době velmi úzce spolupracují s psycholožkou, jejíž intenzivní působení může pomoci žákyni školy adaptovat se ve školním prostředí. „Uvědomujeme si, že bez intervence psychologa by tato žákyně nemohla uspět. I tento případ a snaha vytvořit otevřené a vstřícné prostředí ve škole nás vede k hledání zdrojů peněz abychom mohli vytvořit pracovní místo školního psychologa alespoň na částečný úvazek," konstatuje ředitel školy Boris Preissler.

Školní psycholog by byl k dispozici nejenom žákům školy, ale jeho služeb by mohli využívat i pedagogové. „Pokud jde škole o změnu, ne pouze o trest, měla by nastoupit práce psychologů, která by měla být dlouhodobá a předpokládá i intenzivní spolupráci s rodinou. Škola by měla především vzdělávat a nastavovat normy. Na řešení závažných pedagogicko-psychologických problémů je stále prostor velmi malý," míní Boris Preissler.

Psychologa by brali také na Základní škole Kostelní v Moravské Třebové. „Děti řeší mnoho problémů, například rozvod rodičů, jsou takové které se nezačlenění do kolektivu, nemají sociální dovednosti. Mnoho dětí nedokáže čelit ostrakismu ze strany spolužáků. Potřebují někoho, u koho by se vypovídaly ze svých problémů, někoho, kdo by jim nastínil možná řešení," popisuje situaci ve škole ředitelka Jaroslava Skácelíková.

Učitelé mají mnoho dalších povinností, administrativy neubývá. Pro mnoho dětí navíc učitel není ten, komu by se chtěly svěřit. Někdy se jen vypovídají, našly si mezi učiteli „vrbu", jindy chtějí i radu. „Učitel by měl ale učit, v rámci možností ještě vychovávat, pomáhat dětem s řešením problémů by měl ten, kdo na to má vzdělání, kdo to umí, to je psycholog," tvrdí ředitelka Skácelíková.