„Na stavby D35 Litomyšl – Janov a D35 Opatovec – Staré Město byl podán rozklad proti stavebnímu povolení ze strany Českého svazu ochrany přírody Šumperk. To bohužel znamená další zdržení v přípravě obou staveb, zejména v případě obchvatu Litomyšle,“ informoval o víkendu Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR.
Znění rozkladu najdete ZDE a jeho doplnění včetně konkrétní argumentace ZDE
Je to špatná zpráva zejména pro Litomyšl, která je už nyní zahlcena tisíci aut a kamionů denně. Ochránci přírody ze Šumperku se do řízení přihlásili před dvěma lety. Tehdy slibovali, že stavbu nebudou blokovat a dělat problémy. „Nechceme nic blokovat, zdržovat nebo prodlužovat řízení. Jde nám o to, aby se dodržovaly všechny připomínky, nařízení a doporučení,“ vysvětlil před časem předseda Českého svazu ochránců přírody Šumperk Slavomír Bušina. Aktivistům jde například o kácení stromů kvůli dálnici nebo zajištění ochrany živočichů.
Psali jsme před lety:

Dálnici brali jako napojení jejich regionu na Hradec Králové, proto se do řízení přihlásili. „Ozveme se jen v případě, když bude nějaký rozpor,“ podotkl tehdy Bušina. Všechny dálniční úseky na Svitavsku mají stavební povolení a nyní přišla komplikace, kterou už v této fázi nikdo nečekal.
„Předmětná rozhodnutí nepracují se všemi podmínkami uvedenými ve stanovisku Ministerstva životního prostředí vzešlého z EII (EIA - posudek vlivů na životní prostředí - pozn. red.). Některé podmínky, které lze těžko definovat dokumentací ke stavbě, jsou buď citovány neúplně, nebo vynechány. Opravdu nepřicházíme s novými požadavky či zjištěními. Z našeho pohledu se jedná o procesní vady,“ upozornil Bušina.
Ochránci přírody ze Šumperku v pondělním doplnění odůvodnění rozkladu poukazují mimo jiné na kácení stromů, které nejsou přímo v místě stavby dálnice, nedostatečně uvedený ekologický dozor nebo nepřesně formulovaný požadavek na ochranu živočichů.
V Litomyšli se tak paradoxně stalo to, čeho se místní obávali. Řízení ovlivňuje někdo zcela mimo složitě vyjednanou dohodu zdejších spolků a osad, kterých se dálniční obchvat města týká, a navíc zcela mimo region.
„Z důvodu nejednoznačnosti existence vážného důvodu pro kácení v katastru Borušov a Mladějov na Moravě z důvodu kolize dřevin s povolovanou stavbou, z důvodu neúplných či vynechaných podmínek ze stanoviska Ministerstva životního prostředí (MŽP) a nedostatečného (nepřezkoumatelného) definování činnosti ekologického dozoru podáváme proti předmětnému stavebnímu povolení rozklad. Dle našeho názoru je dodržení všech podmínek stanoviska MŽP důležitou podmínkou minimalizace negativního dopadu stavby na životní prostředí,“ uvedl v doplnění rozkladu Bušina.
Celý dokument je přístupný na webu Ministerstva dopravy. Podle ŘSD však nejde o zásadní problémy a vše mohlo být dávno vyřešené.

„Známe obsah výhrad z rozkladu. Jednoznačně musím říci, že nás obsah velmi mrzí, protože to jsou všechno věci, které bez problému bylo možné vyřídit během stavebního řízení,“ podotkl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Rozklad bude řešit ministerstvo dopravy a musí dodržet lhůty dané zákonem. Půjde o měsíce, což znamená pro stavbu dálnice velké zdržení.
„Jakkoliv je rozklad podepsán, že ho podalo sdružení, tak ve skutečnosti jde o několik jednotlivců. Uvádějí snadno řešitelné banality, nemáme s tím žádný problém, umíme jim vyjít vstříc a máme tu vůli. Stavbu a sta tisíce řidičů toto jednání poškozuje,“ doplnil Rýdl a předeslal, že budou s ochránci přírody ze Šumperku jednat. Stejně jako vedení Litomyšle a zástupci spolků, kteří jsou do řízení od začátku zapojení.

„Budeme se snažit zkontaktovat lidi ze Šumperku, jestli bychom se s nimi nemohli setkat. Chceme jim vysvětlit, co se stane, když na rozkladu budou trvat. Rádi bychom to řešili po dobrém. Zdržení stavby o deset měsíců až rok je podle nás tragédie,“ řekl starosta Litomyšle Daniel Brýdl.
V Litomyšli se tak paradoxně stalo to, čeho se místní obávali. Řízení ovlivňuje někdo zcela mimo složitě vyjednanou dohodu zdejších spolků a osad, kterých se dálniční obchvat města týká, a navíc zcela mimo region. „Podivuju se nad českými zákony, že se může kdokoliv z republiky přihlásit do řízení. Mám pocit, že díky jednání a memorandu jsme našli dobré řešení a ve finále nám do toho hodí vidle někdo ze Šumperku,“ dodal Brýdl. Memorandum bylo podepsané před třemi lety a ukončilo tak dlouholeté místní spory o trasu dálnice.
Druhý napadený úsek ze Svitav do Starého Města dostal stavební povolení dokonce už v červenci:

Přihlásit se do řízení může podle Ministerstva dopravy skutečně kdokoliv z republiky. „Teritoriální omezení nedovoluje právo Evropské unie. Obecně lze zmínit, že ekologické či občanské spolky do řízení mimo město, kde sídlí, vstupovat můžou,“ konstatoval mluvčí Ministerstva dopravy František Jemelka.
Jednání o stavbě dálnice D35 kolem Litomyšle se táhla roky. Zásadní zlom přišel v roce 2020, když ŘSD, Litomyšl, Pardubický kraj, dotčené obce, spolek Živé Kornice a místní zemědělci podepsali společné memorandum. To odblokovalo výstavbu dálnice spojující Čechy a Moravu.
Obchvat Litomyšle tak získal stavební povolení jako poslední úsek dálnice D35 v Pardubickém kraji, a to letos na začátku srpna. Ochránci přírody ze Šumperku podali rozklad dva týdny poté, tedy na poslední chvíli. Původně měla být dálnice kolem Litomyšle hotová v roce 2027, tento termín je nyní ohrožený.
výběr ze stanoviska Českého svazu ochránců přírody Šumperk - předseda Slavomír Bušina:
Ministerstvo ve svém stanovisku z EII požaduje provádění ekologického dozoru. Činnost ekologického dozoru bez stanovení intervalů, kdy bude podávat zprávu o své činnosti a kterému orgánu státní správy, je nepřezkoumatelná. Stavební úřad ve svém rozhodnutí tyto podmínky, pro zajištění přezkoumatelnosti činnosti ekologického dozoru, nezapracoval.
V úseku u Litomyšle bylo kácení stromů řešeno závaznými stanovisky obecních úřadů. Ty jsou zplatněny navazujícím řízením, které by mělo závazná stanoviska plně respektovat a uvést. Umístění náhradní výsadby je součástí povolení kácení (č. parcely a název k.ú.). Stavební povolení specifikuje umístění náhradní výsadby pouze dokumentací k projektu (číslo stavebního objektu) s dovětkem, že případné změny dokumentaci v budoucnu musí schválit stavební úřad (změny umístění náhradní výsadby provádí orgán ochrany přírody!). Pokud tato konstrukce vychází ze závazných stanovisek obecních úřadů, tak už ty jsou, dle našeho názoru, špatně. Obrana proti závazným stanoviskům je možná po jejich zplatnění v navazujícím řízení.