Sobotní námětové cvičení Havárie 2010 simulovalo nehodu dvou autobusů a pěti osobních aut. Zajištění nehody a péče o desítky zraněných měly prověřit a v podstatě i naučit spolupráci profesionály s dobrovolníky, základní složky IZS s ostatními složkami a dobrovolnými organizacemi. Dvoudenní cvičení na ústeckém letišti, v nedalekém Černovíru a na Pastvinské přehradě pořádalo město Ústí nad Orlicí a Oblastní spolek Českého červeného kříže ve spolupráci se složkami IZS.

V sobotu v 10 hodin dopoledne došlo na ústeckém letišti k simulované hromadné dopravní nehodě. V hrůzně vypadající kolizi uvízly dva autobusy a pět osobáků, v nichž zůstali zaklínění cestující. Jeden z autobusů převážel desítky dětí. Za pár minut k nehodě přijíždějí tři sanitky následované profesionálními a posléze dobrovolnými hasiči a Policií ČR. Začíná třídění zraněných, o lehce zraněné pečují zdravotníci z Českého červeného kříže, těžce zraněné vyprošťují hasiči a ujímají se jich profesionální záchranáři. Sanitky odvážejí těžce zraněné do Orlickoústecké nemocnice. V 10.40 na letišti přistává vrtulník, aby transportoval jednoho těžce zraněného. Přibývají také bohužel mrtví. Zásah pomalu končí. O některé zraněné je dále postaráno v humanitárním městečku, jež vyrostlo v Černovíru. Několik zraněných, kteří byli zřejmě v šoku, se však pohřešuje, a tak v noci začíná pátrací akce… Asi takový byl scénář cvičení.

„Cvičení se zúčastnilo zhruba osmdesát figurantů, z toho šedesát bylo zraněných. Osm figurantů s těžkým poraněním bylo převezeno do Orlickoústecké nemocnice, kde byl prověřen traumaplán. Asi třicet figurantů bylo transportováno do stanového městečka v Černovíru, kde proběhla simulace dvoudenního chodu takového městečka. Noční etapa spočívala ve vyhledávání pohřešovaných osob v lese, neděle byla věnována záchraně a vyhledávání osob kolem Pastvinské přehrady. Myslím, že za posledních deset let podobně rozsáhlé cvičení určitě neproběhlo. Je to jedno z největších cvičení v rámci okresu jak do počtu figurantů, tak samozřejmě do počtu techniky a zasahujících osob,“ zhodnotil námětové cvičení předseda Oblastního spolku ČČK Jiří Preclík.

Dobrá spolupráce mile překvapila

Vedoucí lékař pardubické krajské záchranky Otomar Kušička považuje cvičení za přínosnou a pozitivní zkušenost. Členové jeho týmu se na spolupráci s laickými složkami důkladně připravovali, například kvůli omezeným možnostem radiové komunikace. „Musím říct, že pro nás bylo milým překvapením, že spolupráce probíhala velmi dobře. Opravdu znatelně nám dokážou v některých oblastech odlehčit a my se můžeme věnovat těm závažným stavům,“ uvedl na adresu zdravotníků Českého červeného kříže. Dal tak zapravdu Jiřímu Preclíkovi, který odmítá, že by ČČK lezl záchranářům „do zelí“. „Naším hlavním úkolem je prevence, učit lidi poskytovat laickou první pomoc,“ zdůraznil Preclík.

Otomar Kušička si obdobnou spolupráci v reálu dokáže představit v případě hromadného neštěstí s desítkami zraněných. „Pokud by se řešení události protáhlo na více než šedesát nebo devadesát minut, tyto složky by se na místo určitě dostavily a měli bychom pro ně nepochybně uplatnění,“ potvrdil.