Šárka Vondrová, která právě končí magisterské studium na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské pražského ČVUT, odpovídala na samém počátku dvouhodinové debaty hlavně na otázky studentů o budoucnosti fukušimských reaktorů. Průběh katastrofy dokumentovala na sérii obrázků.
Současně vysvětlila zásadní rozdíl mezi touto a černobylskou katastrofou před čtvrtstoletím. Nyní udeřila tisíciletá vlna tsunami. Tenkrát se při zkoušce porušily základní bezpečnostní směrnice. Vysvětlila, že fukušimské reaktory jsou zcela zničeny a nikdy se neuvedou do provozu. Následky způsobené řáděním živlů se budou likvidovat celá desetiletí.

I během dalšího výkladu o možnostech české, evropské i světové energetiky zaznívaly dotazy související s Fukušimou. V první řadě se týkaly německého rozhodnutí skoncovat s jadernou energetikou. Gymnazisté si všimli, že kvůli němu stoupají ceny elektřiny, což zase může poškodit podnikání.

Shodli se s lektorkou, že možností na výběr není v energetice příliš mnoho. Uhlí, atom, zemní plyn, obnovitelné zdroje, přičemž každý, jak jim podrobně vysvětlila, má své přednosti i zápory. Dnešní studenti pak budou rozhodovat, které dostanou zelenou v příštích letech a desetiletích. Čeští už určité představy mají. Přejí si, jak vyplývá z výsledků loňského průzkumu mezi téměř devíti stovkami respondentů na dvanácti tuzemských gymnáziích a středních školách a učilištích, útlum uhelných elektráren a jejich nahrazení jadernými, větrnými a solárními zdroji.

Cyklus Energie – budoucnost lidstva je součástí vzdělávacího programu energetické společnosti. Obdobných besed jako ve Svitavách se na českých základních a středních školách uskutečnilo za více než jedenáct let přes 3400. S lektory z ČVUT a jaderných elektráren se za tu dobu setkalo více než 140 tisíc chlapců a děvčat ve věku čtrnáct až devatenáct let.

(jl)