A navíc, chřest má úžasné léčivé a regenerační účinky, známé již před mnoha tisíci lety.

Chřest je díky svému složení zdravá zelenina, která pomáhá udržet tělo v dobré formě a přináší mu vitalitu. Obsahuje velké množství vody, bílkoviny a vlákninu, ale málo sacharidů a tuků. Jíst se tedy může do sytosti, 100 gramů chřestu má navíc jen 22 kcal (94 kJ).

Do pestré palety prospěšných látek v chřestu patří zejména vitaminy skupiny B včetně kyseliny listové (100 gramů chřestu jí dodá tělu 37 procent doporučené denní dávky), vitamin C, betakaroten a minerální látky (například draslík, zinek, vápník, fosfor, hořčík, železo).

Obecně platí, že dobrý chřest je jen čerstvý chřest. Čím je cesta od pěstitele ke spotřebiteli kratší, tím jsou výhonky chutnější. Jeho uchovávání je však stejně náročné jako jeho pěstování. Chřest sice koupíme i konzervovaný, jenže ani ten nejšetrnější způsob konzervace nezabrání znehodnocení chuťových a nutričních vlastností. Čerstvé podobě se zkrátka nic nevyrovná.

Pokud chřest nespotřebujeme hned po zakoupení, mějme na paměti, že má rád chladno, vlhko, tmu a jemné zacházení. Zabalený ve vlhké utěrce vydrží v chladničce při teplotě dva až čtyři stupně Celsia asi čtyři dny (podle čerstvosti při nákupu).

Chřest můžeme ovšem i zamrazit. Pak jej nejprve oloupeme, krátce spaříme vroucí vodou, zchladíme ve vodě ledové a uložíme do mrazáku, kde při minus 20 stupních vydrží půl roku.

Tato rostlina s charakteristickou chutí a vůní po pepři pochází z Orientu. Nejstarší doklady o pěstování chřestu, nástěnné malby, byly nalezeny v Egyptě v pyramidě u Sakkary před čtyřmi a půl tisíci lety. Egypťané přinášeli tuto rostlinu jako oběť bohům, staří Řekové a Římané ji používali jako afrodiziakum, určené pro stoly patricijů. Hippokrates používal chřest zase jako diuretikum, Julius César jej rád jídal vařený. Do Evropy se chřest dostal přes Španělsko, ve Francii se záhy stal zeleninou králů.

V Čechách býval dříve chřest dostupný jen pro bohaté. Nové způsoby pěstitelství však umožnily snížit cenu této zeleniny natolik, že dnes může obohacovat jídelníček nás všech.

Čerstvý chřest je k dostání po celý rok, nicméně ten nejlepší a nejchutnější je k mání pouze v sezoně, tedy od poloviny dubna do konce června. K nejznámějším z mnoha odrůd chřestu patří chřest bílý, zelený a fialový.

Pěstuje se v Evropě, hlavně ve Francii, Belgii a Itálii. A také na Slovensku a na našem území.

(vab)