Písek složený na chodníku? Příkaz města zní: zaplať za zábor veřejného prostranství. Jakmile ale napadne sníh, dávají od chodníků města i obce ruce pryč.


„Pokud budu mít jako majitel restaurace zahrádku, musím za ni městu zaplatit. Ale když jde o povinnost odklízet sníh, tak jsou najednou chodníky problémem majitelů přilehlých nemovitostí?“ uvedl pro Deník starosta Blešna na Hradecku Jan Kopelent. Obec je ve východních Čechách bílou vránou. Blešenští se o úklid chodníků starat nemusejí, bedra za ně ohýbá brigádník.
A jak by v Blešně řešili situaci, když by na nedostatečně odklizeném chodníku došlo k úrazu a poškozený by po obci žádal kompenzaci?
„Jsme pro tento případ pojištění. Ale když se chodník smeká, musím jít opatrně tak jako jsem na silnicích povinen přizpůsobit jízdu stavu vozovky,“ uvedl Kopelent.


Jeho kolegové z vedení východočeských měst a obcí jsou ve valné většině proti. Kromě finančního zatížení radnic argumentují i technickými problémy: při kalamitách by technické služby nebyly schopné si se sněhem rychle poradit, nemají dostatek lidí ani strojů. A pořizovat je jen kvůli několika dnům v roce by byla podle nich zhýralost.
„Zvedlo by nám to náklady. A při kalamitách by nebylo ani technicky možné situaci zvládnout a sníh v rozumném čase odklidit,“ řekl starosta Chrudimi Jan Čechlovský.


Tento problém se dotýká zejména měst na Vysočině, kde každou zimu zápolí ne s centimetry, ale desítkami centimetrů sněhu.
„Podle mě by bylo kompromisem nechat údržbu dál na majitelích nemovitostí s tím, že by této povinnosti byli zproštěni staří a nemohoucí lidé. Za ně by zimní údržbu provádělo město,“ uvedl poličský starosta Jaroslav Martinů.


„Chodníková“ novela, po jejímž schválení by povinnost uklízet chodníky padla na města a obce, prošla v únoru prvním čtením v poslanecké sněmovně. Poté narazila na odpor sociálních demokratů i některých členů ODS a lidovců.
Některá města už dopředu oznámila, že pokud by novela vešla v platnost, zvýší daň z nemovitosti. Tyto peníze jdou totiž rovnou do jejich rozpočtu.