Před pěti měsíci usedl do křesla starosty Litomyšle Daniel Brýdl, syn prvního litomyšlského porevolučního starosty Miroslava Brýdla. Jako místní zastupitel za Generaci 89 začal v roce 2018 své druhé volební období. Daniel Brýdl říká, že impulsem pro vstup do světa komunální politiky však nebyla rodinná tradice, ale jeho děti. „Chci jim být příkladem a prací v občanském sdružení Generace 89 jsem si ověřil, že má cenu se starat o své okolí a že je možná změna k lepšímu,“ dodává ke svým politickým začátkům. Plánů na následující roky má mnoho. Už začali šetřit na domov pro seniory a řeší i parkování.

Má za sebou první měsíce v křesle starosty. Daniel Brýdl z Generace 89 si pochvaluje práci s koaličními partnery i opozicí a je otevřený všem názorům.

Ve funkci starosty jste pět měsíců. Jak se cítíte?
Byla to hektická doba, ale těším se na výzvy přede mnou. S něčím z programového prohlášení už jsme začali a něco teprve chystáme. Pocitově jsem na tom asi jako sportovec na začátku zápasu. Zdravá nervozita a chuť dosáhnout co nejlepšího výsledku.

Přešel jste na radnici ze soukromého sektoru. Co bylo nebo ještě je pro vás na přechodu do státní sféry nejtěžší?
Papírování, byrokracie a to, že věci obecně nejdou dělat rychle. Naštěstí mám dobrý a profesionální tým úředníků. Co ve firmě vyřešíte za týden, trvá na úřadě v lepším případě měsíc. To není vina úředníků, ale je to obraz systému státní správy. Nejtěžší je zákonné omezení. Někde bychom zaparkovali autobusy, abychom získali místa pro auta, ale zjistím, že by to policie neschválila, nevyhovuje to normám… Chodím s nápady a úředníci mi říkají, proč to nejde. Když jsme se ve firmě rozhodli, že uděláme Muzeum tisku, tak se udělalo. Zvykám si. Bojím se, že český stát staví díky 90. letům na nedůvěře, proto je na všechno potřeba papír.

Vypadá to na klidné roky v Litomyšli. Jak hodnotíte spolupráci v širší koalici, kterou jste si po volbách tak pochvalovali?
Zastupitelstvo je jedno z nejpozitivnějších překvapení. Nemáme na vše stejný názor, v něčem se dost lišíme, ale všichni děláme na tom, aby Litomyšl vzkvétala. Častěji se scházíme na seminářích, kde si vyjasňujeme stanoviska a diskutujeme. Chováme se k sobě ale slušně a korektně. To je změna k lepšímu.

Nechybí vám silnější a konstruktivní opozice?
Konstruktivní opozici máme. Ačkoliv slovo opozice nemám rád, protože to, že nejsou v koalici, neznamená, že by byli a priori proti všemu, co navrhneme. Litomyšl není Poslanecká sněmovna. Zástupci ČSSD a KSČM jsou předsedové kontrolního a finančního výboru. Jsme spolu v pravidelném kontaktu, neshodneme se na všem, ale to k životu patří. Oceňuji, že jsou schopni podpořit naše návrhy, pokud je považují za správné, a že se sami nebojí navrhovat řešení nebo kritizovat naše návrhy. Opozici máme ale i v koalici. Mladší část zastupitelstva se nebojí mít jiný než většinový názor. I v Generaci 89 se dohadujeme. Po zastupitelstvu chodíme všichni na pivo a tam se bavíme o názorech. Naslouchám jim a píši si podněty a o všem je otevřeně informuji. Jinak kvalitní opozici a zpětnou vazbu mám doma.

Dal jste si nějaký konkrétní cíl, investici, změnu, které chcete ve svém prvním volebním období dosáhnout?
To bych rozdělil na věci, které můžeme v zastupitelstvu prosadit a nemůžeme. Chci zlepšit komunikaci s veřejností, zavést participační rozpočet, pokračovat v nastoleném kurzu v oblasti architektury a zásahů do veřejných prostorů, pracovat na změnách ve školství v Litomyšli a mít ve městě více zeleně. Pak jsou věci, které si mohu přát, mohu za ně lobbovat, někoho přemlouvat, prosit, ale nemáme je úplně ve své moci. Jsme omezeni například nedostatkem finančních prostředků. Takovým případem je stavba domova pro seniory nebo parkovacího domu či výstavba dálnice. Nicméně na domov pro seniory už jsme začali šetřit a požádali jsme stát o pomoc. Bez dotací nezvládneme domov ani parkovací dům postavit.

Litomyšl má několik problémů. Tím nejvíc palčivým je doprava. Blízko centra vede hodně frekventovaná I/35. Jak to vypadá se stavbou D35 a je vyřešená protihluková studie u Strakova?
Podporujeme schválenou trasu dálnice s úpravami, aby co nejméně zatížila občany a přírodu. V místech, kde vychází překročení akustických limitů, chceme protihlukové stěny. Když si v tisku přečtu, že Litomyšl zdržuje výstavbu dálnice, tak s tím nesouhlasím. Zastupitelé již v minulém volebním období řekli, že jsme pro dálnici. Vydali souhlasné stanovisko k variantě 0 a výstavbu dálnice D35 rozhodně město Litomyšl nezdržuje, ani neblokuje. Byli bychom sami proti sobě. Pokud nebude dálnice, tak tady denně bude za pár let jezdit skoro 30 tisíc aut. K protihlukové studii u Strakova mohu říci, že žijeme ve státě, kde je možné hluk počítat minimálně čtyřmi metodami, které mohou přinést rozdílné výsledky. Zda budou, nebo nebudou protihlukové stěny, záleží na výpočtech a v další fázi – po výstavbě dálnice – na faktických měřeních hluku přímo na místě.

Velkou bolestí zůstává roky parkování ve městě. Máte řešení, kam „dát“ všechna auta a ulevit centru?
Máme projekty na parkovací domy, v nemocnici se teď chystá jedno parkoviště se 70 místy. Zabýváme se i stavem parkingu na Smetanově náměstí a chceme přidat místa na parkovišti pod školami tím, že vymístíme stání pro autobusy. Chceme občany motivovat, aby všude nejezdili auty. Ale na rovinu říkám, že pokud bude mít každá rodina dvě auta, tak nám tady nepomůže ani pět nových parkovacích domů.

Ať to nejsou pořád jen negativa, lidé chválí různé ekologické kroky - zrušení plastových lahví na radnici, vratné kelímky na městských akcích… Máte v zásobě další změny?
Více zeleně, více místa v okolí pro volný čas, podpora třídění odpadů. V oblasti ekologie chceme být aktivní, ale jsou tu i další oblasti, ve kterých se chceme posunout výš. Prezentace města na internetu, chceme více šetřit na klíčové projekty…

Kde vidíte silné a naopak slabé stránky Litomyšle?
Pozitivy jsou architektura, bohatý kulturní život, příjemné prostředí, nízká nezaměstnanost a celkově je v Litomyšli hodně aktivních lidí. Negativy je nedostatek parcel a nabídky bydlení. Připravujeme projekty na zainvestování pozemků na Husovce a Na Lánech. S developery řešíme možnou výstavbu bytových domů a další pozemky Na Prokopu. Tíží nás údržba majetku za více než 2,5 miliardy korun, na kterou musíme vynakládat čím dál více peněz. Chceme se ale chovat jako správný hospodář, takže opravovat a udržovat musíme.

Strach o nemocnici?
Lidé ve městě a okolí mají obavu o budoucnost Litomyšlské nemocnice. Hovoří se o dalším omezování, rušení akutních operací… Nemocnice je ale krajská a město nemá páky, jak do chodu zasáhnout. „S panem místostarostou Kašparem jsme jednali s hejtmanem, managementem Nemocnice Pardubického kraje i zástupci Litomyšlské nemocnice. V příštích letech se do nemocnice chystají investice za desítky milionů korun a nemám informace, že by to někdo tady chtěl zavírat či rušit. Fámy nemocnici poškozují. Mají nedostatek lékařů jako v jiných městech,“ říká starosta Daniel Brýdl. Město proto chce nemocnici pomoci nabídkou obecních bytů pro lékaře. Nadační fond pro rozvoj zdravotnictví Litomyšlska připravuje projekty, jak přilákat nejen doktory, ale i sestřičky a další personál.

Starosta Litomyšle Daniel Brýdl.VIZITKA: Daniel Brýdl
Na radnici přišel ze soukromého sektoru. Po studiu práv působil bezmála 20 let jako obchodní zástupce a později obchodní ředitel v litomyšlských společnostech Story Design a v tiskárně HRG. Jako místní zastupitel za Generaci 89 začal v roce 2018 své druhé volební období a navazuje na kariéru svého otce Miroslava Brýdla, prvního litomyšlského porevolučního starosty. Daniel Brýdl říká, že impulsem pro vstup do světa komunální politiky nebyla rodinná tradice, ale jeho děti. Je mu 46 let, je ženatý a s manželkou Blankou má 3 děti. Ve volném čase se věnuje trénování basketbalu mládeže, spoluorganizuje občanské aktivity spolku Generace 89 a relaxuje prací na zahradě.