Ještě než se Hamidolla se strýčkem ocitli na naší základně, proběhlo docela dramatické rozhodování hlavních představitelů jeho vesnice o tom, jestli svěří chlapce do péče cizinců. Nakonec se rozhodli nabídce České republiky důvěřovat.

Hamidolla má za sebou několik dní v naprosto novém prostředí. Stýskalo se mu po mamince a po domově, měl problémy s příjmem potravin, málo komunikoval, ale díky trpělivé péči skupiny českých vojáků, zejména děvčat, si pomalu začal zvykat.

Bylo úsměvné pozorovat „drsné“ vojáky, jak se snaží Hamidollu rozveselit. Dopoledne plnili se zbraní v ruce úkoly v terénu, odpoledne malovali malému kamarádovi obrázky. Komunikace nebyla snadná. Hamidolla je Uzbek a nerozumí afghánsky. Jeho strýček hovoří afghánsky a jen trochu uzbecky. Ale zatím všechno klape.

Dnes s první skupinou vojáků odletěl z Fayzabádu. I přes občasné slzičky bojuje a všichni věříme, že se za pár měsíců vrátí opět domů, bude moci chodit, běhat a povede se mu lépe.