Cévní mozkové příhody se v našich končinách stávají závažným problémem i v souvislosti se stárnutím populace. Jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích, četnost výskytu onemocnění je v České republice asi 250 až 400 příhod na 100 000 obyvatel a rok (je jedna z nejvyšších na světě).

Kromě vysoké incidence je závažná i skutečnost, že mozkové příhody postihují stále více mladší věkové skupiny, vzácností tak nejsou ani příhody u pacientů mezi 30. až 40. rokem života.

Cévní mozkové příhody se staly problémem nejen medicínským, ale i sociálním a ekonomickým. V České republice je úmrtnost na cévní mozkové příhody ve věku do 65 let ve srovnání se zeměmi západní a severní Evropy dvojnásobná.

Nejčastější příčinou cévní mozkové příhody je přerušení průtoku krve do mozku vedoucí k poškození jeho části nedostatečným prokrvením buď v důsledku prasknutí cévy a krvácení do mozku (hemoragická CMP) nebo v důsledku uzavření cévy krevní sraženinou (ischemická CMP). Během ischemické CMP dochází v postižené části mozku k poruše funkce mozkových buněk projevující se zánikem funkce daného ložiska (ochrnutí, ztráta citlivosti, ztráta řeči atd.). Po několika hodinách mozkové buňky z nedostatku kyslíku a živin odumírají. Je proto důležité jednat rychle, abychom snížili riziko nevratného poškození mozku a dlouhodobého fyzického a psychického postižení. Čím dříve se tedy zahájí účinná léčba, tím větší je šance ovlivnit průběh a následky mozkového postižení.

Jaké jsou nejběžnější příznaky cévní mozkové příhody?

•NAHLÁ ochablost nebo znecitlivění tváře, ruky nebo nohy, obvykle na jedné straně těla.
•NÁHLÉ potíže s mluvením nebo potíže porozumět řeči.
•NÁHLÁ porucha zraku patrná na jednom nebo obou očích.
•NÁHLÁ závrať, ztráta rovnováhy nebo koordinace pohybů.
•NÁHLE vzniklá silná bolest hlavy bez zřejmé příčiny.

Pacient by měl být ihned po vzniku prvních příznaků transportován do nejbližší nemocnice, která může poskytnout rychlé zhodnocení stavu a léčbu nejnovějšími dostupnými terapiemi.

Klasická léčba příhod spočívá v podávání léků ovlivňujících srážlivost krve a léků vedoucích k zlepšení prokrvení mozku. Světovou novinkou se v roce 2004 stala tzv. trombolýza, jejíž cílem je rozpuštění krevní sraženiny a tím obnovení průtoku krve cévou. Vhledem k početným omezením je tento zákrok indikován jenom u malého procenta pacientů. Jeho efekt je však až zázračný, pacienti se často vracejí do normálního života, jinak jim hrozí trvalé následky, nejčastěji v podobě poruch hybnosti a řeči.

Podle tíže CP je pacient obvykle hospitalizován na neurologické JIP, neurologickém standardním oddělení a pak na lůžkovém rehabilitačním oddělení. Při příznivém vývoji a je-li vhodné domácí zázemí, může být pacient převeden do domácí péče. Pokud je ale postižení pacienta i po ukončení pobytu na rehabilitačním oddělení těžké a pacient nemůže být přeložen do domácího prostředí, je třeba zajistit další návaznost péče – např. v léčebně dlouhodobě nemocných.

Po příhodě ale každý pacient vyžaduje pravidelné kontroly, nejlépe u ambulantního neurologa, který sleduje účinnost léčby zabraňující opakování příhody.

Marián Kuchar, primář neurologie v Litomyšli