Diskuze, kam patřit, se na Moravskotřebovsku a v Jevíčku rozběhly hned v listopadu 1989. Požadavek na odčinění historické křivdy, kterou nemalá část obyvatel regionu pociťovala od správní reformy z šedesátého roku, navázal na snahy vytrysklé během pražského jara.

V červnu 1968 vznikla v Moravské Třebové pobočka Společnosti pro Moravu a Slezsko, jejímž předsedou se stal pozdější zastupitel města Jiří Kalabus. Na podporu požadavků za obnovu bývalého okresu Moravská Třebová a připojení k Moravě vznikla rezoluce, kterou podepsalo 2650 osob.

O třicet let později se moravistické akcenty projevily v prvním polistopadových komunálních volbách, ve kterých v Moravské Třebové přesvědčivě zvítězil Moravský demokratický blok, jehož součástí bylo i Hnutí za samosprávnou demokracii-Sdružení pro Moravu a Slezsko. V pětadvacetičlenném zastupitelstvu získal deset mandátů.

Reálnou možnost narovnání pokřivených historických zemských hranic však přineslo až zřízení současných krajů. Rozhodování o tom, kam bude Moravskotřebovsko a Jevíčko nadále patřit, měli v rukou zastupitelé měst a obcí. Aby si zjistili názor obyvatel, uspořádali anketu. V Moravské Třebové se zúčastnilo 20 v Jevíčku jen 17 procent voličů.

Olomouc nebo Brno? Jen ne Pardubice

Drtivá většina se v obou městech vyslovila pro Moravu, 82 procent obyvatel Moravské Třebové hlasovalo pro Olomouc, 14 pro Brno a tři pro Pardubice. V Jevíčku se většina hlasujících přiklonila k Brnu, zastupitelé města se však připojila k rozhodnutí moravskotřebovských zastupitelé a zvedla ruku pro Olomouc.

Ne všichni se ale chtěli s vůli voličů smířit. Anketu jako nevypovídající kritizovala především ODS. „Místo toho, aby se volení zástupci snažili pomoci podnikatelům a přivedli investory, což by umožnilo zvýšit životní úroveň obyvatel regionu, přou se o zařazení do navrhovaných krajů,“ prohlásil zastupitel Milan Stejný.

Problémy způsobila anketa i v Jevíčku, kde se utvořilo sdružení za odtržení města k Brněnskému kraji. „Záleží nám na tom, aby náš mikroregion se třiatřiceti obcemi zůstal celistvý,“ vysvětlil rozhodnutí zastupitelů starosta Jevíčka Petr Spáčil. Separatistické snahy, jejichž mluvčím se stal jevíčský učitel Vlastimil Hebelka, podpořila rovněž petice, kterou podepsala necelá tisícovka, přes 51 procent voličů.

„V Jevíčku nastala zajímavá situace. Volební programy všech stran v komunálních volbách obsahovaly důležitý argument – chceme zpátky na Moravu. Většina zastupitelů se starostou nyní ale tvrdí, že není vhodný okamžik o usilování k Brněnskému kraji. Proto jsme se sdružili. Nechceme totiž, aby znovu někdo rozhodoval za nás a bez nás,“ vysvětlil Hebelka.

Po krajských volbách, které proběhly na podzim následujícího roku, zpochybňoval výsledky ankety i tehdejší hejtman Roman Línek. Další hlasování proběhlo o dva roky později. Se stejným výsledkem. Lidé se však mohli vyslovit pouze pro Olomouc nebo Pardubice, Brno z ankety vypadlo. Většina starostů regionu hlasování i tak, vzhledem k předchozí vůli obyvatel, považovala za zbytečné.

V Moravské Třebové se referenda zúčastnilo 38 procent voličů, 69 procent z nich se vyslovilo pro Olomouc. „Rozhodne Sněmovna, ale Moravskotřebovští by měli mít šanci spolurozhodovat. V roce 1960, kdy byli nelogicky zařazeni do Východočeského kraje, se s nimi nikdo nebavil,“ uvedl při té příležitosti někdejší moravskotřebovský starosta a poslanec Radko Martínek.

Sněmovna ani nehlasovala

Poslanecká sněmovna však o návrhu na změnu hranic územně samosprávných celků ani nehlasovala. Zákon neprošel druhým čtením. Před následujícími krajskými volbami se otázka odtržení Moravskotřebovska a Jevíčska opět otevřela. Zastupitelé už ale ruce pro změnu hranic nezvedli. A nepomohla ani stížnost, se kterou se na Ústavní soud obrátili zástupci občanského sdružení pro Moravskou Třebovou. „Voláme po zapojení občanů do veřejného života. Když se to pak stane, neberou na jejich názor orgány města zřetel,“ uvedla advokátka Jana Hamplová, která sdružení zastupovala.