První hodiny připomínají tanec štaflí. Tanec předpokládá, že umíme pracovat s tělem, že ho dokážeme uvolnit. Tanec je přeci zušlechtěný krok a gesto podobně jako třeba zpěv je vlastně krasomluva. Tanec napřimuje postavu, vlévá do žil radost a nadšení. Pohledem okolo sebe zjistíme, že vlastně celá příroda tančí svá kola, piruety a další složité kreace.

Taneční kurzy učí společenské tance. Jsou většinou párové. Vyžadují synchronizaci, jsou obrazem společenství muže a ženy, ve kterém těžiště nikdy není dlouhodobě ani na jednom z nich, nýbrž ve středu. Jsou výrazem svobody a zodpovědnosti, protože když se pustí, odstředivá síla je odhodí daleko od sebe.

Na závěr jedno politování a jedno přání. Je mi líto, že ztrácíme taneční gramotnost. Nahrazujeme jí nekoordinovanými, chaotickými, trhanými pohyby. Je rovněž málo hudebních skupin, co taneční hudbu umí hrát. Škoda. Napravit to však můžeme my sami. Přál bych si, aby letošní podzimní taneční kurzy praskaly ve švech. Přál bych si, abychom byli na taneční umění nároční.

PETR ŠABAKA, voj. kaplan