„Stává se to každý rok, že především starší děti si obědy koncem roku odhlašují,“ potvrdila Helena Boháčová, vedoucí školní jídelny v Poličce. Jak se děti stravují, podle ní závisí na důslednosti kontroly rodičů. „Někdo své potomky kontroluje, někdo vůbec. Některé děti mají velkou volnost,“ domnívá se Helena Boháčová. A to se projevuje i ve výběru potravin, které děti konzumují. Výživa školáků a předškoláků je však velmi důležitá, a proto je v jídelnách důkladně promyšlená.

Biopotraviny

Školy se při přípravě obědů musí řídit pravidly. Práci kuchařkám ale mnohdy ztěžují vybíravé děti. Nechtějí jíst ovoce a zeleninu. Často je vyhazují i na ulici. Nejraději mají sladká jídla a těstoviny. Přestože z biopotravin školy příliš nevaří, protože je to finančně náročné, najdou se i výjimky.

Mateřská a základní škola v Jedlové do jídelníčku pro děti ale biopotraviny už zařadila. Do pokrmů přidávají kus–kus, kaši z kukuřičné krupice nebo bulgur. To je nalámaná pšenice podobná rýži. Z dalších podobných potravin zařadí například i mungo. Jedná se o druh fazolí. „Spolupracujeme s odborníky přes obchod se zdravou výživou. Konzultujeme s nimi nové bio produkty a vymýšlíme, jak je do pokrmů zahrnout. Z těchto výrobků pak vaříme přibližně dvakrát do měsíce. Používáme je především do polévek, spotřeba není tak velká. Tyto potraviny totiž nejsou zrovna levné,“ říká Dagmar Bidmonová, kuchařka ze školní jídelny v Jedlové. Obědy připravují denně asi pro padesát pět dětí.

Dva a více hlavních chodů připravují školy ve větších městech. Jídelna druhé základní školy v Litomyšli pravidelně vaří čtyři druhy jídel. Vydávají asi tisíc pokrmů denně. Stravovat se tam chodí žáci ze dvou litomyšlských základních škol. Stravují se tady i studenti gymnázia a lidé z města. Denně jsou v nabídce zeleninové a ovocné saláty. Samozřejmostí je polévka a dezert. Hlavní podíl jídel však tvoří masové pokrmy. Tak je tomu téměř ve všech jídelnách. V nabídce jsou ale i bezmasá nebo sladká jídla.

Ovoce vyhazují

V internátní školní jídelně ve Svitavách vaří denně šest set padesát jídel. Na jídelním lístku jsou na výběr dva druhy pokrmů. Oba bývají většinou masité. „Jednou týdně připravíme hovězí maso. Snažíme se zapojit také hodně mléčných výrobků a hlavně zeleninu,“ vysvětluje Vlasta Sedláková, vedoucí jídelny. Podle ní sedmdesát procent jídel tvoří maso. Jídelníček vymýšlí s vedoucí kuchařkou. I když se snaží zahrnout co nejvíce ovoce a zeleniny, děti je moc nechtějí. „Vůbec si ovoce neváží a dost často se stává, že ho potom vyhazují, kde je napadne. Pomeranče a jablka se válí po ulici,“ stěžuje si Vlasta Sedláková.

Tento problém trápí asi většinu školních zařízení. Výtky žákům nepomohou a v rámci dodržování pravidel takzvaného spotřebního koše musí kuchařky ovoce do jídelníčku zařazovat. S tímto nešvarem si v Jedlové poradili sami. Dětem rázně promluvila do duše jedna učitelka. Problém konzultovala i na rodičovském sdružení. Od té doby tyto potíže v jedlovské škole už neřeší.
Maso do jídelníčků řadí školy téměř denně. Vše ale závisí opět na spotřebním koši. Podle něj musí kuchařky rozvrhnout plán jídel na týden tak, aby byl vyvážený a měl všechny potřebné výživové hodnoty. Zároveň se musí upravit, aby byl co nejvíce pestrý. Proto se způsob úpravy velmi často obměňuje. Jídelníček musí obsahovat ryby, mléčné výrobky, luštěniny, brambory, maso, ovoce, zeleninu, cukry, tuky a těstoviny. Například ryby musí připravovat dvakrát za měsíc. To samé platí rovněž o luštěninách. V případě luštěnin jednou uvaří čočku nakyselo, jindy zase fazole nebo hrachovou kaši.

Sladká jídla vedou

Kuchařky dobře vědí, že největší radost žákům udělají sladkým jídlem. „Děti mají nejraději buchtičky s krémem, kynuté ovocné knedlíky nebo palačinky. Oblíbený je ale také guláš s těstovinou, zapečené brambory nebo rajská omáčka,“ vysvětluje vedoucí školní jídelny v Březové nad Svitavou Dana Kopecká. Samozřejmě jsou jídla, která žáci jí neradi. Jsou to hlavně zeleninové saláty. Úspěch mají pramalý. „Saláty děláme často. Bere si je ale jen málo dětí. I když se je snažíme vždy nějak zpestřit, pokaždé nám zbudou tak dvě třetiny z toho, co nachystáme. Raději mají spíše ovocné kompoty. Zelenina však na jídelníčku musí být,“ informuje Petra Šedá, vedoucí školní jídelny druhé základní školy v Moravské Třebové.

Kuchařky ve školních jídelnách se snaží vymýšlet zajímavá jídla, aby dětem co nejvíce chutnalo. Shodují se ale, že žáci by nejraději jedli hlavně sladká jídla a omáčky. Zeleninou a ovocem jim radost neudělají. Jsou však nezbytně nutné pro jejich správný vývoj.

(zui, syh)