„Zázemí bylo sice architektonicky navrženo zajímavě, ale neprakticky. Zvolili jsme proto výrazné zjednodušení. Navíc by to vycházelo draho, cena by byla minimálně dvojnásobná,“ vysvětluje, jaké důvody vedly radnici ke změně projektu místostarosta Václav Mačát.

Právě výsledná podoba a rovněž finanční náklady, které město do vybudování zázemí vložilo, se staly předmětem kritiky. Podle opozičních zastupitelů, kteří měli výhrady už loni při schvalování rozpočtu, je projekt zbytečně předražený. „Je obrovská škoda, pokud se investují nemalé peníze a výsledkem není v podstatě nic architektonicky hodnotného, co by město mohlo obohatit,“ míní zastupitel Tomáš Kolkop.

Náklady na vybudování právě dokončené podoby zázemí podle starosty Miloše Izáka dosáhly 6,5 milionů. „Samotný objekt stál včetně základů a přípojek čtyři miliony, nezbytné přeložky plynu a kanalizace společně s terénními úpravami necelých 1,5 milionu a dětské hřiště 272 tisíc. Zbylá část výdajů ve výši 800 tisíc zahrnuje venkovní přístřešky, vnitřní vybavení kavárny, elektroinstalaci, veřejné osvětlení,“ upřesnil Izák. Původní návrh, od kterého město před čtyřmi roky upustilo, měl rozpočet na 5,9 milionů.

Část zastupitelů chce nakládání s finančními prostředky při výstavbě zázemí detailně prověřit. Měla by se o to postarat kontrolní skupina, která vznikla při finančním výboru zastupitelstva na konci ledna letošního roku. „Kontrola bude zahájena po ukončení realizace.

Předpokládám, že se zaměříme na přípravu zakázky, výběrová řízení a rovněž na podrobné položkové rozpočty zhotovitele. Konkrétní kroky si ale budeme muset odsouhlasit s ostatními členy kontrolní skupiny,“ upřesnil Tomáš Kolkop, který je jedním ze tří členů kontrolní skupiny. Spolu s ním se budou na kontrole podílet Pavel Charvát a Andrej Kašický.

Modulární systém, pro který se radnice po odmítnutí původního projektu, rozhodla, mezi lidmi velké nadšení nebudí. Nelichotivá vyjádření se šíří rovněž sociálními sítěmi. „Kdy se začne stavět? Stavební buňka na místě už stojí,“ píše na facebooku uživatel Petr Hečko. „Je to strašně hnusné. To není architektura, ale bouda, Trochu to připomíná totalitní sámošku. Žádný náznak propojení s již existující architekturou v areálu Knížecí louky,“ přidala se Zuzana Mičková. „Škaredé, drahé, k ničemu,“ lakonicky poznamenala Ivona Hynštová. „Je to odporný, kdo to vůbec povolil?“ klade si otázku Mirek Schon.

Ne všichni diskutují však podobu zázemí kritizují. Jsou i tací, kteří mají shovívavější pohled. „Hezké to opravdu není, v rámci objektivity by ale bylo dobré napsat, co měl původní návrh stát, a ne že byl hozen pod stůl,“ připomíná Antonín Rusňák. „Myslím si, že nejdůležitější bude, co tomu řeknou naši spoluobčané, až si to vyzkouší. Snažíte se zdehonestovat před občany něco, co ještě neměli možnost vyzkoušet. Nechme to na nich,“ nabádá Martin Bárta. Oba jsou však členové strategického výboru pro rozvoj města, který o změně projektu rozhodoval.

K zasazení objektu zázemí, který stojí na hranici ochranné zóny městské památkové rezervace, do prostředí města se vyjádřil i městský architekt. „Z architektonického hlediska byl kladen velký důraz na jednoduchost a funkčnost. Pozornost byla věnována také tomu, aby stavba v ploše nedominovala, ale naopak aby její subtilní projev organicky zapadal do panoramatu okolních památek, především barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie, historické věže radnice a budovy základní školy,“ vysvětluje Tomáš Slavík.