Lidé si tu připomínali sto let od vypuknutí války a odpovídal tomu i počet vojáků, který se tentokrát sešel na bitevním poli.

„Na bojišti se představilo tři sta šedesát vojáků, což je nejvíc za dobu, kdy se v Mladějově každým rokem bojuje. Započítáváme do toho ještě dvacet členů v civilních dobových převlecích, sestřičky nevyjímaje," říká Pavel Uherek, člen brněnského vojenského klubu, který „dodal" vojáky pro soupeření ruských a mocnářských legií.

Připomínejme válku

Sám měl ve válce příbuzného. „Dědeček odešel na frontu. Válku naštěstí ve zdraví přežil a ještě po něm zbyl krásný dobový meč," přidává vzpomínku Uherek. Konflikt, který se vyznačoval spíš jako zákopová řež, nadchl davy. Rozvíjel se sice pozvolna, ale věrně popsal, jak to tehdy v roce 1914 na frontách vypadalo. Prusko-rakouské jednotky mívaly tak vymóděné uniformy, až působily kontraproduktivně. Z vojáků se stával snadný terč. Mnoho mužů padlo v boji, zůstaly i tisíce raněných. Zato vychytralí Rusové se u železnice opevnili, lstivě nakládali se zásobami i doplňováním jednotek díky úzkokolejce, která nyní byla v Mladějově.

„Je nutné si připomínat válku. Vždyť ti mladí musejí vědět, že to není legrace jako v televizi. Bitva o Blosdorf jim ukáže, že bylo spousta mrtvých. Ale v porovnání s tím je dnešní válka už o něčem jiném. A to si právě dnešní generace dětí neuvědomuje. Já sám jsem na vojně byl. Házel jsem granátem tak daleko, až jsem se toho bál a vynadali mi, kam až házím," rozpovídal se Boris Kicukis, který na přehlídku dorazil z Litomyšle.
Stejně jako on, i tady vojáci házeli granáty. To v době, kdy už se obě strany přiblížily na dostřel. Lidé pak byli ohromení z rozhodujícího útoku rakouské armády. Po bojišti se proháněly modely prvních válečných transportérů, které se dosti liší od těch moderních. Zlatým hřebem útoku Rakouska byla jednotka plamenometčíka.

Cela i dobové peníze

V úžasu byl i další návštěvník akce Luboš Louda. „Můj děda bojoval za první světové války na Piavě. Takhle jsem si boj představoval, protože se sám hodně dívám na dokumenty. Byl to hrozný masakr. Vůbec se mi líbí organizace dnešního dne jako celku," přidal se nadšený Luboš Louda. Součástí rekonstrukce bitvy o Blosdorf v Mladějově byly také projížďky zdejší úzkokolejkou v dobovém parním vlaku z roku 1920. Kromě toho se lidé se mohli vyfotit ve fotosalónu v kostýmech z první republiky a následně si odnesli také stylové snímky vyvedené v historickém nádechu. V areálů nádraží byla také dobová pošta, kde návštěvníci posílali pohlednice, či četnická stanice s improvizovanou věznicí. Organizátoři rozprostřeli i polní nemocnici. Mimo jiné si vyměnili i dnešní bankovky za ty historické, s kterými se tady platilo. Tradičně také uspořádali pietní akt u pomníku obětí první světové války, od níž letos uplynulo sto let. „Připomínejme si to a zasuňme válečné konflikty víc do školních osnov. Lidé jsou totiž nepoučitelní a zapomínají. Je to na každém z nás, aby své dítě učil," dodává Luboš Louda.

Podle šéfa akce Daniela Urbánka si pieta zaslouží pozornost nejen proto, že už je to sto let. „Tahle historická událost nikoho neponouká. Pomník v Mladějově je navíc moc pěkný. Je to bývalá německá obec, která měla své vlaky, připomínalo to i věrohodně Karpaty. Zajímá to všechny, protože spousta z nás tam měla své dědečky. Je to čisté období, které nepopouzí tak jako rok 1945, nebo 1968," připomněl Daniel Urbánek, hlavní organizátor bitvy u Mladějova. Bitva má v v Česku největší tradici a zase to vrchovatou mírou ukázala.