Kukuřice na polích u Dolního Újezdu je sice ještě nízká, ale je nejvyšší čas na její ošetření před škůdci. Tím hlavním je zavíječ kukuřičný. „Letecká aplikace využívá biologický prostředek TrichoLet, jehož účinnou složkou je chalcidka Trichogramma. Tato drobná vosička milimetrových rozměrů se přirozeně vyskytuje v přírodě a účinně bojuje proti zavíječi kukuřičnému tím, že klade svá vajíčka do vajíček škůdce. Tím dochází k redukci líhnutí jeho housenek a omezení napadení rostlin kukuřice,“ vysvětlila Hana Pechová ze společnosti Biocont, která biologickou ochranu rostlin zajišťuje.

Zemědělci v Dolním újezdu už mají leteckou aplikaci vyzkoušenou. „Teď je to už počtvrté. Osvědčilo se nám to a využíváme biologickou ochranu asi na 300 hektarech kukuřice,“ uvedl hlavní agronom Zemědělského družstva v Dolním Újezdu Josef Čejka.

Na poli poblíž Chotěnova přistála dvě letadla, tzv. čmeláci. Doplňují benzín a do zásobníků směs obsahující tisíce malých vosiček.

„Zákazník si určuje dávku, my nabízíme od 120 tisíc jedinců na hektar do 180 tisíc v jedné aplikaci. Provádí se dvě, zhruba po osmi až deseti dnech se opakuje, abychom pokryli nálet zavíječe,“ přiblížil metodu technik Martin Teplý, který s kolegyní sype do zásobníků letadel směs vosiček a krupice.

Psali jsme již: 

Vosičky se běžně vyskytují v přírodě, ale ne v takovém množství, jaké zemědělci potřebují. „Existují různé chovy, máme několik dodavatelů z Německa i Ukrajiny, ale něco se už chová i v Česku,“ podotkl Teplý.

Na Svitavsku a Orlickoústecku letadla rozpráší směs asi na třech tisících hektarech kukuřice. Účinnost biologické ochrany není stoprocentní, pohybuje se kolem 75 procent. „Dělali jsme si porovnání chemického a biologického ošetření polí. Chemická má účinnost 95 až 100 procent, biologická zhruba 80 až 90 procent. I tak to má smysl a chceme v tom pokračovat,“ doplnil Čejka. V újezdském družstvu zkoušeli biologickou ochranu i na další plodiny, ale tak velký účinek jako u kukuřice jinde nezaznamenali.

Čmeláci v Dolním Újezdu aplikují biologickou ochranu na pole s kukuřicí. | Video: Deník/ Iveta Nádvorníková

„Zkoušeli jsme před lety speciální houby do pšenic, ale účinek byl nulový. Hodně je to závislé na počasí, tlaku a nikdo neví, jak bude vlhké počasí, teplo,“ poznamenal agronom. Nyní využívají v družstvu v Dolním Újezdu drony, kterými mapují velká kola plevele v polích. Do postřikovače pak nahrají snímky z dronu a chemii stříkají pouze přímo na plevel, což výrazně snižuje spotřebu chemických prostředků v zemědělství.

Zatímco dříve nad poli běžně kroužila žlutá letadla, čmeláků dnes ubývá a piloti, kteří s nimi umí létat, stárnou. „Létám se čmelákem asi dvacet let a na tomhle stroji jedenáct sezon. V republice nás je asi patnáct a patřím mezi ty mladší piloty. Dříve byli čmeláci všude, každý nalétal 500 hodin ročně, ale dnes je to před vymřením,“ vzpomínal pilot František Přibil, který k Dolnímu Újezdu přiletěl se svým strojem až ze Strakonic.

Podruhé zakrouží letadla nad poli nad Litomyšlsku zhruba za osm dní, aby zopakovala aplikaci minivosiček na kukuřici.