V budově bývalé knihovny, která má mít Síň Vojtěcha Jasného (či by se mohla celá nazývat Dům všech dobrých rodáků), se uskutečnila vernisáž fotografií Vojtěch Jasný: Fotografie a představení knihy Vojtěch Jasný a město Bystré.

V úvodním slově připomněl proslulost Vojtěcha Jasného starosta Bystrého Miloslav Sejkora. Příjemným dotvořením atmosféry se stala nizozemská hudební skupina, která navštívila Bystré jako součást své cesty Europa Ludens Music Tour. K výstavě promluvili kromě autora fotografií i Jaroslav Petr, autor představované knihy, a také Marek Pokorný, ředitel Moravské galerie v Brně a Jiří Voráč, vedoucí Ústavu filmu a audiovizuální kultury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, které s městem Bystré výstavu spolupořádaly.

Z přednesených vstupů připomenu Jasného ohlédnutí na jeho životní osudy, účast v protinacistickém odboji a zdůraznění přátelství jako nejvýznamnější životní hodnoty. Vojtěch Jasný připomněl i duchovní význam všeho kolem, touhu učit mladé nadané děti fotografovat i stále tvořit neboť svoje rozpracované scénáře chce dovést do finální filmové podoby. Čeho si však nejvíce ceníme, byla slova Vojtěcha Jasného o nalezení domova po návratu ze světa právě v Bystrém.

Na jeho slova navázal Jaroslav Petr, autor uváděné bohatě fotografiemi vybavené publikace Vojtěch Jasný a město Bystré. Oba se jako mladí zapojili do odboje proti okupantům. Jaroslav Petr prožil část války ve vězení za odbojovou činnost a jeho celoživotním krédem byla pomoc lidem. Knihou, která byla při vernisáži zcela rozebrána a organizátoři museli výtisky doplňovat, vytvořil dílo hodné velkého umělce a tím i nezapomenutelnou připomínku spojení světového režiséra s „rodáckým" Bystrým.

Jaroslav Petr je v Bystrém známou osobností, utvářející kulturní povědomí o mnoha významných osobnostech, jejichž tvorba je spojena s Bystrým a okolím. Navázal svojí přednáškovou prací na linii slavných buditelů a písmáků, jako byl Josef Justin Michl-Drašar.

Samotné místo má významnou „rodáckou" atmosféru v Bystrém vznikly Jasného tři výtvarně propracované a vlastenecké snímky z moravského prostředí Všichni dobří rodáci, Návrat ztraceného ráje a Česká rapsodie.

Samotný výběr a kvalita prezentovaných fotografií, obrazů, potvrzuje silné výtvarné cítění režiséra, scenáristy a fotografa.

Ideální je začít prohlídku souborem starých černobílých snímků doprovázených krátkými Jasného básnickými texty a uspořádanými do listů alba. Zde můžeme poznat inspiraci, která potom vrcholila v barevných filmových záběrech. Hlavní roli zde hraje světlo, stromy, květy, obloha a člověk. Omezím-li se na české filmy, vzpomenu poetický záběr orajícího Františka (R. Brzobohatý) ve Všech dobrých rodácích a starou černobílou fotografii s oráčem na obzoru.

Známe-li Jasného osudy, pak se do pozadí snímků promítá silné působení Jasného otce, učitele, milovníka hudby a včel, Sokola a odbojáře laskavého, jemného člověka, vlastence, jehož život zákonitě musel za okupace skončit smrtí (viz vypjatá scéna zatčení v Návratu ztraceného ráje).

V dalších snímcích se otevírá pohled na cizí i domácí prostředí s tématy, která známe z umělcových filmů. Básnicky působí například pohledy na již legendární javor nad Bystrým, který „účinkuje" jak v Rodácích, tak v Návratu ztraceného ráje jako jistota domova, ke kterému se upínají František, jeho kamarádi i ze světa se vracející Poutník a jeho paní. Je to i strom poutníka Vojtěcha Jasného, který se k němu obrací v různých ročních obdobích, i mnoha „rodáckých" příznivců navštěvujících místa natáčení.

František i Vojtěch Jasný naplnili biblické: „Jedni druhých břemena neste." Samotné Jasného příjmení navozuje jeho jasnou životní cestu a vyústění právě v městě všech dobrých rodáků v Bystrém.

Ve fotografiích zaujmou neznámé tváře s jejich skrytými osudy v různých prostředích celého světa (například USA, Rakousko, Finsko, Izrael). Potvrzuje se v nich vztah citlivého umělce k obyčejným lidem, ševcům, řezníkům, prodavačům nebo zcela neznámým lidem v metru. Pro filmového diváka jsou přitažlivé i fotografie, které vznikly při natáčení Jasného filmů v zahraničí i doma, zejména v Bystrém (Návrat ztraceného ráje). Nabitý bysterský výstavní sál zájemci o snímky a dlouhá řada čekající na podpisy Vojtěcha Jasného a Jaroslava Petra potvrzovaly přitažlivost a aktuálnost tvorby jak pro starší a střední generaci, tak i pro mladé lidi.

Výstava potrvá do 26. srpna. Otevřena je kromě pondělí od 10 do 12 hodin a od 14 do 17 hodin.

(ji)

Město Bystré na Českomoravské vysočině se stalo v pátek 13. července významným mezníkem v životě celosvětově uznávaného režiséra, scenáristy, fotografa a filmového pedagoga Vojtěcha Jasného.