V roce 2004 převzala tehdejší starostka Miroslava Šejnohová zdevastovanou hřbitovní kapli do majetku obce. Byl to odvážný a první krok k záchraně tak unikátní stavby.

„Kaple byla v té době polorozpadlá, dovnitř zatékalo, strop byl opadaný a interiér zničený. Všechno bylo špinavé a plesnivé. Dnes už nežijící Petr Kovařík měl zásluhu na jednání na památkovém úřadě v Pardubicích, zpracoval podrobnou studii, v jakém stavu se kaple nachází. I díky němu jsme dostali dotaci na zastřešení kaple. Pak nám pomáhal Radko Martínek, který dostal kapli do programu záchrany architektonického dědictví a obhajoval, že je potřeba ji obnovit, i když jsou v kraji významnější památky,“ vzpomíná bývalá starostka Miroslava Šejnohová.

Kromě stavebních zásahů a zajištění statiky byly nutné i rozsáhlé restaurátorské práce. Na těch roky pracoval Josef Čoban s dcerou a také studenti Fakulty restaurování z Litomyšle.

Křenovská kaple má pohnutou minulost. Silně utrpěla v roce 1945 a její devastace začala zřejmě tím, že někdo ukradl cínové píšťaly. Potom se navíc kaple přestala používat. „V obci je velká fara a kostel a nebyly síly o vše se starat. Po roce 1990 bylo zjištěno, že dochází k velké destrukci střechy. Nad kaplí vznikla druhá dřevěná střecha, opravovaly se konstrukce a na to navázalo restaurování,“ přibližuje práce restaurátor Josef Čoban.

HŘBITOVNÍ KAPLE SVATÉHO ISIDORA v Křenově je unikátní raně barokní památkou. Její rekonstrukce trvala patnáct let. Nyní je celá opravená, a to včetně krásně hrajících varhan.Zdroj: Deník / Iveta Nádvorníková

Bohatá výzdoba

A připomíná, proč je kaple z roku 1707 unikátní. „Kaple je cenná, protože je to čistě slohová záležitost raného baroka. Kolem roku 1706 v regionu působily štukatérské italské dílny a farář Johann Benedikt Schindler měl dobré kontakty. Přivezl si dobré autory. Na to, že je to jen hřbitovní kaple, tak je překvapivě vyzdobená, na tu dobu až neobvykle. Farář sáhl k autorům, kteří působiliv Moravské Třebové – malíř David a několik sochařů. Farář měl zřejmě dobré vztahy s Jezuity a právě ti sem světce Isidora, patrona zemědělců, přivedli. Legenda je v obrazech na kůru a je tu i jako hlavní světec. Také nástropní výmalba kaple je velmi kvalitní,“ vysvětluje restaurátor Josef Čoban.

Na sobotním slavnostním otevření opravené kaple zněly i varhany. Ty se vrátily do kaple jako poslední. „Varhany nejsou původní. Do naší kaple byly přemístěny z piaristického kláštera v Moravské Třebové. Byly to doslova tři hromádky prkýnek. Přijel varhanář Rudolf Valenta a řekl, že z toho varhany udělá a skutečně se mu to podařilo,“ říká bývalý starosta Jaroslav Štefl. Zajímavé jsou také čtyři cechovní lucerny u lavic, které jsou zlacené. Jedna z nich se před lety zalíbila i zlodějům, ale naštěstí se ji podařilo zachránit a vrátit zpět do kaple. „Jedná se o cechovní lucerny krejčích a ševců. Nejstarší je datovaná do roku 1770. Souběžně jsme dělali i rekonstrukci jedlového schodiště na kůr, které je z roku 1706,“ podotýká restaurátorka Hana Čobanová.

Kaple svatého Isidora je po 15 letech oprav nádhernou památkou. O tom, zda bude přístupná veřejnosti, se jedná. „Uvažujeme, jak kapli zpřístupnit veřejnosti. Musí tu být někdo, kdo by návštěvníky kaplí provedl. Nemůžeme ji nechat otevřenou. Umím si tu představit civilní svatby, koncerty a určitě ji zpřístupníme při některých příležitostech,“ dodává starosta Václav Dvořák.