Autor Schindlerova seznamu píše další knihu. Zaměří se na Oskarovu ženu

„Byl to děvkař, měl svoje avantýry, zneužíval svoji ženu, zradil Československo i nacisty a byl dobrý na černém trhu. Současně byl šampionem lidství. Když jsem dělal rozhovory s přeživšími, říkali mi všichni to samé. Díkybohu, že nás miloval víc než manželku,“ vzpomínal Thomas Keneally. V minulých dnech se poprvé podíval do Schindlerovy továrny v Brněnci a k rodnému domu Schindlera ve Svitavách. Vitální sedmaosmdesátiletý spisovatel už začal chystat novou knihu o Oskaru Schindlerovi.

Když jste psal Schindlerův seznam, kontaktovali vás přeživší z továrny v Brněnci?

Ano, už od samého začátku. Někteří vězni žili i v Austrálii, v Sydney nebo Melbourne. Vedl jsem s nimi rozhovory. Věděli, kdo jsem, ale ostatní lidé v USA a Rakousku, Polsku, Německu nebo Izraeli, k těm jsem musel přijít a představit se. Pro ně jsem byl pohan. Říkal jsem jim, aby mi pověděli o svém utrpení, ale ne všichni o tom chtěli mluvit. V tu chvíli to byli už úspěšní lidé ve středním věku. Nechtěli se vracet ve své mysli do časů, kdy byli považováni za „podlidi“. Ale Poldek Pfefferberg, který přežil holocaust a který mě inspiroval k sepsání knihy, jim řekl, že musí. I on a jeho paní byli na Schindlerově seznamu.

Přečtěte si:

Schindler byl děvkař, zrádce i šampion lidství, tvrdí autor Schindlerova seznamu

Od vydání knihy k natočení Spielbergova filmu uběhlo deset let. Většinou bývají patrné rozdíly v knize a ve filmu. Týká se to i Schindlerova seznamu?

První nástřel scénáře filmu jsem napsal v roce 1984. V té fázi se na to ale díval Steven Spielberg jako na thriller, kde byl nějaký esesácký důstojník, který prohlédl, jak funguje Schindler a sleduje ho. Původně nechtěl natočit dokumentární film. Během let se však dostal k cílovému formátu. Velký důraz kladl na sdělování pravdy, na to, co se opravdu stalo. Během filmu vyprávěl jen jeden příběh člověka, co má továrnu a zároveň je přítel lidí. Oskar Schindler chtěl Židy zachránit, ale současně chtěl taky zbohatnout. Hodlal vydělat co nejvíce peněz, stal se špionem už ve Svitavách, ale měl zájem i o čest a lidstvo. Všechny ty smíšené motivy Spielberg zvládl do filmu vložit. Vytvořil černobílý dokumentární film. Tvrdil, že chtěl, aby to byl válečný film, zpravodajství z války. Lidé mu přitom tehdy řekli, že je to šílenství.

Chci podrobně poznat soudní procesy s nacisty a válečnými zločinci, kterých se Oskar účastnil a svědčil. A proč potom žil Schindler v Argentině, co tam dělal

Jaká byla role žen a Schindlerovy manželky Emilie v továrně v Brněnci?

Emilie byla v mnoha ohledech běžná manželka sudeťáka, ale měla stejnou vášeň a nadšení proti politice třetí říše. Právě ona dělala ty intimnější věci, krmila mimo jiné vězně krupicí, aby přežili. V továrně bylo třeba dítě, které si rozbilo brýle. A Emilie slíbila, že mu přiveze nové od příbuzných z Krakova, kde zůstaly.

Setkal jste se s Emilií Schindlerovou?

Před lety jsem se rozhodl, že jí napíšu, a ona mi odpověděla. Nechtěla, abych ji navštívil v Argentině, ale byla ochotná mi odpovědět na otázky přes svého právníka. Později jsem ji viděl v Polsku, New Yorku i na natáčení filmu Schindlerův seznam. Když se přijela podívat na natáčení do Krakova v roce 1992, viděl jsem, že nebyla úplně nadšená. Část jejího já ve filmu chtěla být a druhá ne. Vytvářel se tam hrdina z jejího manžela, který ji v roce 1957 opustil. Nevěděla, jak se k tomu postavit. To bylo na ní jasně viditelné. Přesto byla jako velká katolička přesvědčena, že se nikdy nerozvedou. Je to pro mě silný příběh lásky. Proto se i v Schindlerově muzeu v Brněnci musí část věnovat Emilii, protože byla vždy zastíněná manželem. Emilie byla také silným důvodem, proč jsem se k tématu vrátil. Film trvá dlouho, než vykreslí příběh. Role Emilie byla hodně zredukována na opuštěnou manželku, ke které se manžel choval škaredě. Ale její role byla zásadní a ve filmu se o tom nemluví. Proto bych se rád vrátil k Emilii a přidal podrobnosti z jejího života.

Stojíme u rodného domu Oskara Schindlera. Jaký máte pocit?

Je to obyčejný dům a to je přesně to, co o Schindlerovi vypovídá. To jsou ty poměry, ze kterých vzešel. Úplně obyčejný dům a pravděpodobně už tehdy nebyl schopný pojmout osobnost Schindlera. Už jsem byl ve Svitavách asi dvakrát nebo třikrát, projížděli jsme městem, ale nevěděl jsem, kde je dům a že tu má Oskar památník. Je to pro mě velké překvapení. A jednu věc mám s Oskarem společnou. Když jsem žil v Sydney, tak jsme měli také takový obyčejný dům. Když přemýšlím o historii těch domů, kterými prošli nejen Židé, tak neexistuje nic jako obyčejné domy, protože v sobě nesou dějiny.

Navštívil jste i továrnu v Brněnci, kde Schindler zachránil stovky Židů. To musel být úžasný pocit se tam podívat, ne?

Na motivy knihy vznikl i slavný stejnojmenný film - ZDE

Poprvé jsme tam přijeli v roce 1981, ale nepustili nás dovnitř. Místo je o hodně menší, než jsem si myslel. Když se dostanete do Brněnce a uvidíte, jak blízko je budova SS dozorců k tovární budově, a na druhé straně náměstíčka byly byty oficírů, kde žili Oskar a Emilie, další důstojníci, tak si uvědomíte, jak křehká rovnováha tam byla, aby esesáci byli dostatečně daleko od vězňů a nic se jim nestalo. To mě ohromilo. A první dojem byl, že to bylo hrozně náročné, jako žonglování, aby vedle sebe fungovali esesáci, Emilie, ženy… Navíc Oskar Schindler předstíral, že má fungující továrnu. Na černém trhu nakupoval potraviny i náboje, které v továrně oficiálně vyráběl.

Uvažoval jste někdy, že byste se se Schindlerem setkal?

Když jsem potkal Poldeka Pfefferberga, který mi řekl svůj příběh, byl už Schindler několik let po smrti. Nicméně pamětníci mi vyprávěli živé vzpomínky na Schindlera, zanechal v nich velkou stopu a měli to hodně v sobě. Nepotkal jsem Schindlera osobně, ale díky lidem jsem poznal jeho charakter.

Schindlerova archa v Brněnci znovu ožije. Nejen muzeem. Rozjede se i textilka

Je pravda, že chystáte další knihu o Oskaru Schindlerovi?

Ano, když jsem potkal Daniela Löw-Beera, hned jsem kontaktoval Stevena Spielberga, že by mohl vytvořit minisérii, protože těch příběhů je ještě strašně moc. I z doby, kdy Schindler žil ve Svitavách, jezdil po městě na motorce, vzal si českou ženu, ale jejich manželství bylo někdy i dost kruté. A pak je tady spousta příběhů z doby po válce, kdy byl Schindler propíraný soudy. I on se musel obhajovat, lidé na něho křičeli. Chci podrobně poznat soudní procesy s nacisty a válečnými zločinci, kterých se Oskar účastnil a svědčil. A proč potom žil Schindler v Argentině, co tam dělal a nebyl náhodou znovu špion? Příběhů je hodně.

Takže knihu už píšete?

Dávám dohromady materiály, zdroje a o víkendu jsem už i něco napsal. Skutečně mám v úmyslu knihu napsat a obrovskou postavou bude Emilie Schindlerová. Byla to podle mě velmi silná žena.