Poté co Gabčíkovi selhal samopal, hodil Kubiš na projíždějící černý Mercedes bombu, která Heydricha zranila. Říšský protektor zemřel na bakteriální infekci o týden později v nemocnici na Bulovce. O činu, který nacistická propaganda důsledně označovala slovem „atentát", informoval veškerý protektorátní tisk. Výraz „atentát" převzala po válce rovněž komunistická propaganda.

Týdeník Východočeský kraj přinesl zprávu o „atentátu" na zastupujícího říšského protektora až 5. června, tedy den poté, co Heydrich podlehl v nemocnici následkům zranění. „Otřásající událost středečního dne rozrušila každého rozumného Čecha, který si jasně uvědomil, že puma… nezasáhla Velkoněmeckou říši, nýbrž český národ," napsal autor článku s názvem Jde o osud národa. Podle něj byl „Pražský atentát nejen v nejvyšší míře zavrženíhodný a bezbožný, nýbrž také nesmyslný. Dopustit se podlého zločinu a pak zbaběle utéci a vystaviti celý národ nejtěžším důsledkům, jakých lze očekávati od Říše, která vede gigantický boj, jest zločinem na národě samém."

V tomtéž vydání byl otištěn celostránkový výnos o vyhlášení stanného práva, výzva k podání zpráv o útočnících, na které byla vypsána odměna deset milionů korun. Dalších deset milionů vypsala na dopadení pachatelů protektorátní vláda. Na protilehlé straně byl uveřejněn popis atentátníků, doplněný fotografiemi pláště, jízdního kola a dvou kožených aktovek, nalezených na místě činu.

Oproti pozornosti, kterou věnovaly „atentátu" protektorátní noviny, byl německý tisk vycházející na dnešním Svitavsku, které bylo po odtržení v důsledku Mnichovské dohody součástí říše, překvapivě zdrženlivý.

Týdeník Zwittauer Nachrichten přinesl tři dny po činu o „atentátu" na Heydricha pouze krátkou, ani ne desetiřádkovou zprávičku, převzatou od německé tiskové kanceláře DNB. Zajímavé je, že pro spáchaný čin ještě neužívá výraz „atentát", ale německého slova útok.
„Na Obergruppenführera Heydricha byl ve středu dopoledne v Praze dosud neznámými pachateli spáchán útok… byl zraněn, ale nyní se nachází mimo ohrožení života," uvádí se ve zprávě.

Přesto že to zprvu vypadalo, že Heydrichova zranění nejsou vážná, jeho zdravotní stav se nečekaně zkomplikoval. České protektorátní noviny opět, tak jako v případě, kdy psaly o „atentátu", přinášely zanícené „vlastenecké" komentáře. "Prožíváme chmurné dny. Nejsmutnější v dějinách našeho národa. V těchto hodinách trpkého bolu prosíme Všemohoucího, by nás již netrestal, ale posiloval. Vždyť nemůžeme za několik nezodpovědných emigrantů, kteří se již dříve z národa vyloučili sami tím, že uprchli za hranice. Říše ztratila velikého muže. Zahynul ve službě vlasti zákeřnou rukou najatých vrahů… Smrt mu zmařila nejlepší úmysly a plány, které měl ku prospěchu českého národa, pro jeho šťastnou budoucnost a pro zajištění klidu a pořádku v tomto prostoru," napsal týdeník Východočeský kraj.

Zwittauer Nachrichten se naproti tomu opět spokojil s převzetím zprávy německé tiskové kanceláře DNB. Mnohem "zajímavější" pro vydavatele týdeníku byly aktuální zprávy z frotny, kde německé síly vítězily na celé čáře. O událostech kolem "atentátu" psaly místní Zwittauer Nachrichten celkem pětkrát. V dalších dnech přinesly zprávu o Heydrichově státním pohřbu a tryzně v Berlíně a o dopadení a zneškodnění "Benešem najatých vrahů".

Protektorátní tisk rovněž přinášel doklady o projevech soustrati obyvatel východních Čech. "Zpráva, že Zastupující říšský protektor… podlehl vážnému zranění, které utrpěl při zločinném atentátu, hluboce otřásla pardubickým občanstvem. Město změnilo ihned svoji tvářnost… Ticho zavládlo v městě a letní dusno nacházelo i v příštích dnech odezvu v náladách pardubických občanů. Každý chodil zamklý, Pardubice truchlily upřímně a hluboce," píše se v článku Smutek v Pardubicích.

Poněkud úsměvné je, že podle týdeníku Královéhradecký kraj stejně "truchlil upřímně a hluboce" také Hradec Králové. A to slovo od slova. Jen na místo Pardubic a pardubických občanů se v článku dočteme o smutku Hradce a hradeckých občanů.

Obsáhle, podobně jako v případě spáchání "atentátu", referoval týdeník Východočeský kraj o dopadení a zneškodnění útočníků. Fotografie Josefa Gabčíka, Jana Kubiše a kaplana Vladimíra Petřeka byly ve všech protektorátních novinách.

Oddanost říši demostrovali obyvatelé východních Čech na mohutné manifestaci, která se uskutečnila 23. června v Hradci Králové. "Město na sebe vzalo slavnostní ráz již v raních hodinách a Velké náměstí…i se svým okolím přiodělo se v nádherný barevný háv, vytvořený říšskými a protektorátními vlajkami… A což teprve po poledni. To se již sjížděli a přicházeli do metropole českého severovýchodu občané ze všech míst celého kraje, zástupci měst a obcí, dělníci, živnostníci, rolníci, úředníci, muži, ženy, ba i děti… A tak zatím co před 15. hodinou bylo prostorné Velké náměstí zaplněno 30.000 tisíc občanů, ostatní město ztichlo… Z očí účastníků zračil ase důvěra v lepší budoucnost našeho národa, jehož místo je v rámci Velkoněmecké říše," napsal v týdeníku Královéhradecký kraj Lubomír Kocourek.