Dnes v něm pracuje zhruba pět desítek lidí. Armáda České republiky ovšem šetří. Jednou z úspor je zrušení muničního skladu v Květné u Poličky. Generální štáb tak rozhodl již vloni.

Konec areálu

„Primárním úkolem základny munice a podřízených zásobovacích středisek je skladování munice a zásobování útvarů armády. Provádíme ale také zkušebnictví munice, ošetřování, její delaboraci, likvidaci, odsuny, evidenci. Základnu munice a podřízené pobočky střežíme společně s vojenskou policií," sdělil před časem Jaroslav Jírů z generálního štábu. O práci v muničním skladu v Květné lidé mnoho neví. Dovnitř se nikdo nedostane… Jedno je však jisté, v letošním roce zdejší vojenský areál osiří. Armáda ho totiž zavře, aby ušetřila. „Zásobovací středisko v Květné zrušíme k 31. prosinci," potvrdila Jana Růžičková z oddělení komunikace Generálního štábu Armády České republiky.

Již v současné době je ale v květenském skladu provoz postupně utlumován. „S ohledem na výraznou redukci finančních prostředků musela armáda přistoupit k optimalizaci svých struktur. Hledali jsme efektivní řešení, která by přinesla nezbytné úspory. To se týká rovněž celého skladového hospodářství a s tím spojené redukce skladů. Vzhledem k zavádění nových systémů zbraní a munice do armády již není kapacita střediska v Květné pro ministerstvo obrany využitelná. Proto jsme se rozhodli pro zrušení," vysvětlila Jana Růžičková. Vojenský areál v Květné vznikl už v roce 1949. Československá lidová armáda sklad využívala ve velkém, a to zejména po roce 1969, dnes už tady ale jen paběrkuje. V Květné skladují jenom munici k vyřazení a pro výcvik pyrotechniků.

Muniční sklad v Květné ovšem zaměstnává desítky lidí. Někteří po zrušení přijdou o práci. „V zásobovacím středisku pracuje čtyřicet osm lidí, a to sedmnáct vojáků a třicet jedna občanských zaměstnanců," sdělila Jana Růžičková z generálního štábu. Armáda bude muset všechny zaměstnance v Květné propustit. „Vojáci dostanou možnost sloužit u jiných útvarů armády v celé republice. Bohužel s občanskými zaměstnanci budeme muset ukončit pracovní poměr," informovala Jana Růžičková.

Ve skladu však pracuje i několik lidí přímo z Květné nebo Poličky. „Z obce pracují ve skladu, myslím, čtyři lidé. A dojíždí tam řada lidí z Poličky. Navíc jsme v areálu sekali trávu a pomáhali s údržbou. Byl to pro nás přivýdělek. Díky přítomnosti vojáků ve vesnici se nám taky vyhýbala různá individua a s nimi spojené problémy," řekl Petr Škvařil, starosta Květné.

O provozu muničního skladu nemá ani starosta moc informací, protože areál je přísně střežený. Vše, co se uvnitř děje, je utajené. „Víme, že tam jsou vojáci z celé republiky, taky vojenská policie. Civilní zaměstnanci zajišťují ostrahu, údržbu nebo práci v kanceláři," poznamenal Petr Škvařil.

Prodej?

Rozsáhlý vojenský areál v Květné, který zasahuje i do katastrů okolních obcí, ale armáda opustí. Co se s ním stane, zatím nikdo netuší. „O následném využití areálu nebylo dosud rozhodnuto. Po jeho vyřazení z užívání armády ho nejdříve nabídneme jiným organizačním složkám státu. Teprve v případě jejich nezájmu bude připadat v úvahu prodej," informovala Jana Růžičková. Není vyloučené, že by stát mohl areál převést do majetku obce Květná. „Představy o jeho budoucnosti nějaké máme, ale zatím není náš," řekl Petr Škvařil.

Okolo dalšího využití muničního skladu se šíří spekulace. Údajně o něj má zájem společnost Excalibur Army, která se zabývá prodejem vojenské techniky a materiálu.

(jik)

KOMENTÁŘ: Květná pro nás byla tajemná…

Ač se o problematiku vojenské historie intenzivně zajímám téměř dvacet let, necítím se být samozřejmě kompetentní posuzovat, kolik muničních skladů potřebuje armáda a jestli by mezi nimi neměla chybět právě Květná.

Z logiky věci vyplývá, že armáda už jistě nepotřebuje skladovat statisíce tun nepotřebné munice pro třetí světovou válku a určené do zbraní ruské provenience, které z větší části už vyřadila. Na druhé straně jsem se jako historik a regionální patriot přece jen na chvilku zastavil, když jsem se dozvěděl, že by měla základna skončit. Pro nás místní byla totiž Květná vždycky něčím tajemným, prakticky jediným takovým místem kraje, o jehož využití k dislokaci vojenských útvarů armáda nikdy nejevila velký zájem. Dnes už vím, že se tam nikdy nenacházelo vojenské letiště, ani jaderné rakety, o čem jsme spekulovali jako kluci školou povinní, když sklad ještě ovládali „saldáti" ve velkých černých brigadýrkách a s nárameníky s nápisem „CA". Přesto si myslím, že zrušením Květné skončí kus vojenské historie, základna, která v průběhu několika desítek let sloužila několika armádám a dodnes také zřejmě dávala práci profesionálním vojákům i civilním zaměstnancům. Nebylo jich jistě moc, ale každé pracovní místo se na Svitavsku cení.

Po zkušenostech s jinými, armádou opuštěnými objekty se také domnívám, že se nestřežený areál brzy stane „eldorádem" bezdomovců, zlodějů barevných kovů či milovníků terénních motocyklů a čtyřkolek. A jeho případná návštěva tak nebude pro zájemce o vojenskou historii či houbaře představovat úplně bezpečnou záležitost. Pokud ovšem už v tuto chvíli existují plány na smysluplné civilní využití objektů, budu rád, pokud se mýlím. Pak ho totiž skutečně škoda není a armáda má navíc nejen na teritoriu východních Čech ještě mnohé jiné objekty, jejichž uvažované zrušení by mě mrzelo daleko více. Například Centrum biologické ochrany v Těchoníně.

PAVEL PETR, Svitavy