Archeologický výzkum, na kterém se v rámci praxe podílejí studenti opavské Slezské univerzity, se zaměřil na doklady přítomnosti nejstarších zemědělců. „Výsledky zjišťovacího výzkumu by měly posunout vědecké poznání o dálkových komunikacích nejstarších zemědělců v šestém tisíciletí ve střední Evropě,“ vysvětluje Vratislav Janák, který výzkum vede.

Podle docenta Janáka archeologové ve Starém Městě navazují na výsledky průzkumu dálkové distribuce krakovského rohovce, který byl rozhodující surovinou pro výrobu štípaných nástrojů v oblasti Moravy, Slezska a jižního Polska.

Staré Město si archeologové vybrali proto, že je nejseverněji vysunutou lokalitou lidu kultury s lineární keramikou. „Před čtyřmi roky provádělo litomyšlské regionální muzeum záchranný výzkum v Hradci nad Svitavou, kde byly zjištěny určité momenty, které nasvědčovaly, že i toto sídliště se podílelo na systému, a ze sběrů Davida Vícha byly známy nálezy kultury s lineární keramikou i ze Starého Města,“ pokračuje docent Janák. Podobná sídliště byla prozatím známá pouze ze severní části Boskovické brázdy (Jevíčko, Chornice).

Sídliště ve Starém Městě je podle archeologů obklopeno výchozy metabazitů, suroviny, ze které mohly být vyráběny broušené nástroje nejstarších zemědělců v regionu. „V původní úvaze dokonce figurovala možnost, že tyto metabazity byly impulzem k osídlení v Bílé Studni. Geomagnetické proměření lokality ale ukázalo velice málo anomálií signalizujících narušení celistvosti zeminy,“ popisuje nálezové okolnosti Vratislav Janák.

Jinak řečeno, jedná se o několik jam nacházejících se ve vzdálenosti 50 až 60 metrů od sebe. Při výkopu dvou z nich bylo zjištěno, že jde skutečně o zahloubené jámy lidu kultury s lineární keramikou, náležejících podle docenta Janáka zřejmě k poslední čtvrtině šestého tisíciletí.

„Bohužel vztah k nerostným surovinám výzkum nevyjasnil, s jednou výjimkou. Část keramiky obsahuje velké množství grafitu, což je jev, který se jinak vyskytuje u lokalit v blízkosti nalezišť tuhy celkem běžně. A při průzkumu zdrojů nerostných surovin na Dubině byl grafit opravdu nalezen,“ vysvětluje Janák.

Nejstarší zemědělci pod Dubinou zřejmě těchto zdrojů tuhy využívali. Definitivně to však potvrdí až petrologický průzkum. „Za stávajících okolností začíná být sama lokalita záhadou. Tak řídké rozmístění sídlištních jam, jak podle geomagnetiky tak i podle ověřovací sondy, rozhodně nesvědčí pro to, že šlo o běžnou zemědělskou osadu,“ naznačuje docent Janák. Pokud by sondáž i v dalších letech tuto řídkost potvrdila, jednalo by se podle archeologů pravděpodobně o hospodářskou část nějakého sídliště. Od obytné části tohoto sídliště možná i dost vzdálenou.

„Pokud jde o výchozy metabazitů a amfibolitů, prozatím se nezdá , že by je obyvatelé okolních sídlišť využívali, to ale opět musí verfikovat mikrochemická analýza,“ uzavírá docent Vratislav Janák. Výsledky laboratorních analýz by mohly být známy do několika měsíců.