„Zkoumáme sídliště, která leží na dálkové trase směřující z Polska přes Slezsko až sem k Litomyšli a pak zřejmě dál do Čech. Po této trase u nás pravděpodobně docházelo k distribuci suroviny na výrobu kamenných nástrojů nebo již vyrobených předmětů,“ řekla archeoložka Jana Němcová z Regionálního muzea v Litomyšli.

Výzkum na poli nedaleko Litomyšle nesouvisí se žádnou stavbou, jde o vědecký počin. V projektu archeologové z Ústavu archeologie Slezské univerzity v Opavě a Regionálního muzea v Litomyšli sledují distribuci broušených předmětů a štípané industrie v období nejstarších zemědělců. „V roce 2019 jsme dělali výzkum u Starého Města u Moravské Třebové, kde máme další neolitické sídliště, a nyní pokračujeme u Litomyšle,“ vysvětlila Němcová.

A objevech na Litomyšlsku jsme již psali:

Samotnému výzkumu předcházelo speciální geomagnetické měření, které pomohlo určit, kde se sídliště nacházelo. Archeologové následně v místě bývalého sídliště odkryli zeminu na dvou místech, kde geomagnetické měření ukázalo existenci objektů. Zkoumali část sídlištní jámy a na jiném místě také takzvaný rondel.

„V první sondě jsme našli část hliníku – sídlištní jámy. Vedle bylo zřejmě i ohniště, které patřilo neolitické kultuře s lineární keramikou z druhé poloviny 6. tisíciletí," dodává archeoložka.

S hliníkem souvisí kůlové jámy, které jsou pozůstatkem stěn domu, k jejichž omazání se vybírala hlína. „U domu a hliníku si zatím přesným datováním nejsme jisti," popsala nálezy Němcová.

Rondel je kruhový areál, ten nedošínský je vymezený příkopem a má otevřené vchody do čtyř světových stran. „Je o něco mladší, náleží kultuře s vypíchanou keramikou,“ podotkla archeoložka.

„Rondel je specifický fenomén, který vznikal v Podunají někdy v první polovině 5. tisíciletí. Přes Moravu se rondely rozšířily do Čech a dále na sever a západ. Vedou se spory, k čemu sloužily. Nakonec se ustálil názor, že to byla polyfunkční sociokulturní architektura. Mohl to být poradní prostor, kde docházelo také k výměně zboží, k rozdělování výtěžku hospodaření kultovním obřadům. Někde byly uvnitř i hroby, ale zvláštní, a to nejspíše obětí, například ubitých lidí. V jednom případě se našel i člověk zapíchnutý hlavou dolů a někde byla v hrobech objevena také zvířata,“ přiblížil rondel archeolog Vratislav Janák ze Slezské univerzity v Opavě.

V místě dnešního pole kukuřice stával zřejmě v 5. nebo 6. tisíciletí před naším letopočtem dům. Druhá sonda odkryla příkop rondelu, který je zatím ve svitavském okrese ojedinělou záležitostí. K čemu přesně sloužil, archeologové zatím neví.

Rondelů je dnes ve střední Evropě známá zhruba stovka. „Je to fenomén, který mizí kolem poloviny 5. tisíciletí. Přirovnal jsem ho kdysi k egyptským pyramidám,“ dodal Janák.

close Archeologové z Litomyšle a Opavy dělali na poli v Nedošíně u Litomyšle archeologický výzkum. info Zdroj: Deník/Iveta Nádvorníková zoom_in Archeologové z Litomyšle a Opavy dělali na poli v Nedošíně u Litomyšle archeologický výzkum. Archeologové také zkoumají trasu, kudy se kolem roku 5100 dostával na západ krakovský rohovec, což byla velmi žádaná komodita na výrobu štípaných předmětů. U Bílovce a Studénky bylo objeveno distribuční centrum lokality, kde se rohovec překládal z lodí a jinými cestami šel do Pomoraví. Tam se stopy trasy přepravy ztrácejí, ale znovu se objevují kolem Jevíčka a Chornic. 

Vyhrabání několikametrové díry uprostřed pole před sklizní může být problém pro zemědělce. U Litomyšle ale archeologové pracují v klidu. Kromě toho pole po dokončení výzkumu upraví, díry zasypou a družstvu nahradí škodu. „Pro nás zemědělce není takový výzkum žádný problém. Vždy je to o lidském přístupu a domluvě. Nemáme s tím problém, jde jen o minimální škodu. Myslím, že divoká prasata poškodí pole daleko více,“ konstatoval Ondřej Kolář, hlavní agronom Zemědělského obchodního družstva Sedliště, na jehož poli archeologové pracovali.

Teď je klíčové zjistit, kudy trasa pokračovala na západ, kde se nachází krakovský silicit ve velkém množství na proslulé lokalitě nejstarších zemědělců v Bylanech u Kutné Hory. Má to být někde povodím Loučné.

„U Litomyšle nacházíme krakovského rohovce daleko méně, než bychom čekali. Mnohem častější je místní surovina křídový rohovec zvaný spongolit. Ten se tu doslova válí po polích. Výzkum v Nedošíně by mohl pomoci otázku rozhodnout,“ popsal Janák.

Archeologové našli při výzkumu na kukuřičném poli množství štípaných nástrojů z kamene. Z jaké suroviny byly vyrobeny, musí však určit odborník. „K zahození nejsou ani zlomky kamenných seker a mlatů a krásná keramika zdobená vypíchanými vzory," uzavřel Janák.