Nálezy byly učiněny při rekonstrukci domu, který se přimyká k východní ohradní zdi hřbitova u kostela sv. Michala. „Objekt se nachází v blízkosti historického jádra města, hradebního systému a nemovité kulturní památky. Archeologický výzkum v tomto místě byl naprostou nutností," vysvětluje archeoložka Jana Němcová.

Už při bouracích pracích, u kterých archeologové ještě nebyli, nalezl majitel břidlicovou desku. Byla zazděná v komíně. To ale nebylo její původní umístění. K čemu se užívala archeologové zatím přesně nevědí. „Snažíme se zjistit, jaká byla její původní funkce. Myslíme si, že souvisela s hřbitovní zdí nebo kostelem. Zřejmě mohla sloužit jako krytina," přibližuje Jana Němcová.

Záhadná deska je po jedné straně zdobená. Vzhledem k použitým motivům může být její stáří až pozdně renesanční. „Oslovili jsme odborníky na tuto problematiku, ale nemáme prozatím žádný výsledek. Nemáme ani analogie," vysvětluje Němcová.

Při výstavbě nových opěrných zdí domu byla uvnitř rovněž zachycena hrobová jáma. „Stáří těžko odhadnout. Víme ale, že kostel sv. Michala byl založený ke konci 16. století. Můžeme tedy předpokládat, že se zde pohřbívá až od renesančního období," objasňuje archeoložka Jana Němcová. Ve stejné době naopak končí pohřbívání u kostela sv. Jakuba v historickém jádru města a hřbitov se přesouvá mimo hradební systém.

Nalezený hrob by tak mohl být už renesanční. Pohřbívalo se zde však mnohem déle, až do 19. století. „Hrob je rozhodně starší, než domek, který vznikl zřejmě kolem poloviny 19. století," uvažuje Jana Němcová.


V zásypu hrobové jámy byla nalezena středověká, ale i novověká keramika. Není však vyloučeno, že se sem dostala až druhotně. Hrob rovněž obsahoval zbytky dřevěné rakve, textilie a kovový hřeb. Původ objevené látky archeologové zkoumají. „Mohla by to být ozdoba rakve nebo látka, ve které byl pohřbený jedinec uložen. To nám řekne až analýza textilie," naznačuje další postup Němcová.

ANALÝZA DNA
Kostra je podle archeologů poměrně dobře dochovaná. Rovněž kosterní pozůstatky čekají další analýzy. „Budou poslány na antropologický rozbor. Pokud získáme grant, o který máme zažádáno, dali bychom kosterní pozůstatky i na analýzu DNA," říká archeoložka.

Na základě shodných znaků DNA mohou badatelé zjistit, zda kosterní pozůstatky odpovídají současné populaci v regionu, případně odkud jedinec pocházel.

Za pozornost stojí i to, že se hrob nachází mimo prostor hřbitova. „Buďto byl původní hřbitov širší, neboť hrobů mimo hřbitov je zde mnohem víc, nebo byl jedinec pohřben za hřbitovní zdí záměrně," naznačuje možná vysvětlení Jana Němcová. Mimo hřbitovy se dříve pohřbívali lidé, kteří nemohli po smrti spočinout s ostatními věřícími, jako sebevrazi, nepokřtěné děti či lidé vyobcovaní z církve.

Odhadnout věk a pohlaví pohřbeného si archeologové bez antropologického průzkumu netroufají. Upozorňují však na to, že nebožtík má zachované a poměrně zdravé zuby. V hrobě se zachovala pouze dolní čelist. Lebka schází. O důvodech nechtějí archeologové spekulovat. V souvislosti s lebkou připomínají ještě jeden nález. Přímo pod hlavou se nacházela tenká kovová tyčinka, která by mohla být součástí rakve, například k uchycení pohřebního věnečku, šídlem nebo ozdobou do vlasů.

Při bouracích pracích byl rovněž nalezen papírový vzkaz, který připomínal majiteli domu, kdo zde tesařské práce prováděl.

Spekulace, že výzkum způsobil pozastavení rekonstrukce, archeologové vyvrací. „Stavba pokračuje dál, archeologické situace byly ošetřeny během dvou dnů, takže k žádnému zdržení nedošlo," ujišťuje Jana Němcová.

PŘÍMO VE STŘEDOVĚKU
„Je vidět, že Polička je historické město, které je středověkými situacemi doslova prošpikované. Ještě dnes, například při opravách kanalizace, se od určité hloubky pohybujeme přímo ve středověku," shrnuje závěrem Jana Němcová.