Odkrývají zde stopy dávné minulosti a pod zemí nacházejí cenné vykopávky. Pod vedením odborníka na dobu římskou a dobu stěhování národů Eduarda Droberjara prozkoumávali lokalitu za zemědělským družstvem. Výzkum v těchto místech započal již v roce 2010 díky detektorovým nálezům Davida Vícha z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.
Během celého výzkumu bylo nalezeno přes třicet žárových hrobů ze starší doby římské a základy dvorce z pozdní doby římské. Zajímavým nálezem byl například bronzový knoflík z římské vojenské cibulovité spony, který shodou okolností nalezl doktorand Boris Stoklas, který pomáhal tento výzkum řídit.
Jevíčské pohřebiště je díky letošním nálezům přesněji datováno do období kolem série markomanských válek, které proběhly v době vlády římského císaře Marka Aurelia. Na lokalitě byly objeveny nejen kovové nálezy, ale také stovky keramických fragmentů, jak z pohřebiště, tak ze sídliště z doby římské. Sídliště je charakteristické sloupovými kulovými jámami nadzemních halových staveb s orientací na sever – jih. Nacházejí se zde
i hluboké jámy z pozdní doby římské, kde je hodně materiálu. Importy, glazovaná římská mortária, keramika pozdně przeworská na kruhu točená. V lokalitě je patrné i sídliště z pozdní doby bronzové – kultura středodunajská mohylová. Objevují se i rituálně rozsekané žernovy, které sloužily jako ruční kamenné mlýnky na obilí. V letošním roce se našla první římská spona
z pozdní doby římské. Našly se i skleněné korálky, jeden z nich byl jantarový. V hrobech a ve vrstvách bylo přetavené sklo, přepálené fragmenty římské keramiky zvané terra sigillata a zlomky bronzových nádob.
„Germánské nálezy jsou patrné v celé oblasti Malé Hané a cílem archeologů je postupně prozkoumat celou jevíčskou lokalitu," sdělil Eduard Droberjar.
Tento archeologický výzkum je dlouhodobě podporován městem Jevíčkem
a Hanáckou zemědělskou společností.
(rm,red)
