V sobotu uplynulo 42 let ode dne, který Východočechům sebral poslední iluze o socialismu sovětského typu.

Obsadily nás „spřátelené“ armády.

Jak na tuto dobu vzpomínáte vy?

Napište své příběhy do diskuse pod článkem!

ANKETA

Václav Zbořil, 64 let, důchodce, Svitavy
Akorát jsem přišel z vojny. Bylo to něco hrozného. A také velké zklamání, že nás bratři takto zradili.

Helena Tocháčková, prodavačka, Svitavy
Bylo mi deset let. Rozum jsem z toho ještě neměla. Na náměstí jezdily tanky. Vnímala jsem, že se něco děje.

Věra Tušlová, 56 let, kuchařka, Svitavy
Byla jsem v deváté třídě. Naši mě pustili do města. Pamatuji si jen útržky. Rodiče si mysleli, že bude válka.

Vlastimil Čermák, 53 let, taneční mistr, Liberec
Stál jsem s otcem na mostě. Dívali jsme se, jak lidé otáčí směrovky. Vojenský jeřáb nás nadzvedl.

Karel Kubina, 62 let, důchodce, Svitavy
Byl jsem v práci. Hned jak jsme s kolegy skončili, hnali jsme koupit benzín. Tušili jsme, že pak nebude.