Nejen letečtí fandové a zájemci o historii si tak v těchto dnech připomínají 90. výročí letecké havárie, při níž se 19. září 1931 nárazem do zalesněné stráně u Útěchova zakončil let dvouplošníku Letov Š – 16. Pilotem letounu byl velitel Leteckého pluku č. 1 v Praze Kbelích plukovník Augustin Charvát, druhým mužem na palubě pak pozorovatel nadporučík Karel Brožek. Cílem letu, ke kterému odstartovali z Prostějova, bylo nově otevřené vojenské letiště v Hradci Králové. Nad Moravskotřebovskem však došlo k náhlému zhoršení počasí a oba letci se poté, co vlétli do husté mlhy, zřejmě rozhodli pro riskantní nouzové přistání, které skončilo nejen zničením letadla, ale také těžkým zraněním obou letců.

Přesto, že jim byla téměř okamžitě poskytnuta první pomoc ze strany místního lékaře MUDr. Negrina, zemřel plukovník Charvát druhého dne na následky těžkých vnitřních zranění v moravskotřebovské nemocnici. I nadporučík Brožek, jehož stav by se dnešního pohledu nemusel zdát zcela beznadějným, nakonec 29. září podlehl mnohočetným zlomeninám, s jejichž následky si lékaři při tehdejší úrovni traumatologie a chirurgie nedokázali poradit. Pomineme-li generála – letce M. R. Štefánika, který zahynul při svém návratu do vlasti v květnu roku 1919 při havárii letadla Caproni v bratislavských Vajnorech, byl plukovník Augustin Charvát nejvyšším důstojníkem prvorepublikového vojenského letectva, který zahynul při letecké katastrofě. Patřil přitom k průkopníkům a zakladatelským osobnostem československého letectví.

Již před 1. světovou válkou žil ve Francii, kde se po jejím vypuknutí přihlásil do tvořícího se československého zahraničního odboje, absolvoval pilotní výcvik a bojově létal na západní frontě na slavných stíhačkách SPAD. Kromě jednoho potvrzeného sestřelu lze v jeho válečných pilotních záznamech najít i útok na německou vzducholoď Zeppelin, což bylo pro Čechy, kterých v řadách francouzského letectva v době první světové války sloužila pouhá hrstka, něčím zcela neobvyklým.

Po skončení války a návratu do vlasti pak Augustin Charvát postupně zastával různé velitelské a štábní funkce v nově vzniklém československém vojenském letectvu. O jedenáct let mladší Karel Brožek pak své vojenské vzdělání získal částečně na tehdejší Vojenské akademii v Hranicích na Moravě, odkud byl jako vynikající student k jeho dokončení vyslán do Francie. K vojenskému letectvu se jako letecký pozorovatel dostal od elitní hraničářské pěchoty.

Pavel Petr