V přírodě žije tento dravec v lesích. „Má rád teplejší a vlhčí lesíky, remízky a mokřady. Obydleným oblastem se vyhýbá. U nás se vyskytuje pouze v letním období. Je tažným ptákem a na zimu odlétá do Afriky,“ vysvětlil Josef Zelený, vedoucí záchranné stanice. Včelojed je velice podobný káněti, se kterým si ho lidé často pletou. „Laik rozdíl nepozná. Jedním z poznávacích znaků jsou oči. Káně je má hnědé, včelojed sytě žluté,“ uvedl Josef Zelený.

Tento dravý pták se do stanice ve Vendolí dostal před pěti lety. „Volali nám městští strážníci z Lanškrouna, že našli káně. Když jsme přijeli, zjistili jsme, že jde o včelojeda,“ vzpomínal Josef Zelený. Dravec měl zlomené křídlo. „Bylo to v době, kdy tito dravci táhnou na jih. Patrně při letu narazil do nějaké překážky,“ upřesnil vedoucí stanice. Než ho strážníci našli, zřejmě se několik dní trápil.

Konec létání

I když se opeřenec dostal do správných rukou, do plné síly už se nikdy neuzdravil. „Dravci mají všechny kosti duté, aby byli lehčí. Tím, že jsme nemohli ptáka ošetřit hned po úrazu, křídlo nesrostlo tak, jak bylo potřeba. Kolem srostlé kosti se vytvořil svalek a ten včelojedovi létání zcela znemožnil,“ řekl záchranář. Dravec teď může pouze přeskakovat.

Včelojedův jídelníček je v přírodě sestavený nejčastěji ze včel, vos, sršňů a čmeláků, které vyhrabává ze země. Pochutná si na červech, žábách, ale i na lesním ovoci. Ve stanici má menu také výživné. „Chutná mu ovoce. Má rád hrušky, jablka, hroznové víno a jogurty. Dáváme mu také jednodenní kuřata,“ uvedl vedoucí stanice. Protože se jedná o stěhovavého ptáka, zimu tráví v zimovišti, aby byl v teple. „Musíme hlídat kondici všech zvířat i ptáků. V zimě musí mít dostatek potravy a vhodné podmínky, aby nestrádali,“ dodal Josef Zelený.