Ukrajinský ombudsman pro vzdělávání Serhij Horbachov sdělil CNN, že vláda od února obdržela více než sto zpráv a žádostí o pomoc od učitelů, rodičů a studentů z Ruskem ovládaných regionů. „Zaměstnanci vzdělávacích institucí riskují své životy a zdraví a jsou vystaveni nátlaku, násilí a donucování před hlavněmi samopalů. Jsou známy případy únosů vedoucích vzdělávacích orgánů a ředitelů škol,“ uvedl.

Následky bombardování v ukrajinském městě Mariupol.
Muž si chtěl zachránit život, ušel přes dvě stě kilometrů. Čelil Rusům i minám

Jeho slova potvrdila například osmačtyřicetiletá ředitelka školy z okupovaných území Nina. Její příjmení ani název školy televize CNN z bezpečnostních důvodů nezveřejnila. Maskovaní ruští vojáci jí jednoho dubnového dne zaklepali na dveře. Pak prohledali její dům. Jejich cílem byly vzdělávací pomůcky. „Hledali všude, dokonce i v kanalizaci a na venkovním záchodě. Našli učebnice a výukové programy v ukrajinštině,“ vyprávěla.

Po prohlídce dostala Nina od vojáků minutu na obléknutí, aby ji odvedli do školy. Podle její výpovědi ji nutili mluvit rusky. Ve škole s ní řešili podobu školních osnov. „Ano, měli na mě požadavky, ale mluvili velmi zdvořile,“ vzpomínala pedagožka. Vojáci si odnesli ze školního trezoru notebook, který patřil jinému učiteli základní školy, a dvě učebnice dějepisu pro osmou třídu.

Pak se to ale zvrhlo. Únosci jí najednou nasadili na hlavu černou kuklu, svázali, odvedli do auta a odvezli na neznámé místo, kde pokračovali ve výslechu. Po předchozí zdvořilosti ani památky. „Ptali se mě na můj postoj ke ruské speciální operaci, obviňovali mě, že jsem příliš vlastenecká a nacionalistická,“ vyprávěla pro CNN. „Ptali se, proč používám ukrajinštinu, proč chodím do ukrajinského kostela,“ líčila dotazování okupantů.

Chtěli po ní, aby znovu otevřela školu a zajistila návrat dětí, ale ona oponovala s tím, že to není bezpečné pro žáky ani učitele. „Nevím, jak dlouho mě drželi, nevnímala jsem čas,“ pokračovala Nina. Nakonec byla propuštěna, ale až poté, co jí únosci zdůraznili, že vědí o jejím synovi a dceři. „Považovala jsem to za výhružku,“ dodala. Nina se obávala, že se vojáci pro ni vrátí, a tak se o několik dní později rozhodla s rodinou uprchnout.

Eskalující výhružky

Nina není jediná. Ukrajinští představitelé tvrdí, že pedagogové v Ruskem okupovaných oblastech hlásí stále častěji případy zastrašování, výhrůžek a nátlaku na přizpůsobení školních programů proruské rétorice.

Zničený tank v Mariupolu
Dárek pro Putina. Češi posílají miliony na zbraně Ukrajincům, projekt se rozšíří

Jiná učitelka sdělila CNN, že ruští vojáci přišli k ředitelce její školy a „nařídili jí, aby odevzdala všechny učebnice ukrajinského jazyka a dějepisu, ale ředitelka to odmítla. Její postoj byl tak přísný, že nevyvíjeli žádný další nátlak. Prostě odešli s prázdnou“.

Další příklady snahy ruských sil vymýtit ukrajinskou identitu v obsazených oblastech byly zaznamenány v jižní části Chersonu. Podle zástupce regionální rady Serhije Chlana v posledních týdnech okupační jednotky opakovaně místním učitelům vyhrožovaly.

Chlan uvedl, že ruské síly provádějí razie ve vesnicích, domovní prohlídky jsou podle něj velmi intezivní, navíc v některých částech regionu sčítají obyvatele, kteří zůstali naživu. "Rusové také plánují, že budou dovážet pedagogy z nedalekého Krymu, protože ukrajinští učitelé práci s ruskými vzdělávacími programi odmítají. Těch několik učitelů, kteří spolupracují, známe osobně a budou za to pohnáni k trestní odpovědnosti,“ sdělil Chlan.

Propaganda v osnovách

Oleh Okhredko je zkušený pedagog s více než dvacetiletou pedagogickou praxí a analytik Centra občanského vzdělávání Almenda, organizace původně založené na Krymu, která monitoruje vzdělávání na okupovaných územích. Pro CNN uvedl, že současná ruská praxe je totožná se strategií, které byl svědkem po ruské anexi Krymu v roce 2014. „Poloostrov se stal pro Rusko experimentálním polem. Začali zde s militarizací vzdělávání obecně,“ vysvětlil.

Záběry z ukrajinského města Charkov po masivním útoku Ruska.
Rusové použili na Ukrajině zakázané rakety, dokládat to mají další děsivé důkazy

Podle něj byla do školního programu vložena ruská propaganda, která přeformulovala historické události, což podle něj má na tamní děti škodlivý vliv. „Ukrajina byla z učebnic zcela vyřazena a vše se stalo historií Ruska,“ přiblížil změny ve vzdělávání Okhredko a dodal: „Děti z okupovaných oblastí jsou skutečně velmi silně ovlivněny školským systémem, který ve všech vidí své nepřátele. Nyní jsou jimi Spojené státy a Ukrajina. Toto nepřátelství se  projevuje už u těchto dětí agresivními činy,“ pokračoval. Podle něho děti, kterým bylo v době okupace Krymu 11 až 13 let, nyní bojují proti Ukrajině.

Učitelský odboj

Mnozí pedagogové v okupovaných oblastech Ukrajiny se snaží všemožně bránit ruským pokusům o úpravu školních osnov. I oni se obávají dopadů, které by případné změny mohly mít na jejich žáky v dlouhodobém horizontu.

Učitelka matematiky a členka luhanské školské správy Maria řekla CNN, že její členové dostali od Rusů ultimátum, od kdy začnou vyučovat podle ruského programu. Jméno Maria je pseudonym, aby byla chráněna její identita. „Samozřejmě jsme jim řekli, že to dělat nebudeme. Ale oni odpověděli: Uvidíme. Na každého z vás máme složku. Je to děsivé,“ popsala nátlak Maria a dodala, že jim později prý poslali e-mailem ruské učebnice s žádostí, aby si je „alespoň přečetli a pak se rozhodli, protože ten program je opravdu skvělý“. Učitelé jim ale odpověděli, že nemají přístup k internetu, a tudíž nic nedostali.

Rusové se jí dokonce ptali, jaký je rozdíl v tom, zda bude vyučovat v ukrajinštině nebo ruštině, když učí matematiku. „To mi vadilo. Řekla jsem jim, že luhanské vzdělání a dokumenty nikde neuznávají, a tak děti nebudou moci jít na vysoké školy. A oni mi odpověděli: Jaké univerzity? My potřebujeme dělníky a vojáky.“  

Unikátní záběry z bunkru pod Azovstalem: zraněný voják
Snímky z bunkru pod Azovstalem děsí: Vojáci přišli o končetiny, přežívají ve tmě

Některým pedagogům se podařilo obnovit výuku pro studenty online, pomocí virtuálních tříd podobných těm, které byly zřízeny během pandemie koronaviru. Pro jiné se však vyučování zastavilo, protože internetové služby byly přerušeny a školy v blízkosti bojů se uzavřely. Kantoři se také bojí, že jim vojáci zabaví veškeré školní vybavení.

Ochromené školství

Podle údajů ukrajinské agentury Institut pro analýzu vzdělávání bylo před ruskou invazí ve školách po celé zemi zapsáno přibližně 4,23 milionu studentů a žáků. Nyní byly miliony dětí školního věku vnitřně vysídleny nebo nuceny se svými rodinami uprchnout do zahraničí.

Od začátku bojů bylo ostřelováním zničeno nebo poškozeno nejméně 1 570 vzdělávacích institucí, uvedl k tomu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho tvrzení nedokázala televize CNN nezávisle ověřit. Rusko však útoky na civilní objekty popírá.