Podle ekonoma Davida Abramse z americké University of Pennsylvania poklesla kriminalita v prvním měsíci izolace v USA o 23 procent. A od té doby zůstala pod předpandemickou úrovní po celou dobu. Hlavním důvodem, jak vysvětlil vědec pro BBC, bylo snížení mobility obyvatelstva. V USA tak nejvíce poklesl pouliční prodej drog. Na začátku pandemie ho bylo zaznamenáno až o 65 procent méně.

Jak zdůraznil Abrams ve své práci, i když počet vloupání do rodinných domů a bytů klesl o 24 procent, došlo k nárůstu vloupání do opuštěných kanceláří a krádeží automobilů. Jen ve Philadelphii byla míra krádeží aut více než 2,5krát vyšší. Expert rovněž označil další znepokojivý trend: pokles celkové kriminality jen zamaskoval nárůst některých násilných zločinů. Od léta 2020 v USA zaznamenávají vytrvalý a výrazný nárůst počtu vražd a střílení. „V případě tolika složitých proměnných je ale velmi obtížné identifikovat všechny faktory, které vedly k těmto číslům,“ uvedl Abrams a doplnil, že především nárůst násilné kriminality se například časově shodoval s protesty proti policii po zabití George Floyda na jaře 2020, které trvaly po celé léto a podzim.

Testování obyvatel na Slovensku během epidemie koronaviru
Lež o slovenském očkování: přeřek televizního moderátora zneužili dezinformátoři

Jeho závěry ale podpořila i aktuálnější analýza publikovaná na stránkách Homicide Studies. Tým socioložky Amy Nivettové z nizozemské University of Utrecht studoval kriminalitu ve 27 městech ve 23 zemích Severní a Jižní Ameriky, Evropy, Blízkého východy a v Asii, mezi nimiž byla města jako Stockholm, Amsterdam, Tel Aviv, Lima či Soul. Jak informoval o studii polský deník Gazeta Wyborcza, průměrný celkový pokles kriminality ve všech městech se blížil 37 procentům. Mobilita pro komerční nebo rekreační účely se snížila až o 80 procent. Podle analytiků v tak krátké časové perspektivě byla hlavním faktorem ovlivňujícím uvedený pokles změna každodenního chování, nikoli sociologické procesy nebo psychologické aspekty.

Trestné činy blíže bydlišti

Zároveň můžeme zcela jednoznačně hovořit o „lokalizaci kriminality“ v období pandemie. Tým argentinského ekonoma Santiaga M. Pereze-Vincenta se podíval na protokoly policie v Buenos Aires. Z nich vyplynulo, že pokles kriminality byl největší v opuštěných obchodních centrech. Ale v tamních favelách a obchodních čtvrtích kriminalita vůbec neklesla. „V éře covidu jednoduše pácháme trestné činy blíže místu bydliště,“ uvedl také Perez-Vincent. Policejní archivy totiž umožnily odborníkům porovnat adresu pachatele s místem činu.

Japonci v době pandemie covidu.
Japonsko krotí covid: I přes plné hospody a vlaky ubývá nově nakažených

Vraťme se ale do Spojených států, které zveřejnily nejnovější data o kriminalitě. Z nich plyne, že i přes její zjevný pokles se nemohou Američané cítit bezpečněji. Zámoří v letech 2019 až 2020 devastoval rekordní nárůst vražd a násilí. V roce 2020 to bylo o 4 901 vražd více než v roce 2019, což je nárůst skoro o třetinu. Zároveň se jedná o největší skok od doby, kdy federální vláda začala v 60. letech minulého století údaje o vraždách federálně shromažďovat. Pro porovnání s čím se USA potýkají: Předchozí rekordní nárůst byl 20procentí a je evidován z let 2000 až 2001. Problém ale je, že z velké části byl způsoben teroristickými útoky z 11. září 2001, kdy za jediný den zahynulo téměř tři tisíce lidí.

Timothy Sullivan, vedoucí oddělení psychiatrie a behaviorálních věd Fakultní nemocnice Staten Island v New Yorku, pro US News uvedl, že „pandemie náhle a bezprecedentně narušila náš každodenní život a změnila absolutně vše. Od fyzické aktivity po způsoby interakce s ostatními. To vše mělo fyziologické, emocionální i psychologické důsledky.“ Psychiatr při komentáři zprávy o nárůstu vražd v USA poukázal také na další problém. Za posledních osmnáct měsíců zde enormně vzrostlo zneužívání návykových látek a počty oznámených případů domácího násilí. „Kombinace emočního, finančního a fyzického stresu, spojená se zneužíváním návykových látek a střelnými zbraněmi, které jsou v naší společnosti příliš snadno dostupné, pak pochopitelně vedlo ke zvýšení míry vražd,“ vyvodil z dat Sullivan.