Zkušenosti ukazují, že mezi prvními příznaky chronických střevních zánětů a stanovením diagnózy uplyne zhruba jeden rok, může to ale být i mnohem déle. Onemocnění je totiž stále relativně málo časté a praktičtí lékaři se s ním tak setkávají jen zřídka.

Mezi možné spouštěče, jež mohou ke vzniku obtíží přispívat, řadí odborníci změnu životního stylu a stravování, přílišné užívání potravinových aditiv, nadužívání antibiotik, ale dokonce i nadměrnou hygienu v útlém mládí.

Moderní léčba i u nás

Střevní záněty postihují v České republice odhadem kolem 50 tisíc osob. Nejčastěji jsou onemocnění diagnostikována mezi 20. a 30. rokem věku, ale mezi pacienty se stále častěji objevují také děti. „Nejedná se pouze o adolescenty, výjimkou bohužel nejsou nemocní dětského věku,“ vysvětluje zástupce primáře z Centra péče o zažívací trakt Vítkovické nemocnice v Ostravě Přemysl Falt. Onemocnění sice není možné zcela vyléčit, ale jeho průběh ve většině případů úspěšně a dlouhodobě tlumí vhodná léčba.

Nejprve se vždy nasazují léky, jež potlačují zánět a reakci imunitního systému. Může být podávána také speciální biologická léčba. Dostupnost nejmodernější léčby se u nás zvýšila zejména díky biosimilars neboli kopiím originálních léčiv.

„Farmaceutické společnosti s vlastním vývojem ale mezitím přicházejí zase s další generací léků, které mohou pomoci pacientům s těmi nejvážnějšími formami. Dva takové léky se objevily v ČR na přelomu let 2017 a 2018,“ objasňuje současnou léčbu ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

Nejčastější příznaky střevních zánětů
- bolesti břicha
- průjem a pocit intenzivní peristaltiky
- zácpa
- krev ve stolici
- zvýšená teplota
- ztráta chuti k jídlu
- ztráta hmotnosti
- únava
- noční pocení
- problémy s menstruačním cyklem

V medicíně se do budoucna díky novým technologiím otevírají zcela nové možnosti. Kromě biologické léčby se jako slibná jeví rovněž telemedicína. „Probíhá u nás projekt, v jehož rámci si pacienti se střevními záněty sami v intervalech tří až čtyř měsíců zjišťují množství bílkovin. Data pak pomocí mobilní aplikace odesílají lékaři. Nemusejí proto chodit na pracoviště tak často, a přesto jsou pod kontrolou. My můžeme v případě nutnosti upravit léčbu,“ říká Milan Lukáš, místopředseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP a přednosta Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty Iscare.

Nesnášenlivost na lepek je lepší variantou

Vážné formy choroby mohou nemocného ohrozit i na životě. „Lékaři původně mohli nabídnout nemocným jen režimová opatření, diety, případně krevní přenosy, ovšem s nepříliš dobrými výsledky. Před příchodem prvních léků umíralo přes 30 procent pacientů. Někteří sice umírají stále, ale už v méně než jednom procentu případů,“ shrnuje výsledky léčby Lukáš.