Infarkt postihne v České republice každým rokem přes 30 tisíc lidí. Výrazně častěji to bývají muži, ale ani ženy už dávno nejsou výjimkou. Akutní infarkt myokardu je výrazné poškození až odumření části srdečního svalu, které je způsobeno nedostatečným okysličením.

Srdce si můžeme představit jako pumpu, která zajišťuje proudění krve a okysličení všech tkání v těle. Aby mohl srdeční sval správně pracovat, musí i on mít dostatek kyslíku. O ten přichází v okamžiku, kdy dojde k uzávěru nebo výraznému zúžení průtoku krve v oblasti věnčitých tepen. Ve většině případů se jedná o uzávěr způsobený krevní sraženinou. Zcela vzácně může být toto postižení způsobeno zánětem tepny nebo embolií.

Tady se hraje o čas

Infarkt velmi často postihuje pacienty s ischemickou chorobou srdeční a pacienty s aterosklerózou, při níž se tvoří uvnitř cév tukové usazeniny. Pokud není krevní proud obnovený v krátkém čase, dochází k nevratnému poškození části srdce. Typickým příznakem srdečního infarktu je dlouhotrvající svíravá bolest na hrudi, která přetrvává, i když je pacient v klidu, a často vystřeluje do levého ramene, krku až dolní čelisti, do zad nebo břicha. U pacientů s cukrovkou může být méně výrazná. Dalšími průvodními jevy jsou pocení, nevolnost, slabost, závrať, dušnost. Při léčbě akutního infarktu je zásadní co nejrychleji obnovit průtok krve postiženou tepnou. Lékaři tepny rozšiřují a zprůchodňují chirurgicky a poté pacientovi podávají medikamenty.

Rizikové faktory: dlouhotrvající stres, nezdravý životní styl: kouření, obezita a nedostatek pohybu, vysoký krevní tlak,vysoký cholesterol.

Unikátní operace srdce:

První příznaky varují

Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí ve světě a v České republice postihne každým rokem zhruba 47 tisíc lidí, z nichž jedna třetina zemře a další třetina má trvalé následky. Mrtvici způsobí nedostatek krve v určité části mozku, následkem čehož dojde k jeho odumření. Její nejčastější příčinou je také ateroskleróza, při níž se zanesené cévy ucpávají a brání průtoku krve. Druhou příčinou, diagnostikovanou zhruba u pětiny případů, je porušení stěny mozkové cévy, které vede ke krvácení do mozku. Příznakem mrtvice je ochablost nebo znecitlivění tváře, ruky nebo nohy, obvykle na jedné straně těla.

Časté jsou také potíže s mluvením nebo snížená schopnost porozumět řeči někoho jiného. Typická je porucha zraku, závrať, ztráta rovnováhy nebo koordinace. Nebezpečí může signalizovat i bolest hlavy bez zjevné příčiny. Onemocnění se nejprve projeví těmito příznaky a teprve za několik hodin mozkové buňky z nedostatku kyslíku a živin odumírají. Při léčbě proto hraje velkou roli čas. Pokud je zahájena do tří až čtyř hodin, pacient se může zcela uzdravit a zůstat bez následků. Lékaři totiž dokážou pomocí léků zasáhnout, otevřít tepnu uzavřenou krevní sraženinou a příčinu mozkového infarktu odstranit.

Rizikové faktory: cukrovka, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, arytmie, nedostatek pohybu, kouření, obezita.

Pozor na cholesterol

Ateroskleróza, která bývá bezprostřední příčinou infarktu a mrtvice, je vlastně takový nenápadný zabiják, protože se může dlouho dobu rozvíjet bez jakýchkoli příznaků. Odhalit ji mohou preventivní prohlídky, jejichž součástí je rozbor krve. Jedná se o zánětlivé onemocnění cév, které vzniká v důsledku ukládání tuku do jejich stěn. Ty jsou za normálních okolností hladké a pružné. Při počínající ateroskleróze ale dojde k jejich poškození a na povrchu se začnou postupně ukládat tukové látky, především cholesterol. Tyto usazeniny se poté obalují krevními sraženinami a vazivem a dochází ke vzniku tzv. ateriosklerotických plátů.

Stěny tepen ztrácejí svou pružnost a průtok krve do tkání je omezený. Orgány nejsou dostatečně zásobené kyslíkem a může dojít k jejich závažnému poškození. Proces kornatění cév většinou začíná již v mládí, s věkem se ale situace postupně zhoršuje a problémy se nejčastěji objeví kolem 50–60 let. První projevy aterosklerózy pacient většinou pocítí až ve chvíli, kdy je průchodnost tepny omezená a krev nemůže proudit k orgánům v dostatečném množství. Příznaky onemocnění se různí podle toho, kde v těle se postižená tepna nachází – může to být mozek, srdce, ledviny apod. Léčba se zaměřuje hlavně na příčiny, které vedou ke vzniku aterosklerotických plátů, to znamená hlavně na snížení vysoké hladiny cholesterolu.

Rizikové faktory: vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita, nedostatek pohybu, nedostatek estrogenů při předčasné menopauze, kouření.

Anarchie buněk

Nádorové onemocnění může propuknout kdekoli v těle, a dodnes není zcela jasné, proč k němu u konkrétního člověka došlo. Buňky se za normálního stavu tvoří a po čase zase zanikají. To však úplně neplatí o nádorových buňkách. Ty se vymykají kontrole a získávají schopnost se rychle dělit, pronikat do zdravých tkání a ničit je.

Nádory můžeme rozdělit na benigní neboli nezhoubné a maligní, tedy zhoubné. Nezhoubné nádory zůstávají na místě svého vzniku, mohou svým objemem utlačovat okolní tkáně, ale nikam dál do těla se nešíří. Naopak ty zhoubné pronikají do svého okolí a poškozují další tkáně a orgány. Z nádoru se také mohou uvolnit jednotlivé buňky, které pak putují krví nebo lymfatickým systémem na jiné místo. Tam pak dají základ vzniku druhotných ložisek, tzv. metastáz.

Pro maligní, tedy zhoubné nádory se běžně používá termín rakovina. Faktorů, které se na jejím vzniku podílejí, je celá řada. Některé nemůžeme ovlivnit, například dědičnost a věk, ale mnohé jsme schopni do určité míry regulovat zdravým životním stylem. Léčba nádorů vyžaduje většinou součinnost lékařů různých odborností, její plán se odvíjí od pečlivé diagnostiky se stanovením rozsahu onemocnění a je vždy velmi individuální. Moderní medicína využívá k léčbě rakoviny tři metody: chirurgickou, radioterapii a chemoterapii.

Rizikové faktory: obezita, kouření, nadměrné užívání alkoholu, nedostatek pohybu.

Obezita je nemoc

BMI - Body Mass IndexJednou z hlavních příčin civilizačních chorob je obezita, která je sama o sobě považována za chronické recidivující onemocnění. Omezuje správnou funkci mnoha orgánů a nese s sebou výrazně horší kvalitu života, dokonce zkracuje věk člověka v průměru o deset let. Nadváhou trpí čtyřicet až padesát procent lidí u nás. Z toho obezitou patnáct až dvacet procent a morbidní obezitou tři procenta populace. Je to číslo vysoké a varující. Nadváha se navíc netýká jen starších lidí, ale stále více postihuje mladé, dokonce děti.

Lékaři k jejímu určování používají tzv. body mass index. Vypočítá z poměru výšky a váhy – hmotnost člověka se vydělí jeho výškou v metrech2 a vyjde nějaké číslo. Pokud je menší než 25, jedná se o normální váhu, pohybuje-li se v rozmezí mezi 25 až 30 značí nadváhu, 30 až 35 signalizuje první stupeň obezity, 35 až 40 upozorňuje na druhý stupeň obezity a vše, co je nad 40 označují za morbidní obezitu.

Existují dva zásadní způsoby léčby: konzervativní a chirurgický. Konzervativní přístup bývá úspěšný v případě pacientů s nadváhou. Léčba spočívá v ovlivňování jeho životního stylu z hlediska příjmu potravy, doporučení fyzické aktivity a snahy vést ho tak, aby tyto změny byly trvalé, což téměř vždy vede ke zlepšení zdravotního stavu lidí trpících cukrovkou II. typu, vysokým tlakem nebo vysokým cholesterolem. V případě morbidní obezity je možné přistoupit k chirurgickému zákroku.

Rizikové faktory: přejídání, nevhodná skladba potravy s velkým podílem vysoce kalorických jídel, nedostatek pohybu.

ZDENA LÍKAŘOVÁ