Infarkt postihne v České republice každým rokem přes 30 tisíc lidí. Výrazně častěji to bývají muži, ale ani ženy už dávno nejsou výjimkou. Akutní infarkt myokardu je výrazné poškození až odumření části srdečního svalu, které je způsobeno nedostatečným okysličením.

Srdce si můžeme představit jako pumpu, která zajišťuje proudění krve a okysličení všech tkání v těle. Aby mohl srdeční sval správně pracovat, musí i on mít dostatek kyslíku. O ten přichází v okamžiku, kdy dojde k uzávěru nebo výraznému zúžení průtoku krve v oblasti věnčitých tepen. Ve většině případů se jedná o uzávěr způsobený krevní sraženinou. Zcela vzácně může být toto postižení způsobeno zánětem tepny nebo embolií.

Titulní strana magazínu VíkendTady se hraje o čas

Infarkt velmi často postihuje pacienty s ischemickou chorobou srdeční a pacienty s aterosklerózou, při níž se tvoří uvnitř cév tukové usazeniny. Pokud není krevní proud obnovený v krátkém čase, dochází k nevratnému poškození části srdce. Typickým příznakem srdečního infarktu je dlouhotrvající svíravá bolest na hrudi, která přetrvává, i když je pacient v klidu, a často vystřeluje do levého ramene, krku až dolní čelisti, do zad nebo břicha. U pacientů s cukrovkou může být méně výrazná.

Dalšími průvodními jevy jsou pocení, nevolnost, slabost, závrať, dušnost. Při léčbě akutního infarktu je zásadní co nejrychleji obnovit průtok krve postiženou tepnou. Lékaři tepny rozšiřují a zprůchodňují chirurgicky a poté pacientovi podávají medikamenty.

Rizikové faktory: dlouhotrvající stres, nezdravý životní styl: kouření, obezita a nedostatek pohybu, vysoký krevní tlak,vysoký cholesterol.

První příznaky varují

Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí ve světě a v České republice postihne každým rokem zhruba 47 tisíc lidí, z nichž jedna třetina zemře a další třetina má trvalé následky. Mrtvici způsobí nedostatek krve v určité části mozku, následkem čehož dojde k jeho odumření. Její nejčastější příčinou je také ateroskleróza, při níž se zanesené cévy ucpávají a brání průtoku krve. Druhou příčinou, diagnostikovanou zhruba u pětiny případů, je porušení stěny mozkové cévy, které vede ke krvácení do mozku. Příznakem mrtvice je ochablost nebo znecitlivění tváře, ruky nebo nohy, obvykle na jedné straně těla.

Časté jsou také potíže s mluvením nebo snížená schopnost porozumět řeči někoho jiného. Typická je porucha zraku, závrať, ztráta rovnováhy nebo koordinace. Nebezpečí může signalizovat i bolest hlavy bez zjevné příčiny. Onemocnění se nejprve projeví těmito příznaky a teprve za několik hodin mozkové buňky z nedostatku kyslíku a živin odumírají. Při léčbě proto hraje velkou roli čas. Pokud je zahájena do tří až čtyř hodin, pacient se může zcela uzdravit a zůstat bez následků. Lékaři totiž dokážou pomocí léků zasáhnout, otevřít tepnu uzavřenou krevní sraženinou a příčinu mozkového infarktu odstranit.

Celý článek čtěte v magazínu Zdraví, který je součástí čtvrtečního vydání regionálních Deníků

Předplaťte si Deník s pravidelnými čtvrtečními přílohami již od 76 Kč měsíčně. (objednávejte ZDE) nebo si jej můžete objednat i telefonicky na 272 015 015.

ZDENA LÍHAŘOVÁ