Ruska Albina Nikiforova (21) studuje v Praze na České zemědělské univerzitě. Mluví velmi dobře česky a plynně anglicky, dorozumí se německy. Žije v podnájmu a přivydělává si administrativní prací v zahraniční firmě a doučováním, protože od rodičů ze Sajanogorsku nemůže očekávat žádné velké finanční příspěvky. Má mladší sestru, matka je učitelka, otec pracuje v autoprůmyslu.

Ukrajinka Táňa Osadchaya (23) studuje magisterský program statistiky na Vysoké škole ekonomické v Praze. Mluví česky, anglicky a učí se základy italštiny. Žije také v podnájmu a živí se ve svém oboru – zpracovává statistické analýzy pro studenty, vědce a firmy. Poslední dva roky vše přes internet. Pochází z okupovaného Luhansku, odkud se musela její rodina přestěhovat do Kyjeva.

Žijete v Česku. Sledujete dění v Rusku a na Ukrajině?
Albina: Ano sleduji, jak z českých zdrojů, tak z ruských.

Táňa: Na Ukrajině ano, každý den si přečtu jednu až dvě zprávy o aktuálních dění, nejčastěji z Instagramu nebo Facebooku. O důležitých dění z Ruska se dozvím pouze, pokud o nich napíšou celosvětová média.

Vojáci na rusko-ukrajinské hranici.
Je připravena bránit Ukrajinu. Matka tří dětí si pořídila zbraň i výcvik

Jak vnímáte zvyšující se napětí mezi Ruskem a Ukrajinou? Kdo za jeho eskalaci může?
Albina: To napětí mě mrzí, když jsem navštěvovala svoje kamarády na Ukrajině, tak jsem na letišti musela podstoupit výslech, jako kdybych byla špionkou.

Táňa: Se strachem a obrovským hněvem. Já brečím, když jen slyším slovo válka, často vzpomínám na historky lidí z fronty, o kterých čtu. Je tam velký strach a bolest. Jsem na tyto příběhy čím dál tím více citlivá, ale nemůžeme to ignorovat, když lidé umírají. Umírají za to, abych se já mohla vracet domů k rodině na Ukrajině. Za eskalaci může ruská vláda, která už léta posílá své lidi do války, a lidé na Ukrajině, kteří jsou připraveni zemi prodat.

Bojíte se o své rodiny doma?
Albina: Já se o svoji rodinu nebojím, bydlí daleko od hranic s Ukrajinou na Sibiři, a vím, že naštěstí žádná válka tak daleko nikdy nezasahuje. Ale také vím, že oni se boji, obzvlášť moje babička, která se každý den dívá na televizní noviny.

Táňa: Ani na to nechci myslet, ale na mou otázku, zda mají “balíček pro okamžitou evakuaci” s dokumenty, penězi apod., rodiče řekli ano. Přemýšlejí také kam a jak rychle odjet, jestli Rusové vtrhnou do Kyjeva. Narodila jsem se v Luhansku a od roku 2013 tam nemohu jet. Babička tam musela nechat vlastní byt a práci a musela se přestěhovat do Kyjeva, což je pro staršího člověka obrovský stres – nechat cely svůj život a nemít možnost se vrátit.

Jaký máte vztah k V. Putinovi a k V. Zelenskému?
Albina: Nepamatuji si Rusko bez Putina, protože jsem se narodila po jeho prvním prezidentství. A Zelenskyj mě moc bavil jako herec, když jsem byla malá.

Táňa: Na Ukrajině jsou lidé, kteří ji řídí a ovládají více než její prezident. Například I. Kolomojskyj, majitel nejpopulárnější ukrajinské banky "Privat Bank", která těsně před volbami přešla do státních rukou. Kolomojskyj má nyní esa ke všem údajům. Myslím, že Zelenskyj je slabý. Putin je zabiják.

USA by podle Rusů neměly vytvářet vojenské základny na území států, které byly dříve součástí SSSR a nejsou členy NATO.
Česko jako nárazová zóna i udržení Krymu: Co chce Rusko od Západu

Proč jste odešla z vlasti do Česka a chcete se někdy vrátit domu?
Albina: Vždycky mě přitahovala Evropa dobrým vzděláním, bezpečím a různorodou kulturou. Česko pro mě bylo docela neplánovaným řešením, pro které jsem se rozhodla až díky jazykové škole, která mi nabídla výhodné podmínky. Ale po 2,5 letech života v Praze jsem ani jednou nelitovala. Do české kultury a jazyka jsem se zamilovala. Domů bych se chtěla vrátit maximálně na dva týdny, abych potkala svoji rodinu a snědla pár babiččiných koláčků, ale pro stálý život je moje volba jistá.

Táňa: Nejprve to byli rodiče, kteří chtěli, abych odešla za lepšími možnostmi do zahraničí. Nebyla jsem proti, ale teprve po přestěhování jsem pochopila, že to bylo skvělé rozhodnutí hlavně z hlediska kariéry, protože na Ukrajině musíte vynaložit mnohem více úsilí, abyste si vydělali tolik, kolik si vyděláte Česku. O návratu na Ukrajinu uvažuji. Chci se na pár měsíců vrátit a pronajmout si byt v Kyjevě nebo ve Lvově, prostě zkusit žít ve své zemi jako dospělý člověk, protože to jsem nikdy nezažila. Pracuji hlavně přes internet, takže by to šlo.

Cítíte, že jste v Česku cizinkou? Dávají vám lidé na vědomí, že jste Ruska a my z jeho pohledu nepřátelská země? A naopak, vyjadřují lidé solidaritu, když někdo pochází z Ukrajiny?
Albina: Cítím, že jsem cizinka, protože zatím moje čeština není perfektní a každý rok musím prodlužovat povolení k pobytu. Ale nikdy jsem nezažila negativní vztah kvůli svoji národnosti. Podle mě dobře vychovaný člověk nehodnotí jiného člověka podle toho, kde se narodil, ale podle toho, jak se ten druhý chová.

Táňa: Ano, a budu to tak cítit vždycky, myslím, že je to normální. Nikdy jsem neměla žádné velké problémy s tím, že jsem cizinka. Co se Rusů týče, vím, že je to bolestivé téma pro některé Čechy, kteří osobně trpěli za komunismu, což může zkreslovat jejich pohled na zdejší Rusy.

Vojáci na rusko-ukrajinské hranici
Válka o Ukrajinu na 25 procent bude. Tři scénáře vývoje konfliktu s Ruskem

Vaše nejlepší kamarádka je z Ukrajiny/Ruska. Zasahuje do vašeho vztahu politika?
Albina: Někdy si povídáme a sdělíme si svoje názory na různé politické situace, ale nikdy nedošlo ke skutečnému konfliktu. Nejsme zodpovědné za činy politiků. Obzvlášť těch, kterých nepodporujeme.

Táňa: Vím, že není pod vlivem ruských médií a ví, že je válka a že Putin plánuje útok. Nejdůležitější je, pokud člověk zná a chápe pravdu.

Zdroj: DeníkJste hrdá, že jste Ruska/Ukrajinka?
Albina: Jsem hrdá, že se hodně učím a pracuji, abych zlepšila život sobě a své rodině. Ale národnost je věc, kterou jsem si nevybrala a nemohu za ni, a proto je vlastně jedno, jestli jsem Ruska, Ukrajinka, Američanka nebo Češka.

Táňa: Jsem a pokaždé víc s každým dalším talentovaným Ukrajincem, kterého mám možnost poznat. Kvůli těžké ekonomické situaci v zemi musí být lidé ještě kreativnější a pracovitější, aby uspěli. Studovala jsem jeden rok na fakultě fyziky na Národní ukrajinské univerzitě a moji přátelé z ní nyní pracují v CERNu, mnozí z nich studují a mají stáže v zahraničí (MIT, UoT, Leiden University, DESY) a to jsou jen přátelé, které znám a jsem na ne hrdá.