Výrazně také klesne počet údajů, na něž se lidí budou statistici ptát, a to ze 47 na 29. Mimo jiné chtějí zjišťovat národnost lidí, jejich mateřský jazyk, kde bydlí, jakým dopravním prostředkem dojíždějí do práce či v jak velkém bytě bydlí nebo jakým způsobem jej vytápějí.

Vyplývá to z návrhu zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021, který vypracovalo ministerstvo vnitra a který má Deník k dispozici.

VYPLŇTE TO ONLINE

„Zjišťování národnosti je nezbytné k naplnění mezinárodních závazků plynoucích z Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin,“ uvádí se v návrhu s tím, že tato otázka nebude pro lidi povinná.

Většinu dalších údajů si statistici dohledají prostřednictvím administrativních databází, jimiž stát disponuje. To se týká například údajů o domech, které posledně byly na speciálním formuláři.

Na rozdíl od sčítání, jež proběhlo před osmi roky, se podstatně promění jeho forma. „Hlavním způsobem sběru dat bude online sčítání, které nabízí výrazně větší komfort respondentům a zároveň umožní zvýšit kvalitu dat, rychlost jejich zpracování a efektivitu výdajů,“ konstatuje se v návrhu s tím, že komisaři vyrazí do terénu až k lidem, kteří nevyplní formuláře elektronicky.

HROZÍ ANTIKAMPAŇ

V souvislosti se způsobem sběru dat hrozí podle materiálu několik nebezpečí. Například riziko hackerského útoku na IT systémy. „Postoje jednotlivých občanů mohou být také velmi významně ovlivněny dezinformacemi v médiích, které mohou v krajních případech vést až k antikampani proti sčítání,“ konstatuje zpráva o dopadech navrhovaného zákona.

Data ze sčítání najdou uplatnění například při plánování toho, kde se mají postavit nemocnice, domovy pro seniory a školy, či toho, jak se má nastavit sociální systém. Výdaje stát odhaduje na 2,226 miliardy korun.