Přesto je ale situace na trhu práce v kraji dost nepřehledná. "Řada firem nám říká, že aktuálně dokončují zakázky, které nestihly udělat kvůli omezením v prvním pololetí. Ale jaká bude situace dál, vedení firem neví," vysvětluje Petr Klimpl. Občas se podle něj objeví případ, že firma nahlásí propouštění, což ale ve skutečnosti nemusí být pravda. Jako příklad uvádí ředitel krajského Úřadu práce Lázně Bohdaneč nebo pardubický Foxconn. Řada zaměstnanců navíc přešla z Foxconnu do Panasoniku, aniž by prošla úřadem práce. S covidem nesouvisí ani propouštění v OEZ Králíky. Společnost Siemens přesouvá část výroby do zahraničí a část do vlastních výrobních prostor v Letohradu.
"A pak nám propouštění nahlašují firmy, které působí celostátně. Z celkového velkého počtu je v Pardubickém kraji propuštěno třeba jen několik málo zaměstnanců," říká Petr Klimpl.
Firmy, které chystají propouštění, se nechtějí dostat do špatného světla, že mají problémy, nepropouštějí zaměstnance hromadně, ale postupně po měsících. "V Pardubickém kraji už asi půl roku vévodíme špičce nejnižší míry nezaměstnanosti. Lidé jsou zaměstnaní, protože firmy dostávají podporu z programu Antivirus, který se povedl. Je ale otázka, jestli už v tuto chvíli není překonán," dodává ředitel krajské pobočky Úřadu práce. Do konce listopadu bylo v kraji ze zmíněného programu podpořeno necelých 2500 firem, což je dohromady kolem 35 tisíc zaměstnanců. Podporu tak využil každý desátý zaměstnaný obyvatel Pardubického kraje. Celkově šlo o 613 milionů korun.
Vysoký počet pracovních míst má podle Petra Klimpla více vysvětlení. "Registrujeme velký počet volných pracovních míst, která ale neodpovídají tomu, co se na trhu práce děje. Firmy, které zaměstnávají cizince, mají nahlášen vyšší počet pracovních míst, než potřebují. Cizinci bez dlouhodobého pracovního povolení totiž mohou u nás pracovat pouze tři měsíce a poté musí na tři měsíce opustit Schengenský prostor," upozorňuje ředitel krajského Úřadu práce.
Pak jsou firmy, které zaměstnance opravdu potřebují, ale požadavky zadají dvěma třem agenturám, což se ale Úřad práce nedozví. "Místa jsou dublovaná, odhadujeme, že z 25 tisíc pracovních míst jsou dvě třetiny dublované. Pravidelně s firmami jednáme, ale nemáme na karabáč, aby to zrušily," vysvětluje Petr Klimpl. Zdvojený počet pracovních míst má pak vliv na statistiky.
Koronakrize změnila rovněž pořadí v top deset nejhledanějších pracovních profesí. "Opadl zájem o řidiče městské hromadné dopravy, protože došlo k omezení, a vypadly službové obory, především v oblasti stravování. Velký zájem je naopak o prodavače, řetězce přidaly počet pokladen i pokladních, kteří za pokladnami tráví méně času," upozorňuje Petr Klimpl. Pokles volných míst je i v administrativě. Poptávka po zaměstnání v tomto sektoru roste. Na jedno místo se hlásí mnohem víc uchazečů než dříve.
Podobně jako ostatní státní a samopsrávné instituce omezil i Úřad práce přímý kontakt s klienty. "Už při první vlně jsme preferovali elektronický styk, někteří uchazeči ale tuto příležitost neměli, takže byla na úřadu zavedena poštovní schránka. Vyřízení žádosti ale trvalo dvouapůlnásobek času než při přímém kontaktu," říká ředitel krajské pobočky Úřadu práce. Ani tak se však zaměstnanci přímému kontaktu s uchazeči při první vlně nevyhnuli. "U jedné zprostředkovatelky se vystřídá 30 až 40 lidí denně. Ve druhé vlně jsme měli otevřeno stále, ale zaměstnance v první linii jsme rozdělili na dvě skupiny. Jedna byla dva dny doma a druhá dva dny pracovala. Tam, kde to šlo, jsme využívali homeoffice. Snažili jsme se komunikovat prostřednictvím online platforem. Ve druhé vlně jsme na všech pracovištích zavedli možnost dálkového objednávání klientů. Měli jsme otevřeno dva dny v týdnu, především pro zvané klienty a klienty v první evidenci jsme ale přijímali i v jiných časech," uzavírá Petr Klimpl.
