Před zazimováním zahrady byste měli přistoupit k prořezání či zastřižení ovocných stromů a dřevin. Rozhodně se nepouštějte do žádných radikálních akcí, protože na podzim se listnaté stromy ukládají k zimnímu spánku a rány způsobené prořezem by se nemusely dobře zahojit. Obecně platí, že pro výchovný, prosvětlovací i omlazovací řez je ideální konec února a začátek března. Na podzim se proto zaměřte především na větvemi obtěžkané stromy, kterým se nedostává dostatek světla. Bez zásahu by nemusely mít na jaře dost síly k vyrašení nových pupenů. Stejně tak je potřeba zbavit stromy a keře suchých, odumřelých nebo nemocných větví, které je zbytečně oslabují.

Na vaši pomoc čekají také stromy, které zasáhla tzv. rakovina. Napadená místa odstraňte pilou a dlátem a kompletně odřežte silně napadené větve. Řezné rány uzavřete štěpařským voskem. Ovocné stromy nezapomeňte ochránit před mravenci a housenkami. Nejnebezpečnější jsou píďalky podzimní a vlnatky krvavé. Spolehlivým pomocníkem jsou lepové pásy, které upevníte na kmeny stromů.

Pro ty, kteří mají rádi zbarvené stromy nejen na podzim:

Zkontrolujte, v jaké kondici je váš volně rostoucí živý plot, odstraňte suché větve a případně také regulujte jeho prorůstání do prostoru. Už jistě víte, že tvarované živé ploty jsou náročnější a požadují pravidelnou péči a sestřih brzy na jaře, i nyní, v podzimním čase. Uschlých větviček musíte zbavit i stálezelené dřeviny nebo jehličnany. Pokud jste neprovedli jejich zastřižení na jaře, čeká vás právě nyní. Postarejte se jen o mladé větve, řezu dřevnatých částí se vyhněte. Při stříhání začněte nejprve s bočními stěnami, které se u opadavých plotů stříhají tzv. našikmo. A ještě něco – po úpravě živého plotu rostliny vždy zalijte, i když jde o suchomilné druhy.

Maliník, ostružiník, angrešt

Po sklizni čekají na vaši péči také bobuloviny. Stromky a keře musíte zbavit starých větví a slabých výhonů, které by nevyzrály. V případě angreštu a rybízu odstraňte staré a odplozené výhony, každý rok zhruba třetinu. Nejlepší ovoce přinášejí jednoleté, maximálně dvouleté výhony světlehnědé barvy.

Angrešt poslední roky decimuje hnědé (dříve americké) padlí angreštu. Rad, jak si s touto chorobou poradit, najdete spoustu. Rostlinolékař a zahrádkář Jan Rod je přesvědčen, že jeho angreštu se padlí vyhýbá díky správnému prořezávání. Tady je návod: Výhony, které tvoří hlavní ramena, každý rok zkracujte na šest pupenů, postranní na dva až tři pupeny, výhonky zahušťující korunku odstraňte.

U maliníku a ostružiníku ponechte při prořezu pouze jednoleté mladé výhony, jejichž nevyzrálé konce lze mírně krátit. Zbavit se opět musíte odplozených výhonů. V případě maliníku závisí podzimní prořez také na tom, jestli pěstujete jednou, nebo dvakrát ročně plodící odrůdu. Odborníci doporučují pěstovat obě. Budete si pak moci pochutnávat na malinách jak v létě, tak na podzim. Jednou plodící maliníky plodí na výhonech vyrostlých v loňském roce. Jakmile vyrostou plody, výhony odumřou, musíte je proto na podzim odstřihnout u země, zároveň však raší nové, které budou plodit příští rok.

Naproti tomu maliny v případě remontantní, dvakrát plodících odrůd rostou na koncích nových výhonů. Když je ostříháte, máte postaráno o bohatou sklizeň v příštím roce. Kanadské borůvky ošetřete podobně jako rybíz, ponechte jednoleté a dvouleté výhony, staré odstraňte. Jen mladé, dobře osluněné výhony vám budou přinášet voňavé a lahodné ovoce.

Nezapomeňte u všech bobulovin doplnit zásobu živin, zejména fosforu a draslíku, proto své stromky a keře pohnojte vyšší dávkou doporučeného vícesložkového hnojiva. Přirozeným zdrojem živin je dobře uleželý kravský nebo koňský hnůj. Stačí malá hromádka. Dobře poslouží také uleželý kompost. Budoucí úrodě prospěje závlaha, ke kořenům můžete také přihrnout mulč nebo posekanou trávu.

Hnojení a mulčování

Výživu pochopitelně potřebují také vaše záhony. Skvělým pomocníkem jsou už zmíněný hnůj, rašelina či kompost. Dlužno však připomenout, že některé rostliny hnojení nesnesou. „Hnůj zarývám tam, kde příští rok vysázím náročné rostliny – třeba kedlubny nebo okurky. Decentně přihnojuji tam, kde chci sít mrkev. A zásadně nehnojím půdu, kde budu pěstovat cibuli nebo česnek,“ doporučuje Jana Poncarová, autorka blogu Pěstuj zeleninu. Obecně prý stačí na metr záhonu dvě kila hnoje.

V záhonu, který pohnojíte na podzim, si bude příští rok libovat také květák, kapusta, zelí, rajče, lilek nebo tykve. Živiny půdě vrátí mulčování – přiláká žížaly, které ji načechrají. Je to snadné, protože využijete shrabané listí nebo posečenou trávu. „Záhon napřed zbavíte plevele, zeminu načechráte, nejlíp rycími vidlemi. Potom jej pokryjete vrstvou mulče, stačí asi pěticentimetrová vrstva. Mulč hráběmi zatlačíte lehce do země,“ radí Jana Poncarová. Přes zimu se rozloží, a když ne, tak ho jednoduše shrábnete a dáte na kompost.

Další možností je stále populárnější zelené hnojení. Některé rostliny, například měsíček lékařský, svazenka, hrachor, jetel nebo bob, totiž umí půdu obohatit o potřebné živiny, ochrání půdu před vysoušením sluncem, vymývání živin deštěm či erozí. Kořínky půdu načechrají a provzdušní, mikroorganismy je budou milovat. Současně zelené hnojení pomáhá půdě od únavy. A na květech si ještě pozdě na podzim pochutnají motýli nebo čmeláci.

Rýt teď, nebo až na jaře?

K podzimní údržbě zahrady neodmyslitelně patřívalo rytí záhonků po zelenině a letničkách. Dnes někteří odborníci tento přístup zavrhují, protože obnažený povrch záhonu je ponechán napospas dešti, sněhu a mrazům a živiny se srážkami vyplavují do hlubších vrstev půdy, kde nemusí být již přijatelné pro kořeny rostlin. Ani samotné promrzání půdy není nic výhodného, protože omezí život půdní život půdních baktérií.

Zahradničení bez rytí je zcela jiný přístup než klasická orba. Nehodí se do těžkých jílovitých půd, ale jinde má dobré výsledky. Pokud se letos na podzim rozhodnete odložit rýč, nechte záhony po letničkách nebo zelenině do jara téměř bez zásahu, přikryté vrstvou kompostu, listí nebo trávy. Na jaře je pouze prokypříte, zapravíte do půdy rycími vidlemi a zbavíte případného plevele.

Také údržbu trvalkových záhonů nechte, pokud je to možné, až na jaro. Trsům okrasných trav nesvědčí podzimní řez, protože by se po sestřihnutí k jejich srdéčku dostala voda, která je v kombinaci s chladem může zahubit. Navíc poskytnou ochranu beruškám, pavoukům, svinkám a rozmanitým broukům, na semenech si pochutnají ptáci. Pokud se trsy vysokých trav příliš rozklenou, svažte je.

Trávníku nesvědčí listí

Během podzimu se musíte patřičným způsobem postarat také o trávník. Před příchodem prvních mrazíků svému zelenému koberci dopřejte provzdušnění neboli vertikutaci, objevíte-li mech. Jen pozor – práce s tímto strojem vám zabere mnohem víc času než úprava plochy sekačkou.

Pokud najdete řídká či holá místa, která vznikla po mechanickém zatížení nebo nadměrné zátěži, je třeba je vyspravit dosetím trávního semene. Pro podzimní hnojení využijte speciální přípravky, které obsahují zejména draslík a hořčík. Správně pohnojený trávník přes zimu nevymrzá a je také odolnější vůči houbovým chorobám, například plísni sněžné. Poslední sekání nechte na konec října, na sekačce nastavte střední výšku.

Nejméně oblíbenou činnost mnoha zahrádkářů – hrabání listí – provádějte pravidelně. Listí by se na intenzivně udržovaném trávníku nemělo hromadit delší dobu, jeho silná vrstva omezuje proudění vzduchu a navíc uzavírá vlhkost v přízemní vrstvě porostu. A od toho už je jen krůček k rozvinutí některé houbové choroby, které se mohou na kvalitě trávníku nechvalně podepsat. Necháte-li listí ležet ladem během celé zimy, kdy určitě napadne sníh, na jaře objevíte vyholená a plesnivějící místa. Dobrým pomocníkem budou hrábě s tvrdšími zakončeními, kterými provedete menší ruční provzdušnění, a samozřejmě vysavače a fukary na listí. Pro větší zahrady je vhodný multifunkční traktor, který spolu s posečením trávy také odstraní listí.

Na závěr vás potěšíme. Na zahradě jsou totiž také místa, kterým vrstva listí prospěje, a vy se zbavíte úmorného shrabování. Například na porostech cibulovin je dobré listí nechat do jara ležet. Přímo pod okrasnými stromy můžete pěstovat (i v kombinaci s cibulovinami) takové trvalky, které listí ochotně pohltí a jen jim prospěje. Efektní a na údržbu nenáročné jsou podsadby z kapradin, bohyšek, čechrav, jedlé a aromatické čechřice či máty, dlužich, hluchavek, mahonie či kakostů. Spadané listí se mezi těmito rostlinami na pohled ztratí, poslouží jako zimní ochrana kořenů a mulč, který udržuje vláhu. Časem se rozloží a rostlinám poskytne blahodárný humus. A takový přirozeně mulčovaný trvalkový záhon je navíc zároveň ideálním zimním útočištěm pro užitečný hmyz.

Organický odpad patří do kompostu

Kompostování je přirozeným způsobem jak živiny, které spotřebovaly rostliny, vrátit do půdy, a zajistit jim tak výživu na další sezonu, aniž byste museli kupovat drahá umělá hnojiva.

Na podzim je třeba opadané listí odklízet každý týden, ideálním místem pro jeho další využití je kompost. Organické zbytky ze zahrady míří do kompostu už od jara počínaje posekanou trávou, plevele ze záhonů, ale také třeba kuchyňským odpadem či popelem ze dřeva. Lze do něj přidat i rostlinné výluhy či chemické přípravky, které v něm urychlí rozkladné procesy a zkrátí tak jeho zrání. Správně vyzrálý kompost – zralosti by měl dosáhnout zhruba za rok – má pak podobu suché kypré lehké zeminy, kterou na jaře přidáte k rostlinám, do výsadbových jam stromků nebo ji zarýváte do půdy při přípravě záhonů.

Na zahradách v hustší zástavbě nebo na malých pozemcích, kde kompost může obtěžovat zápachem z tlení, poslouží kompostér. Není drahý, nejlevnější typy stojí necelou tisícikorunu. Materiál určený pro kompostování by měl být co nejvíce rozdrcený.  K tomu čelu se vyplatí pořídit si zahradní drtič a větší části (větve, stonky aj.) před vložením do kompostéru rozdrtit. Každou vrstvu rovněž důkladně prolijete vodou. Kvalitní kompost, který voní po lesní zemině, získáte už za dva až tři měsíce. Pokud kompost zapáchá po zkažených vejcích, znamená to, že v něm převládá materiál s nadměrným obsahem uhlíku. V takovém případě přidáme posekanou trávu nebo listí. Nadměrný obsah dusíku signalizuje zápach čpavku, do kompostu tedy přimícháme například třísky, kůru nebo piliny.

KOMPOSTÉR

Co patří do kompostéru: ovocné a zeleninové odpady, kávové a čajové zbytky, novinový papír, lepenka, papírové ručníky, mléčné produkty, posekaná tráva, listí, drnové řezy, větičky, třísky, piliny, hobliny, kůra, trus domácích zvířat, skořápky z vajec i ořechů, studený popel ze dřeva.

Co nepatří do kompostéru: kosti, odřezky masa, tuky, chemicky ošetřené materiály, slupky z tropického ovoce, popel z uhlí a cigaret, cigaretové špačky, časopisy, oddenkatý plevel a plevel obsahující klíčící semena, plasty, kov, sklo.

Šikovní pomocníci

Rýč, hrábě, kultivátor, pilka, nůžky nebo vysavač na listí. S těmito pomocníky vám půjde úklid zahrady od ruky jedna radost.

Přemýšlíte, jaké nůžky si pořídit? Při výběru se zaměřte hlavně na délku ramen, jejich tvarování s ohledem na vaše ruce a samozřejmě na celkovou robustnost konstrukce nůžek. Jednoruční nůžky jsou vhodné pro mladé výhony, obouruční nůžky nebo zahradní pilka pak pro silnější výhony. Použít lze také univerzální nebo teleskopické zahradní nůžky. Ostří může být jednostranné, které se hodí na suché a tvrdé dřevo, nebo oboustranné, které se hodí pro mladé, zelené výhony a lze jím odstřihnout větev přímo u kmene. Na podzimní prořezávání stromů nepoužívejte motorové pily ani jiné stroje, které by způsobily příliš hluboké řezy v nesprávném úhlu.

Podzimní práce zahrnují odklizení spadaného listí ze zahrady. Kromě klasických hrábí vám pomohou zahradní vysavače, které fungují podobně jako ty domácí. Na hřídeli hnacího motoru mají umístěný ventilátor se speciálním tvarem lopatek, které vytvářejí podtlak. Lopatky zároveň slouží k nadrcení listí, jehož objem se po rozsekání sníží asi na čtvrtinu. Vzniklá drť se následně hromadí ve sběrném vaku. Většina zahradních vysavačů může po odstranění sběrného vaku, demontáži nasávací trubice a nasazení speciální trysky fungovat i jako výkonný fukar. S ním je možné listí shromažďovat na hromady nebo ho vyfoukávat z nedostupných míst či okapů. Elektrické vysavače bývají lehčí a tišší, na rozlehlejší zahrady se hodí spíš benzinový vysavač. Vybraný stroj musí však disponovat silným motorem, jinak od země neodlepí navlhlé listí. Praktický je také stroj s plynulou nebo stupňovitou regulací výkonu.

Říjen v zahradě

* Ze záhonů byste měli už sklidit všechnu plodovou zeleninu – rajčata, okurky, papriky, lilky a tykve. Se sklizní čínského a pekingského zelí spěchat nemusíte, protože snesou mírný mráz. Dobře vyzrálá jablka a hrušky češte opatrně odspoda koruny nahoru a z vnějších částí dovnitř koruny, aby případné padající plody nepoškodily ty ostatní. Jablka ukládejte do čistých lísek stopkou dolů. Vlašské ořechy sklízejte, až samy začnou padat. Podzim není jen časem úrody.

* Teplé dny na začátku října jsou vhodné pro zakládání živých plotů a vysazování jarních cibulovin, jako jsou kosatce, bledule, krokusy, sněženky či tulipány. Přidejte do výsadeb také dvouletky. Nově vysazené růže i záhony zakryjte na povrchu mulčem pro růže. Říjen je ideálním časem i pro založení nové skalky. Dny s relativně teplým a suchým počasím lze využít na její budování. Na jaře pak stačí skalku poupravit a osázet. Vyplatí se již nyní vysít mrkev, cibuli sazečku a petržel pro jarní sklizeň.

* Ve skleníku a fóliovníku vysazujte salát. Říjen je správný čas k výsadbě ovocných dřevin – s broskvoněmi a meruňkami však vyčkejte na jar. S předstihem byste měli vykopat jámy, jejich dostatečné zvětrání před výsadbou bude novým sazenicím prospívat. Zasadit lze také jehličnany, potřebují však vydatnou zálivku, aby přečkaly zimu.