Kliknutím zvětšíteDěti Země národní park z jihomoravského Soutoku nechtějí. Stejně tak odmítají území "rozdrobit.“ „Neztotožňujeme se s názorem Lesů ČR vyhlásit na soutoku Dyje a Moravy několik přírodních rezervací a přírodních památek s nižším stupněm ochrany nebo s nimi sepsat smlouvu o ochraně území a ani s názorem Lanžhota vyhlásit zde národní park,“ sdělil předseda Dětí Země Miroslav Patrik. Podle nich bude nejlepší zřídit chráněnou krajinnou oblast (CHKO), případně Národní přírodní rezervaci a Národní přírodní památku.
Pozemky v jihomoravské Oboře Soutok patří Lesům ČR. Již před patnácti lety stát neuspěl kvůli odporu obcí se snahou zřídit tam právě CHKO. S myšlenkou "povýšení" Křivoklátska na národní park si vlády pohrávají podobně dlouhou dobu.
Na jižní Moravě ekologičtí aktivisté kritizují, že dlouhodobě chybí reálná dostatečná ochrana území. Ministerstvo životního prostředí se v minulosti nepodařilo dotáhnout ani vyhlášení Národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy v malé části lokality, ani Národní přírodní památky Soutok. „Je zarážející, že ministerstvo řeší oba rozklady proti vyhlášení Lanžhotských pralesů již více než jeden a půl roku, ačkoliv se o nich mělo podle nás už dávno rozhodnout jejich zamítnutím,“ uvedl Patrik.
Soutok se dotýká města Lanžhot. Vedení radnice se podle starosty Ladislava Straky dosud nepřiklonilo k návrhu národního parku a zvažuje pro a proti různých variant. „Chceme chránit přírodu a dobrat se funkčního projektu. O Soutoku jednáme i s ministerstvem životního prostředí,“ potvrdil starosta. Ví, že téma bude nejspíš rezonovat i v podzimních komunálních volbách.
Odborník Tomáš Vrška z Mendelovy univerzity v Brně nepovažuje status národního parku za ideální řešení. To spatřuje ve vyhlášení právě chráněné krajinné oblasti. „Jejím cílem je chránit kulturní harmonickou krajinu. Zůstane místo jak pro hospodaření, tak bude možné ponechat část území nerušenému vývoji a na určitých plochách dělat takové zásahy, které povedou k ochraně vytipovaných druhů. A administrativa bude jednoduchá," míní Vrška, který řídí podnik, co spravuje univerzitní lesy.
Příroda v lokalitě Soutok je ve střední Evropě unikátní svým zachováním lužních pralesů. Zároveň se tam těží nejkvalitnější dubové dřevo v Česku. Podle Vršky, který se místem dlouhodobě zabývá, stát dodnes nemá data, na jejichž základě by se mohl správně rozhodnout, jak a jakou část území chránit a jakou ponechat hospodaření. „Přitom je potřeba co nejdříve ochranu zdejší přírody vyřešit, protože se k tomu Česko zavázalo a při současném stavu péče unikátní přírodní fenomény pomalu mizí," dodal.
Nejdřív Křivoklátsko
Na Křivoklátsku se vyskytuje mnoho ohrožených druhů. „Nový národní park ochrání zdejší rozmanité lesy, skály a suťoviska, stepi, neprostupná údolí, kaňon řeky Berounky, domov desítek ohrožených rostlin a živočichů,“ zaznělo z ministerstva životního prostředí. Proces vyhlašování národního parku má začít brzy, dřív než na jižní Moravě.
Podle České společnosti pro ekologii tamní ochrana není dostatečná. „Nevhodné hospodaření v lesích přispívá k úbytku biologické rozmanitosti i v mnoha jiných CHKO," vyjádřili se s tím, že vyhlášení Národního parku Křivoklátsko považují za krok vedoucí ke zlepšení.
Oproti Soutoku, přes nějž nevede žádná značená turistická stezka, však patří Křivoklátsko mezi turisticky nejnavštěvovanější přírodní oblasti země. Místní mají kvůli národnímu parku obavy z omezení vstupu do lesa na procházky, sběr hub či dřeva na topení. Ožehavou otázku jednotlivých zón a takzvaných klidových území mají zástupci státu a ekologů dál projednávat s jednotlivými obcemi.
Jak už Deník informoval, sedmnáct dotčených obcí z oblasti Křivoklátska se vznikem parku nesouhlasí. „Zničil by práci generací lesníků i ochranářů kteří našli cestu jak skloubit ochranu přírody a krajiny s provozováním myslivosti a lesnictví a s životem obyvatel žijících zde celé generace,“ stojí v petici občanské iniciativy.
Pro záchranu Moravské Amazonie již dříve sepsali petici lidé kritizující na Soutoku „intenzivní lesní hospodaření a nevhodnou péči o louky, vedoucí k významnému snižování přírodní rozmanitosti.“
Česká republika má nyní čtyři národní parky: Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko.
24
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
