Používání chytrých telefonů je náš denní chléb. I když ani chléb nedržíme v ruce tak často jako mobil. V jakém případě už můžeme mluvit o závislosti na tomto přístroji čili o nomofobii?

„V případě, že telefon nezbytně nutně nepotřebujete a přesto máte nutkání kontrolovat, zda je nabitý, jestli vám nepřišly nové zprávy a tak dále,“ říká psycholog Mgr. Ondřej Pečený z kliniky Kappa. Ani on ale nedokáže definovat příčiny vzniku této fóbie: „Nomofobie je nový fenomén, o kterém se mluví asi pět let, takže je příliš brzy na to, aby se daly dělat nějaké závěry.“ Jen na vysvětlenou – slovo nomofobie vychází z anglického nomophobia, tedy NO MObile PHOne foBIA.

„Dlouho jsem měl jenom tlačítkový telefon a nedal na něj dopustit, pak jsem ale dostal k Vánocům iPhone a otevřel se přede mnou nový svět. Čím víc aplikací jsem používal, tím víc času jsem na telefonu trávil. Podle aplikace, která měří čas strávený na telefonu, to je teď kolem sedmi hodin denně, ale telefon hodně využívám i k práci,“ svěřuje se Petr z Prahy.

Chytré telefony, mobilní internet, aplikace jako Facebook, WhatsApp, Viber, Instagram, Twitter a další jsou běžnou součástí našich životů. Umožňují nám být v neustálém kontaktu s druhými, sdílet názory nebo rychle komunikovat. Problém u někoho ale nastává, pokud nemá přístup k online aplikacím okamžitě. Výzkumy ukazují, že nomofobie je rozsáhlý fenomén, který zasahuje všechny věkové skupiny, nejvíce ale samozřejmě mladší generaci. Nomofobie je stále novým termínem, takže ještě nejsou stanoveny letité analýzy, ale v různých intenzitách jí trpí přes 50 procent uživatelů mobilních telefonů.

Některé znaky nomofobie

*Psychický i fyzický stres při vybití telefonu nebo ztrátě signálu a nemožnosti připojit se na wi-fi či data
*Pocit podrážděnosti při nemožnosti kontrolovat telefon
*Nemožnost odchodu z domova bez mobilního telefonu
*Neustálá potřeba kontrolovat pracovní e-maily
*Časté buzení a potřeba kontrolovat telefon i během noci a ihned po probuzení

Když partner žárlí na mobil

Jisté je, že nomofobie vám může komplikovat vztahy s ostatními lidmi. Například sledování mobilu během schůzky s vaší milou či milým není nejlepší způsob, jak navázat nebo utužit vzájemnou lásku. Je to ovšem individuální a záleží na tom, co si navzájem tolerujeme či nikoliv. Rande, při kterém si oba partneři hrají s telefonem, místo aby se drželi za ruce a hleděli si do očí, už dnes není ničím výjimečným. Může se vám ale také stát, že váš partner začne na váš mobil žárlit, když se mu budete věnovat příliš často.

„To se samozřejmě objevuje. Je to záležitost, kterou v různých podobách známe i z dřívějších let. Muži zalezlí k počítači nebo k televizi. Telefony jsou v tomto ohledu jenom dalšín zařízenín, na které lze žárlit,“ potvrzuje psycholog Ondřej Pečený. Podle něj vám mobil živého partnera nebo kamaráda asi nenahradí, ale i virtuální kontakt je prý lepší než žádný kontakt.

Závislost na telefonu si může člověk vypěstovat i tím, že jeho prostřednictvím řeší nejistotu a stud. Podle hesla: Když nevím, co s rukama, chytnu se telefonu. „Může to tak být. Stejně jako si někdo hraje s tužkou nebo bubnuje prsty na stůl, když je nervózní, je i telefon vhodným prostředkem k tomu, jak se uklidnit. V každém případě se mobil stal součástí našich životů. Například během prázdnin někteří rodiče zoufale volají dětem na tábory a chtějí mít okamžité zprávy, vytvářejí katastrofické scénáře, co se asi stalo, když se dítě neozývá, a přitom oni sami nic podobného nezažili, když byli mladí. Tahle generace viděla rodiče naposledy u autobusu a potom, až když přijela z tábora domů. Mezitím žádná elektronická komunikace neprobíhala,“ říká odborník.

Abstinenční příznaky

U lidí s nomofobií, stejně jako u jiných závislostí, se také mohou projevit abstinenční příznaky, když mobil nemají. „Co se s takovými lidmi děje, je dobře vidět ve chvíli, jim dochází baterie, a oni vědí, že ještě třeba dvě hodiny budou mimo dosah zásuvky. Myslím, že s tím počítají i výrobci powerbank a dalších zařízení, která zvyšují kapacitu baterií v telefonech,“ usmívá se Ondřej Pečený a dodává, že projevy nomofobie jsou velmi blízké projevům jakékoli jiné závislosti včetně fyzických i psychických projevů. U mnohých lidí tak může nastat stres hraničící až s fyzickými bolestmi, jako jsou žaludeční nevolnost či bolesti hlavy.

Potřeba mít telefon neustále u sebe a reagovat na každý nový podnět, který z něj přichází, je velmi nutkavá. Díky tomu jsou lidé více nesoustředění a neschopni koncentrovat se na jeden úkol, jednu myšlenku. To se pak přenáší do dalších oblastí života, jako jsou studium nebo pracovní výkon. „Mnoho lidí začíná být nervózní již po deseti minutách, kdy svůj telefon nemohou zkontrolovat. Lidé, kteří mají k nomofobii blízko, svůj telefon kontrolují i každé čtyři minuty,“ říká Ondřej Pečený z kliniky Kappa. Vznikat mohou i takzvané fantomové vibrace neboli syndrom falešného zvonění. Lidé v úzkostlivém očekávání zprávy či telefonního hovoru mají pocit, že jim telefon vibruje či zvoní, i když tomu tak není.

Kromě abstinenčních příznaků má negativní vliv na naše zdraví také časté sledování displeje mobilu. „Lékaři mluví o syndromu modrého světla, který narušuje spánkový rytmus. Myslím, že to určitě ovlivňuje naše fungování. Ve chvíli, kdy reagujeme v noci ze spánku na různá zvuková a světelná upozornění a jsme schopni se probudit, když nám přijde ve tři hodiny ráno esemeska, zasahuje to do našeho životního rytmu. Bezpochyby to má na nás vliv a existuje spousta výzkumů, které se snaží přijít na kloub tomu, co se s námi vlastně děje,“ popisuje psycholog.

Na otázku, zda existuje nějaká prevence závislosti na mobilech, odpovídá Ondřej Pečený následovně: „Předcházet se tomu dá tím, že telefon využíváme opravdu jenom k účelu, ke kterému je určený, i když možnosti narůstají s vývojem nových aplikací. Nedávno jsem slyšel teenagera, který říkal, že musí jít kamarádovi naproti, protože nemá v telefonu navigaci. To už se stáváme závislými na zařízení, které nezbytně nutně nepotřebujeme k tomu, abychom trefili z místa A do místa B.“

Rovnice – čím více mám zájmů, tím menší je má potřeba sledovat telefon, se dá aplikovat jen někdy. „Telefon totiž umožňuje nové způsoby pracovní komunikace a tak dále. A pokud je někdo členem například zájmového kroužku, může být s ostatními propojen a není odkázán jen na pravidelná setkání. V některých případech to tedy může být vhodná kompenzace telefonu, abychom se na něm nestali závislými, ale v některých situacích mobil naopak ulehčuje naši aktivitu, které se věnujeme jako koníčku,“ vysvětluje psycholog.

Přirozenost naší doby

Zejména mladí lidé mají smartphone po ruce neustále, díky němu vlastně žijí, komunikují na sociálních sítích. Není to tedy vlastně přirozenost naší doby, kterou není potřeba nijak řešit? „Do určité míry to nová přirozenost je a obecně na ní nic špatného není, nicméně ve chvíli, kdy nejsme schopni se od mobilu odpoutat, má to prvky závislosti. A závislost v jakékoli podobě je spíše na obtíž, než že by člověku dobře sloužila,“ myslí si Ondřej Pečený. Ne náhodou se přítomnost chytrých telefonů řeší ve školách. V mnoha školách je zakázáno používat telefony během vyučování. Podle Ondřeje Pečeného v případě, že mladí lidé věnují hodně pozornosti telefonu, nezbývá jim kapacita na to, aby se soustředili na jiné věci.

S tím, že mobil je přirozenou součástí života její dcery, se zatím nedokázala vyrovnat paní Marie, která na internetové diskusi napsala: „Moje třináctiletá dcera je už nějakou dobu závislá na mobilu, stále na něm něco píše, čte a hraje. Každý den minimálně šest hodin má mobil v ruce. Do školy se nepřipravuje a nic jiného ji nezajímá. Zabavila jsem jí ho už mnohokrát, ale buď ho našla, anebo byla na mě drzá, zlá, a bylo to ještě horší. Nevím si už rady, jsem z toho stále smutná.“

Zásadní otázka tedy zní: Dá se nomofobie léčit? „Určitě ano. Je to také o tom, uvědomit si, že to, co se děje v telefonu, se může dít i v reálu, pokud jsou k tomu vhodné podmínky. Ne všechno, co nám přijde na telefon, má v danou chvíli nejvyšší prioritu a není nutné na to okamžitě odpovídat. S tím hodně bojují lidé, kteří mají e-maily přesměrované do telefonu a cítí se povinni okamžitě reagovat. Přitom to stačí řešit třeba druhý den ráno nebo v nějakém čase, který si k tomu sami určíme,“ uzavírá psycholog.

Jak omezit vaši závislost

Rady Mgr. Ondřej Pečeného.:

* Vypněte všechny notifikace na aplikacích nebo využívejte nastavení jednotlivých aplikací k tomu, abyste to byli vy, kdo rozhoduje o tom, kdy a co si přečtete.

* Zapínejte datové připojení jen tehdy, když je opravdu potřebujete.

* Používejte i alternativní (analogové) zdroje – autoatlasy, plány měst, knihy a podobně.

*Stanovte si chvíle, které budete trávit bez technologií po ruce – například zákaz technologií v ložnici před spaním a během spánku. Ideální je alespoň hodinu před spaním mobil vůbec nepoužívat.

*Pokud se potřebujete soustředit na nějakou práci, odstraňte telefon ze svého zorného pole nebo jej otočte displejem dolů tak, abyste na displej neviděli.