Podpořit účast žáků v on-line výuce se podle inspekce podařilo hlavně pomocí zápůjček počítačů ze škol či prostřednictvím škol. Této možnosti využilo zhruba kolem 50 tisíc žáků a studentů, tedy kolem 3,5 procenta všech. Největší podíl, a to kolem pěti procent, tvořili v neúplných základních školách a nejméně v nematuritních oborech středních škol, kde si vybavení půjčilo asi 1,5 procenta žáků. Dalším například počítač koupili rodiče, případně jim ho zapůjčily různé organizace. Základní školy dostaly od ministerstva školství na podzim na dovybavení navíc 1,3 miliardy korun.

Výuka na základní škole. Ilustrační snímek
Ministerstvo řeklo, jak by to mohlo být s návratem do škol a testováním žáků

Kolem tří procent žáků se podle inspekce kvůli technickým obtížím on-line výuky nadále neúčastní a vzdělávají se distančně například předáváním úkolů v sešitech. Jejich počet klesl z loňských 250 tisíc zhruba na pětinu. Nejhorší je v tomto ohledu situace v nematuritních oborech středních škol.

Někteří žáci se podle inspekce sice on-line výuky účastní, ale nepravidelně. Důvody jsou většinou problémy v rodině, nízká motivace a malá podpora od rodičů. Zpravidla jde o starší žáky, jejichž vzdělávání je náročné i za běžné situace, zjistila inspekce. Podle ní se v některých školách účastní on-line výuky i méně než 70 procent žáků, jde hlavně o školy v Ústeckém kraji, dále pak v krajích Moravskoslezském, Libereckém, Jihočeském a v Praze.

Zapojit všechny žáky se nedaří

Zapojení všech žáků do výuky na dálku se tak podle inspekce stále nedaří a zřejmě ani není možné předpokládat, že se od minulého jara podařilo výrazně a plošně snížit počet těch, kteří se výuky neúčastní vůbec. Při průzkumu školní inspekce loni v dubnu ředitelé odhadovali, že by takových žáků mohlo být zhruba 10 tisíc.

V době covidové pandemie musí školy spoléhat na distanční výuku
Bez Newtona a Ohma? Školy v Česku čeká redukce učiva

Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal dnes řekl, že jde zřejmě spíš o spodní hranici jejich současného množství. Základní a střední školy v ČR mají zhruba 1,4 milionu žáků. Podrobnější informace o současné situaci by podle zástupců inspekce měly být k dispozici po vyhodnocení průzkumu, který v únoru udělalo ministerstvo školství.

Aktuální zjištění inspekce vychází z jejích různých aktivit v základních a středních školách od září do konce února s důrazem na 3539 kontrol v on-line hodinách a rozhovory s 3154 učiteli z 385 základních a středních škol letos v lednu a únoru. První průzkum související s přechodem škol na výuku na dálku dělala inspekce začátkem loňského dubna, a to formou telefonických rozhovorů s řediteli zhruba 5000 škol.

Přibylo učitelů pro redukci učiva a změny v hodnocení

Současná výuka on-line má vliv i na změny učiva a hodnocení žáků. Podíl pedagogů, kteří jsou pro omezení vzdělávacího obsahu, se zvýšil o čtvrtinu a o pětinu přibylo těch, kteří začali využívat vedle známek i slovního hodnocení. Zároveň se snížil podíl škol, které učí on-line přesně podle běžného rozvrhu, což by podle doporučení ministerstva školství neměly. Vyplývá to ze zjištění, která dnes novinářům představili zástupci České školní inspekce.

Kvůli výuce na dálku zjednodušilo nebo vypustilo část učiva například na druhém stupni základních škol v září 27 procent učitelů a v únoru 36 procent pedagogů. Pro redukci celkového vzdělávacího obsahu se v září vyslovilo 15 procent vyučujících a v únoru zhruba 21 procent. Největší škrty dělali ve výchovných předmětech, nejmenší v češtině, matematice a cizím jazyku, případně v maturitních předmětech ve středních školách. Největším problémem je praktická výuka, kterou není možné zredukovat, ani nahradit distanční výukou, uvedla inspekce.

Maturity zůstávají, úřední budou jen pro žáky s pracovní povinností

Každodenní výuka on-line se loni na jaře konala v méně než polovině základních škol, na začátku letoška naproti tomu téměř ve všech. Podíl základních škol, které organizují on-line výuku v rozsahu běžného rozvrhu pro prezenční vzdělávání, po roce zkušeností klesl z 14 procent na méně než deset procent. Toto množství považuje inspekce přesto stále za veliké. Už dříve inspektoři upozorňovali na to, že on-line výuka podle klasického rozvrhu je neefektivní a dlouhodobě neudržitelná, protože studenti při dlouhém sezení u počítače ztrácí pozornost i motivaci. Ministerstvo doporučilo školám rozvrh pro on-line výuku upravit.

Problém s kamerami

Za pozitivní trend považuje inspekce změny v hodnocení. Víc než polovina učitelů se přihlásila k postupné proměně v přístupu k hodnocení a sedm procent zmínilo úpravy zásadnějšího charakteru. Změnu v přístupu k závěrečnému hodnocení v prvním pololetí provedlo 15 procent základních škol a méně než desetina středních škol. V případě základních škol šlo ve třetině případů o zavedení kombinovaného nebo slovního hodnocení ve všech třídách, ve zbytku šlo jen o některé třídy. Do budoucna uvažuje o slovním hodnocení dalších asi šest procent základních škol, uvedla inspekce.

Aktuální zjištění inspekce vychází z jejích různých aktivit v základních a středních školách od září do konce února.

Při výuce na dálku se za poslední rok zlepšilo počítačové vybavení škol i žáků a ujasnilo se využívání platforem pro vzdělávání přes internet. Digitální dovednosti učitelů dál vzrostly. Za problematický označila Česká školní inspekce vysoký počet hodin s vypnutými kamerami. Například na gymnáziích nemá podle inspekce zapnutou kameru ani učitel ve 40 procentech on-line hodin.