Tento podíl by měl postupně růst, až by v roce 2028 dosáhl nejméně 73 procent. Zákon ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Podle odborníků oslovených Deníkem ale tento krok může přinést zdražení jídla. A úplně nadšení z novely zákona nejsou ani potravináři. Zemědělci s plánem naopak souhlasí. Povinné kvóty se týkají více než stovky převážně základních potravin, na seznamu jsou však i některé kurioznější položky.

České prodejny budou muset prodávat české brambory
PŘEHLEDNĚ: Podívejte se, které potraviny budou v obchodech povinně české

„Poškodí to českého spotřebitele a pomůže to českému zemědělci nebo potravinářským firmám,“ řekl Deníku hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. „Pokud omezíte konkurenci, tak domácí producent, který musel dosud konkurovat těm zahraničním, má jednodušší situaci na trhu a může si snáze dovolit zdražovat,“ vysvětlil.

Česko není soběstačné

Například vinaři si již stěžují, že by tento krok zlikvidoval domácí trh s vínem. Ani v prvním roce platnosti nových kvót by totiž nebyli schopni na trh dodat dostatek vína z hroznů vypěstovaných v Česku. „Je zřejmé, že pozměňovací návrh nemyslí na potravináře a další zpracovatele,“ uvedl prezident Vinařské unie ČR Ondřej Beránek.

Česko ovšem není soběstačné ani v produkci mnoha dalších potravin. Jde například o zeleninu, ovoce nebo vepřové maso. Podle prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové by proto bylo vhodnější lepší informování spotřebitelů o kvalitě českých potravin, jejich původu a způsobu výroby. „Jsem přesvědčena o tom, že spotřebitel dá rád přednost českému výrobku i bez povinných kvót,“ řekla Deníku Večeřová.

Supermarket, nákup, potraviny, roušky.
Povinné kvóty na české potraviny mohou mít za následek zdražování, soudí ekonom

Mnoho komodit zahrnutých na poslanecký seznam zdejší producenti nedokážou vyprodukovat, i kdyby se jejich výrobu snažili rychle rozšířit. Příkladem je třeba ovoce, u něhož je nyní Česko soběstačné zhruba ze třetiny. „Teoreticky by to šlo, ale znamenalo by to obrovské investice, protože naše klimatické podmínky neumožňují, aby se tady pěstovalo a dodávalo jako čerstvé na trh celoročně,“ řekl Deníku agrární analytik Petr Havel. Dostatečné zde nejsou ani skladovací kapacity.

Veřejnost proti vepřovému

U některých jiných produktů by se zase podle Havla zřejmě proti výraznému rozšíření výroby postavila veřejnost. Jde zejména o vepřové maso, u něhož Česko není soběstačné ani z poloviny. Zmínil případy, kdy se proti snahám podnikatelů vybudovat nové vepříny vzbouřili obyvatelé z okolí. „Lidé mají zafixované, že prasečáky smrdí. Takže tu jsou bariéry nejen produkční, ale i psychologické,“ vysvětlil Havel.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by však spotřebitel snížení sortimentu ani zvýšení ceny kvůli tomu pocítit neměl. Doležal poukazuje na to, že odběratelé zemědělcům dlouhodobě za jejich produkci platí nízké ceny. „Problém je v nastavení obchodní přirážky řetězců, které nakupují nekvalitní a dotovanou nadprodukci ze zahraničí a využívají tyto nízké ceny k tlaku na tuzemské dodavatele,“ uvedl Doležal.

Prodejna potravin. Ilustrační snímek
Poslanci schválili zákaz dvojí kvality potravin. Pokuty půjdou do milionů

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza namítá, že se do definice „českých“ výrobků již nevejde řada potravin, bez nichž si mnozí Češi již svůj nákup pořádně nedokážou představit. Například paštika Májka se vyrábí z dovozového masa anebo známé Znojemské okurky pocházejí z Turecka. „Tragická je situace v kojenecké výživě, která z pultů asi zmizne komplet, protože ani gram Sunaru či dalších značek není český,“ uvedl pro Deník Prouza.

Navzdory všem černým předpovědím ale podle analytika Havla stále ještě nemusí být nic ztraceno. Za prvé se návrhem ještě budou zabývat senátoři a prezident, důležitý podle něj je také odpor Evropské unie a některých států vůči tomuto plánu. Dají se očekávat žaloby. Zákon totiž patrně narušuje pravidle jednotného trhu EU.