Trest si má odpykat za loňské vražedné řádění, kdy během dvou měsíců surovým způsobem napadla ve dvou domech s pečovatelskou službou své vrstevnice. Jedna z nich, šestasedmdesátiletá Věra L., útok nepřežila.

Soudní znalec: „Extrémně silný útok"

Obžalované přitížila výpověď soudního znalce z oboru soudního lékařství Radovana Havla. U soudu zcela vyvrátil ženino tvrzení, že Věru L., kterou prý chtěla jen umlčet, pouze dvakrát praštila vázou do hlavy.

„Za svoji pětadvacetiletou praxi jsem se s takto razantním útokem na hlavu ještě nesetkal," řekl znalec Havel a začal vyjmenovávat poranění. Podle něj žena utrpěla mnohočetné zlomeniny lebky a lícní kosti.

„Svědčí to o desítkách útoků na hlavu. Zranění neodpovídají dvěma úderům, kloním se spíše k názoru, že obžalovaná na ženu zaútočila několikrát pěstí a poté ji minimálně čtyřikrát uhodila velkou intenzitou tupým předmětem," uvedl soudní znalec s tím, že útok trval několik minut. Panská se za celou dobu na znalce ani jednou nepodívala. U některých jeho slov jen nechápavě kroutila hlavou a čas od času si kapesníkem utřela uplakané oči.

Sama takto drasticky svůj útok nevidí.

„Původně jsem jí šla vrátit jenom knihu. Celou dobu se však vytahovala a vychloubala, co všechno pořídila svým dětem. Pořád mlela a mlela jako kafemlejnek. Chtěla jsem, aby už byla zticha. Uviděla jsem na skříni vázu, zatmělo se mi před očima a dvakrát jsem ji tou vázou udeřila," řekla Panská s tím, že po útoku se Věra L. sesunula potichu k zemi.

„Pak mi ruplo v bedně. Sedla jsem do vlaku na Prahu a odjela jsem. V Praze jsem v parku vázu vyhodila," uvedla Panská. Dodala, že vůbec netušila, že svoji známou útokem zabila.

Obžaloba Panskou viní také z pokusu o vraždu Anny Čermákové. Tu měla opakovaně praštit železnou tyčí a rdousit ji.

Panská však tvrdí, že šlo o sebeobranu. „Najednou na mě zaútočila tyčí. Podařilo se mi jí tu tyč vyrvat a dvakrát jsem ji udeřila. Nedokážu si to celé vysvětlit, nevím, proč mě napadla," tvrdila Panská.

I toto její tvrzení však v úterý přímo v soudní síni znalec Havel „rozcupoval".

„U poškozené se jednoznačně jednalo o obranná zranění. Útok měl stejné rysy jako v případě Věry L. Takto nevypadají zranění útočníků," řekl znalec.

Anna Čermáková měla velké štěstí. „Velmi účinně se bránila a navíc jí brzy přišli na pomoc sousedé," uzavřel svoji řeč Radovan Havel.

„Nebojí se trestu, ale vězení"

Před soudem v úterý vystoupila i znalkyně z oboru psychiatrie Dana Hrstková. Uvedla, že Panská je silně egocentrická a citově chladná.

K motivaci jejího prvního činu uvedla, že Panská nedokázala zvládnout frustrace ze svého současného života. „V tomto případě už nezvládla situaci, kdy se Věra L. vychloubala svými životními úspěchy. V takové chvíli stačila jen banalita, aby na ni měla Panská nepřiměřenou reakci," uvedla znalkyně.

Dodala, že Marie Panská se nebojí tak trestu, jako toho, že ji soud pošle do věznice ve Světlé nad Sázavou. „Bydlí totiž kousek odtud a bojí se tak, že by ji ve věznici poznali," řekla Dana Hrstková.