Šubr podle obžaloby loni v září vystřelil z brokovnice na dva dělníky, kteří na pokyn nového majitele pozemku rozebírali kovovou konstrukci fóliovníku. První z mužů na místě zemřel, druhý utrpěl vážná zranění a má trvalé následky.

Šubr, který o pozemky v Tetíně přišel kvůli exekuci za neuhrazené zdravotní pojištění, dluhy neuznává a tvrdí, že o parcely přišel podvodem. Šubr také tvrdí, že fóliovníky jsou stále jeho majetkem.

„Viděl jsem, jak dva muži devastují moje věci, a napadlo mě, že to tak nenechám," řekl u soudu. Doma si vzal zbraň, vrátil se k pozemku a na muže zavolal, že pokud by nešli po dobrém, půjdou po zlém. A vystřelil.

„V jejich směru jsem dvakrát bouchnul, nemířil jsem. Nechtěl jsem je zabít, jen je vyhnat a zabránit ničení mých věcí," řekl soudu. Po střelbě odjel domů, kde ho zatkli policisté.

Včera u soudu vypovídala znalkyně z oboru psychologie, podle které Šubr jednal zkratkovitě a v afektu a čin si předem dlouhodobě neplánoval. Agrese byla afektivně zabarvená, prožíval velkou křivdu, uvedla. Resocializaci obžalovaného znalkyně označila za možnou. Šubra označila za nevyváženou osobnost, povahově uzavřený typ s láskou k myslivosti a přírodě.

I podle jeho sousedů v Tetíně je Ladislav Šubr ostré povahy, co prý si vzal do hlavy, od toho neustoupil. Ještě předtím, než se dal s dělníky do křížku a vytáhl na ně pušku, volal policii a také do televize, aby si přijela natočit „rozkrádání jeho majetku". Neuspěl, reportéři byli právě jinde v terénu. „Dobrá, vyřeším to jinak," odpovědět štábu a zavěsil…

Postřelený Štefan Herman u soudu dříve řekl, že se vše seběhlo velmi rychle. „Přijel ke krajnici, vyskočil ven, vytáhl tu pistoli a řekl, že nás postřílí. Kolegu trefil prvního, já se snažil utéct, ale trefil mě do zad," řekl Herman, který má po střelbě polovinu těla nepohyblivou.

Šubr během celého soudu poukazoval na nespravedlnost státu a příkoří, která se mu děla. Své stížnosti psal ministru spravedlnosti, prezidentovi republiky i Ústavnímu soudu.

„Na těch pozemcích jsem se téměř narodil, pracoval jsem tam celý život. Byl to jediný zdroj mé obživy. Přišel jsem o ně kvůli zločinnému spolčení státu a těch, kteří je vydražili za třicet tisíc korun," bránil se u soudu.