Okresní soud vycházel z policejního vyšetřování a výpovědí svědků. Klíčové pro prokázání krádeže vloupáním bylo svědectví pracovnice muzea Ivany Žáčkové. Ke krádeži podle soudu došlo v sobotu 27. října loňského roku v kanceláři muzea, mezi půl dvanáctou a třetí hodinou odpoledne. Den před slavnostním zahájením výstavy ke sto letům české státnosti. To, že je vypáčená pokladna a chybí v ní peníze, zjistili pracovníci muzea právě až na druhý den.

„Obžalovaný nejprve odemknul kancelář. Přistoupil ke stolu účetní a za použití síly otevřel skříňku psacího stolu. Zjednal si tak přístup k plechové pokladně, kterou za pomocí nůžek vypáčil a odcizil z ní finanční hotovost 7,5 tisíc korun. Pokladnu vrátil zpět a z budovy odešel,“ shrnul v závěrečném odůvodnění soudce Bohumil Kotala.

Robert Jordán se bránil tím, že peníze potřeboval na nákup knih pro muzeum. Soud mu ale neuvěřil. Ze svědecké výpovědi pracovnice muzea, která měla pokladnu na starosti, vyplynulo, že Robert Jordán si chodil do pokladny opakovaně půjčovat peníze už dřív. „Vždycky tvrdil, že je to záloha, ale nikdy nic nekoupil,“ vypověděla svědkyně.

K obdobné situaci, jen s tím rozdílem, že nebyla vypáčená pokladna, došlo začátkem srpna loňského roku, kdy se zjistilo, že v muzejní pokladně schází přes devět tisíc korun. "Tato situace byla vyřešena interně v rámci organizace po konzultaci s vedením města," potvrdila bez bližších podrobností ředitelka kulturních služeb, pod které muzeum spadá, Hana Horská. Opět mělo jít o nákup knih. Hotovost, která z poklady zmizela, Robert Jordán vrátil.

Podle soudce měl vedoucí muzea do doby, než ředitelka kulturních služeb oznámila krádež na policii, dostatek času, aby peníze přinesl. To se ale nestalo. V neděli navečer podepsal na žádost pokladní na odcizenou částku výdajový pokladní doklad a až do středy, kdy přišla do muzea policie, podle soudu věc neřešil.

„Obžalovaný provedl čin, který hodnotím jako ryze kriminální. Samotný skutek považuji za jednoznačný, spíš mě zaráží, jakým způsobem se k tomu v průběhu dalšího jednání postavil. Pokud by se k tomu postavil jako chlap a řekl, udělal jsem to, peníze okamžitě vrátím, potom by orgány činné v trestním řízení zřejmě zvažovaly podmíněné zastavení trestního stíhání,“ uvedl ve zdůvodnění rozsudku soudce Bohumil Kotala.

Pracovní poměr byl ukončen v listopadu

Robert Jordán se proti rozsudku na místě odvolal. Případem krádeže v muzeu se bude zabývat pardubická pobočka Krajského soudu v Hradci Králové.

Ve funkci vedoucího moravskotřebovského muzea skončil Robert Jordán loni v listopadu. Důvodem ukončení pracovní smlouvy byla krádež hotovosti z muzejní pokladny, za kterou byl nyní odsouzen. "Pracovní poměr byl ukončen na základě platného ustanovení zákoníku práce," uvedla už dříve bez bližších podrobností ředitelka Hana Horská.

Vedoucím městského muzea byl Robert Jordán od dubna roku 2016. Ve výběrovém řízení si jej vybral bývalý ředitel kulturních služeb František Žáček, který loni na jaře ve funkci skončil. Už před nástupem na pozici vedoucího muzea se Robert Jordán dlouhodobě potýkal s finančními problémy. V letech 2010 až 2016 byl v insolvenčním řízení. Přihlášené pohledávky sedmnácti věřitelů dosahovaly v době podání návrhu na oddlužení 1,5 milionu.

Z této částky však umořil pouze necelých 300 tisíc. V době, kdy se hlásil na místo vedoucího muzea, byl Robert Jordán v konkurzu, protože své závazky nesplácel. V listopadu 2016 královéhradecký Krajský soud konkurz zrušil a insolvenční řízení bylo zastaveno. Od té doby je proti Robertu Jordánovi vedeno několik exekucí.

Novým vedoucím muzea se stal pracovník pardubického odborného územního pracoviště Národního památkového ústavu Petr Kočí, který v únoru uspěl ve výběrovém řízení. Funkce, která je nově spojena rovněž s vedením a správou zámku, se ujímá prvního května.