Zrychlené dýchání, zvyšující se tep a adrenalin letící nahoru. Kvůli několikaminutovému vzrušení vyjíždějí záchranné složky do terénu úplně zbytečně. Až v padesáti procentech případů bývají volání na tísňovou linku 112 lichá.

A kdo že za nimi stojí? Podle odborníků se jedná především o děti či náctileté. „Vtipálkové jsou obvykle nezletilí a mladiství nepříliš mohutného intelektu bez skutečného smyslu pro humor. Často bývají také posílení alkoholem a aktuálním klimatem skupinky,“ říká psycholog z hradecké univerzity Jan Lašek.

V jejich případě však kvůli nízkému věku postih nehrozí. V ostatních případech, kdy jsou šprýmaři dospělí lidé, jim hrozí až dvacetitisícová pokuta nebo v horším případě pobyt ve vězení.

„Operátor má možnost blokace mobilního telefonu při zlomyslných voláních, dále vidí na monitoru počítače přesnou pozici volajícího, a může na místo povolat Policií ČR nebo městskou policii,“ říká mluvčí hasičů Pardubického kraje Vendula Horáková. V některých případech je však velmi obtížné rozpoznat, kdy se jedná o žert, a kdy o skutečnou událost. Někdy dojde k odhalení až po příjezdu na místo. Navíc vtipálci často volají z telefonní budky a následně rychle zmizí. K jejich odhalení tak nikdy nedojde.

Od poloviny loňského roku existuje další možnost, jak výtečníkům utnout tipec. Mobilní operátoři mají možnost blokovat čísla, z nichž tito lidé volají.
Jenže podle nich je novela zákona, která to umožňuje, nejasná. Nevědí totiž, zda mají blokovat SIM kartu nebo identifikační číslo telefonu daného člověka. To však může podle nich mít více osob a mohlo by pak dojít k blokaci telefonu nesprávné osoby. Napravit by to měla další novela.

Podle statistik vloni na tísňovou linku 112 v Královéhradeckém kraji přijali více než 158 tisíc hovorů. V sousedním Pardubickém kraji to bylo více než 110 tisíc. Zhruba 50 procent z nich byly jen hloupé žerty.

„Lidé, kteří volají jen pro své pobavení, si neuvědomují, že záchranáři ztratí zbytečně drahocenný čas, který by mohl chybět někde jinde,“ shodují se odborníci z řad hasičů, policistů i záchranářů.

Mikrorozhovor s psychologem

JAN LAŠEK, psycholog z Univerzity Hradec Králové

Co může člověka motivovat k telefonátu, v němž si vymyslí událost a zaměstná tím složky záchranného systému?
Motivem může být beztrestnost. Pocit že něco způsobil a věci se dějí tak, jak chce on. Bývá to i tendence prověřit, zda systém funguje. Často je to i fór, který vymyslí skupinka lidí, pro zábavu.

Může v takových případech jít i o člověka, který trpí nějakou poruchou?
Může se jednat o člověka, jenž trpí poruchou osobnosti, kdy se cítí bezvýznamný pro své okolí a sám o sobě má naopak vysoké mínění a tímto způsobem to prezentuje.

Co to těmto vtipálkům přináší, mohou z toho mít nějakou rozkoš? Sledují třeba i následně hasiče nebo policii, která na nahlášené místo přijede?
Patologické osobnosti to přinese na vlastní kůži prožitý zážitek výjimečnosti, pocit „hybatele“ druhými, kteří na jeho povel musejí konat. Tito lidé pak často skutečně sledují, zda jejich informace měla onen účinek, pro který ji vydali. Ostatní „vtipálci“ obvykle rychle utečou, aby nebyli odhaleni, a poté se v kruhu známých chlubí, jakou vyvedli odvážnou věc.
EVROPSKÝ DEN 112
Před čtyřmi lety vyhlásila Komise a Rada Evropské unie 11. 2. za Evropský den tísňové linky 112. Od té doby si jej připomíná i Česká republika, kde začala „stodvanáctka“ fungovat v roce 2003.

(sir)