Víc než polovina Čechů podle posledních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) využívá internet k hledání informací o zdraví. Včetně „googlení“, co můžou mít za nemoc podle symptomů, které si sami neodborně diagnostikují.
Podle dat Eurostatu se počet těchto lidí u nás za posledních 10 let ztrojnásobil a spolu s pár dalšími státy Unie jsme v tom vepředu. Z tuzemských ordinací ale zní, že je to rizikový trend: dá se při něm „nalítnout“ a může to vést i ke zbytečné úzkosti.
Kybernetičtí hypochondři
Pro extrémní případy z řad takových uživatelů internetu mají vědci pojem „kyberchondři“. Někteří doktoři ale mají radši lidi, kteří se ještě před návštěvou ordinace poradí se „strýčkem Googlem“. V některých oblastech Česka ostatně ani nic jiného než internet nezbývá, k nejbližšímu dostupnému lékaři tam bývá dlouhá cesta.

Pražský praktik Ondřej Sobotka se setkává dnes a denně s tím, že jeho pacienti věří na základě informací z internetu tomu, že mají něco závažného. „To je naprostý standard, že musím vysvětlit pacientovi s bolestí hlavy, že než ho budu posílat na neurologii, než budeme dělat cétéčko anebo magnetickou rezonanci, vyloučíme, že nemá obyčejný zánět dutin,“ popisuje O. Sobotka.
Někteří doktoři ale v ordinacích vítají radši dopředu informované pacienty. Jako pražský onkolog Tomáš Büchler. „Že nejsou schopni vyhodnotit informace správně, je dáno osobností, vzděláním a dalšími faktory pacienta. Obecně je to ale trend pozitivní,“ míní onkolog.
S lidmi sosajícími informace z internetu se ale řadě doktorů hůř komunikuje. Chrudimská lékařka Barbora Doležalová nicméně připomíná, že ve spoustě regionů není dostupnost zdravotní péče samozřejmostí. „Kolikrát lidem nic jiného než internet nezbývá,“ říká doktorka.

Problém s googlením je podle hlasů z českých ordinací i v tom, pokud člověk s diagnózou vyžadující ošetření a léky „nalítne“ na internetu na nějakou neprofesionální léčbu. Nebo na nabídku nic neřešících potravních doplňků.
Jde to i bezpečně
Přitom existují i seriózní weby s informacemi ověřenými experty. Jako Národní zdravotnický informační portál, který na adrese nzip.cz provozuje Ústav zdravotnických informací a statistiky. Spolehlivého průvodce on-line světem zdraví v Česku slibuje také Generali Česká pojišťovna v jejím „chatbotovi“ Medik Leo.
Navíc se také stále více pacientů může poradit na vlastním monitoru doma s vlastním lékařem místo se strýčkem Googlem. Jedním z průkopníků takzvané telemedicíny (vyšetření pacienta na dálku) je u nás zdravotnická skupina EUC se službou Lékař online 24/7.

Zmíněný praktik O. Sobotka spolu s dalšími kolegy vytvořil „virtuální sestru Emmy“. „Pacienti už asi 150 ordinací po celém Česku nemusí čekat, až se k svému lékaři probojují přes telefon,“ vyzdvihuje pražský praktik.
Nejvíc lidí naťuká „covid“
O zdravotní informace on-line se podle statistiků zajímá přes polovinu Čechů nad 16 let, mnohem častěji ženy než muži. Senioři 65+ to příliš nedělají. „Pokud se však zaměříme na ty důchodce, kteří zároveň patří mezi uživatele internetu, tak ti jsou v tom naopak nejaktivnější,“ upozornila Jitka Wichová z ČSÚ.
Podle letošního jarního průzkumu agentury Ipsos v současnosti lidé na internetu vyhledávají především podrobnosti k pandemii covidu-19 a ke konkrétním potížím, které onemocnění přináší.

O „popularitě“ jednotlivých potíží svědčí průzkumy samotného Googlu. „Z těchto dat vyplývá, že z jednotlivých bolestí Češi nejvíce vyhledávají bolest hlavy a bolest v krku,“ shrnula Jana Bakešová z agentury Insighters. Z psychických poruch pak deprese.
Úzkostní lidé googlí víc
Že si lidé na internetu vyhledávají i psychické choroby, potvrzuje Tereza Malimánková z poradny specializované na úzkosti. Podle této pražské psycholožky není internet vysloveně past na lidi, pokud mají jen lehké úzkosti a ne vyslovenou diagnózu, kterou by měli konzultovat spíš osobně s experty.
Podle T. Malimánkové si zároveň právě lidé inklinující k úzkosti častěji vyhledávají fyzické choroby, kterými podle vlastní diagnózy mohou trpět. Lidé prostí úzkostí mají naopak spíš tendenci případné choroby bagatelizovat.