Nové odrůdy rajčat míří na záhonky. Výběr je široký

Nejen Tornádo

Na trhu se stále objevují nové hybridy s bohatým výnosem a krásnými, pevnými plody. Díky tomu zřejmě u nás nejpopulárnější odrůda Tornádo F1 dostává mladšího sourozence. Je jím Tipo F1, poloraný plastický hybrid se zvýšenou odolností proti praskání, ale s dostatečně pevnými, chutnými plody skladovatelnými 10–14 dní. Právě loňský rok, který rajčatům nepřál, odolnost této odrůdy k praskání plodů výborně prověřil.

Bifteková rajčata

U nás sklízíme většinou středně velká rajčata o váze 80–100 g se značným procentem šťávy v plodu. V jihoevropských zemích se však charakter „typického“ rajčete mění – rajčata „rostou“. Mají trochu méně šťávy, ale chuťově jsou přesto vynikající. Při tak intenzivním růstu plodů se nedá zabránit tomu, aby plod u stopky měsíčkovitě nepopraskal, u některých odrůd můžeme toto praskání dokonce považovat za typickou odrůdovou vlastnost. Praskání přitom není na závadu, pokud se do prasklin za deštivého počasí nedostanou sekundární plísně a černě.

I balkon lze změnit v ovocnou či zeleninovou oázu. Těžké to není

Tato velká rajčata, zvaná rovněž bifteková, si našla cestu i na naše zahrádky. Odrůdy Homestead či hybridní Pitagora F1 váží až půl kila! Optimální výsledky při jejich pěstování dosáhneme ve sklenících nebo fóliovnících se spodní závlahou.

Do pizzy i na sušení

V Itálii je při výrobě pizzy nepostradatelný typ rajčete San Marzano, jenž se vyznačuje protáhlým tvarem, pevnou dužinou s malým počtem semen a lehce oddělitelnou slupkou, intenzivní, jasně červené barvy.

Pokud byste měli rádi rajčata vhodná k výrobě pravé italské pizzy, boloňské omáčky, protlaku či na sušení, zkuste nově vyšlechtěnou odrůdu Blumko. Tato odrůda má podobně oválné plody a vlastnosti i barvu jako rajčata San Marzano, jen plody jsou trochu drobnější (50–80 g).

Na kečup je Šejk

Stane se, že rajčat sklidíme tolik, že je nestíháme sníst všechna. Co s nimi? Uděláme si kečup. Jednou z nejlepších odrůd na kečupy je keříčková odrůda Šejk. Velmi raná až raná, pěstitelsky nenáročná odrůda má hranaté plody s vysokým obsahem červeného barviva (lycopenu) v dužině, a proto i barva protlaků a kečupů z nich vyrobených je intenzivně červená. Odrůda je navíc vhodná k sušení.

Choroby a poruchy

Jednou z nejčastějších chorob rajčat je plíseň bramborová. Objevuje se většinou v červenci a srpnu za vlhkého počasí. Způsobuje na listech šedozelené vodnaté skvrny, které postupně hnědnou, listy odumírají a zasychají. Na plodech se vytvářejí hnědé až černé zahnívající skvrny, které zasahují do hloubky a plody nejsou poživatelné. Choroba napadá i stonek. Preventivně můžeme rostliny chránit řidší výsadbou, ve sklenících a fóliovnících dbáme na dostatečné větrání, pomohou i preventivní postřiky fungicidy, zejména když je vlhký rok. Pak preventivně postřikujeme širokospektrálními fungicidy. Postřik použijeme okamžitě tehdy, když zjistíme první příznaky plísně. Napadené rostliny nikdy nedáváme do kompostu, ale pálíme je.

Rychlá výroba samozavlažovacího květináče: Stačí vám obyčejný kus provazu

Velmi nepříjemnou fyziologickou poruchou jsou tmavé nekrotické skvrny na květním konci plodů, které vznikají v důsledku nedostatku vápníku. Prevencí je především pravidelná a dostatečná závlaha, v průběhu celé vegetace by zemina neměla proschnout až do kořenové soustavy. V některých případech se však nedostatek vápníku může projevovat i na půdách příliš mokrých a rozbahněných.

Stejně důležitá je i vyrovnaná výživa. Hlavně nesmíme nikdy rostliny přehnojovat dusíkem. Je třeba zacházet opatrně i s draslíkem, a to především na půdách s vyšším obsahem tohoto prvku.

Preventivně nebo při výskytu prvních příznaků je možné dodávat rostlinám vápník postřikem na listy, a to ve snadno přijatelné formě. Tou je především chlorid vápenatý (0,5%) nebo některá speciální hnojiva (např. Wuxal kalcium), která tuto formu vápníku obsahují. Napadené plody již nelze vyléčit a je lepší je otrhat.

Jak pečovat o rajčata

1. Pro výsev je nejvhodnější březen. Čím později budeme vysévat, tím později začnou rajčata dozrávat a některá vysazená venku to do zámrazu nemusí stihnout.
2. Pro klíčení je vhodná optimální teplota 22–24 °C.
3. Přepichujeme, když se děložní lístky roztáhnou do vodorovné polohy.
4. Pokud semena pečlivě vysejeme třeba do rašelinových kořenáčů, lze přepichování vynechat.
5. Sadbu přihnojujeme jednou týdně.
6. Rajčata vysazujeme na slunná a vzdušná stanoviště. Vhodné jsou zástěny ze severní strany.
7. Před vysazováním můžeme sadbu otužovat snižováním teploty: sadbovače přenášíme na chladnější místo nebo častěji větráme.
8. Sazenice na konečné stanoviště umisťujeme, když jsou vysoké asi 25 cm, mají až osm pravých listů a náznak květenství. Bývá to 40–60 dní po vysetí.
9. Půdu zvolíme humózní, středně těžkou, propustnou a teplou.
10. Rajčata jsou náročná na organickou hmotu a živiny, proto do pěstebního substrátu přimícháme granulovaný kravský hnůj. Při pěstování v nádobách přidáváme asi 350 g na jednu rostlinu.
11. Sazenice vysazujeme hlouběji, než rostly v sadbovači. Tím si na stonku zahrnutém zeminou vytvoří další kořínky, a budou tak mít lepší podmínky k výživě. Nebojíme se zahrnout až dvě třetiny stonku.
12. Spony volíme podle odrůd, zpravidla počítáme 4–5 rostlin na metr čtvereční plochy.
13. Rajčata jsou samosprašná, ve sklenících a fóliovnících zajistíme proudění vzduchu, aby si květy mohly vyměnit pyl.
14. Rostliny přihnojujeme, jakmile začnou kvést. Nepřeháníme to však s dusíkatými hnojivy.
15. Zaléváme pouze ke kořenům a tak, aby byl substrát stále vlhký.
16. Ponecháváme jeden, nanejvýš dva výhony, zálistky vyštipujeme, tyčková rajčata včas vyvazujeme.
17. Vijany, které zůstanou po sklizených plodech, odstraňujeme.