Na hrad Svojanov přicházíte z Lysic. Tam jste ale kastelánkou nebyla, že?

Pracovala jsem v Lysicích osmnáct let jako správkyně depozitáře.

Co to obnášelo?

Péči o sbírky, které jsou na Lysicích veliké. Je tam okolo 40 tisíc inventárních čísel sbírkových předmětů, protože lysický zámek je tzv. svozový. To znamená, že po druhé světové válce a konfiskacích byl zámek vybrán jako památka první kategorie. Zůstal šlechtickým interiérem, ale svážel se tam mobiliář a vybavení z okolních konfiskovaných hradů a zámku, které neměly to štěstí a staly se z nich ubytovny nebo domovy pro seniory. Dodnes tam jsou velké depozitáře a je tam mobiliář, který si po restituci nikdo nevzal zpátky nebo ho nebylo komu vydávat.

Proč jste se rozhodla vyměnit státní zámek za hrad?

Pro mě je v tomto rozhodnutí hodně faktorů. Nesouviselo to s žádnou neblahou zkušeností v Lysicích, spíše to byla osobní výzva. Myslím, že jsem tak nějak v polovině svého života a v Lysicích jsem měla pocit, že jsem už splnila svůj úkol. Proto jsem se rozhodla přijmout tuhle novou výzvu na Svojanově a naučit se něco nového někde jinde.

Znáte hrad Svojanov?

Přiznám se, že ho neznám úplně dobře, přestože je vzdálený jen třicet kilometrů od Lysic. Svojanov jsem dosud navštívila párkrát s dětmi, takže objevuji, nakoupila jsem si literaturu. Ponořuji se pořádně do historie hradu a snažím se pochopit funkci domu. Je to výzva.

Jak na vás zapůsobil, když jste sem přišla jako budoucí kastelánka?

Tajemně, majestátně a mám pocit, že pan kastelán už tady všechno udělal. Vše je opravené, vypucované. Ale jak říká pan Dempír, určitě to není pravda, pořád je co dělat a zlepšovat. Na památce není hotovo nikdy.

Máte už v hlavě nějaký nápad, co je tady potřeba změnit?

Z mých pozorování mě napadlo vybudovat návštěvnické centrum, trochu větší prostor pro přicházející návštěvníky. Stávající je sice domácký, ale velmi malý a vzhledem k vysoké návštěvnosti, která na Svojanově je, myslím, nejde o špatný plán. Uvidíme, jak na tom budeme s financemi a jaké budou možnosti.

Pan kastelán Miloš Dempír rozjel obnovu hradní zahrady. Budete v projektu pokračovat?

Už jsem si ho prostudovala a přebírám rozjetý projekt. Sleduji, co se děje. Máme končit na konci letošního roku. Dělníci už zakládají patky pod dřevěnou pergolu, práce pokračují.

Byl to váš sen dělat kastelána na nějaké památce?

Spíše než sen tak výzva v profesním životě.

Co na vaše rozhodnutí řekla rodina?

Na Moravu jsem přišla před 24 lety ze západních Čech. Jsem takový nomád na památkách. Pocházím z Lokte nad Ohří, kde jsem i pracovala na hradě. Pak jsem byla na Kynžvartu a následně jsem šla za svým manželem do Lysic. Tam jsem pobyla 22 let, vychovala děti a je čas na změnu.

Budete na hradě Svojanov také bydlet?

Ano.

Víte, že jsou tu duchové, zazděné duše?

Jsem s tím obeznámená. (smích) Dopředu jsem jim vysílala duchovní poselství, že přicházím v dobrém, tak snad s nimi budu žít v souladu.

Kastelán Miloš Dempír odchází ze Svojanova na zámek Poláky, který koupil v severních Čechách a postupně ho opravuje. Zámek je už částečně otevřený pro veřejnost, ale na Svojanov se bude Dempír rád vracet. "Je to místo, kde jsem žil nejdelší dobu svého života. Cítím se tady doma," řekl Miloš Dempír.

Máte už sbaleno?

Nestíhám, něco budu řešit ještě během léta.

Současně už rozjíždíte sezonu na Polákách. Je to tak, že?

Už jsme otevřeli zámek, takovou metu jsem dosáhl a teď to ze mě opadlo a už doufám, že bude vše klidnější.

Co vás čeká o prázdninách?

Musíme nastavit provoz na zámku, máme otevřené první patro, což je dvanáct sálů. Všechny jsou zařízené historickým inventářem, ale polovina je opravená a polovina nikoliv, aby návštěvníci mohli posoudit ten kontrast, kam až se památka může dostat vlivem lidské devastace. Ukazujeme i to, jak je možné památku křísit k životu.

Jak to máte s financováním rekonstrukce?

Zatím peníze kupodivu vycházejí, podporuje nás Ústecký kraj, Ministerstvo kultury a řada dalších subjektů. Samozřejmě mám okruh lidí, kteří pomáhají fyzickou prací, což je ohromné. Pak se dá dělat spousta věcí za materiál a to je obrovská úspora. Kéž by to tak pokračovalo dál.

Přijedete někdy na Svojanov jako návštěvník?

Já doufám, že ano, že mě paní kolegyně přivítá. (smích) Hrozně moc rád přijedu a chtěl bych si to tady užít z té nepracovní stránky, jako doma, protože se tu pořád doma cítím. Poradím, pomůžu, ale už nebudu mít tu tíhu odpovědnosti, což je velký rozdíl.

Budete v Polákách taky bydlet na zámku jako tady na hradě?

Ano, bydlím na zámku, mám tam byt. Ale hrad je podle mě atraktivnější.