Pod jeho taktovkou se poprvé uskuteční zahajovací ceremoniál festivalu na nádvoří zámku. Premiérou bude i živý přenos zahajovacího koncertu do 80 zemí světa. „Chceme, aby alespoň jeden pořad šel do světa prostřednictvím televizního kanálu Mezzo, který má 60 milionů předplatitelů. Ten zásah je obrovský a všude na světě budou vědět, že je Litomyšl, Bedřich Smetana a že slavíme jeho narozeniny,“ vysvětlil Michal Medek.

Společně s architektem Josefem Pleskotem plánuje SmetaNový sál za 50 milionů korun na zámeckém nádvoří. Litomyšl se má také stát letní scénou České filharmonie. To vše prozrazuje ředitel Smetanovy Litomyšle Michal Medek v našem velkém rozhovoru.

Do začátku Smetanovy Litomyšle zbývá jen několik dní. V jaké fázi příprav jste nyní?

Říkám tomu včelí úl. Všichni lítají, aby všechno bylo nachystané. Máme hotové tiskoviny, podepsané smlouvy s umělci. Už je také vyprodaná většina festivalových pořadů. Přípravy jsou v plném proudu.

O jaké pořady byl letos největší zájem?

Už před Vánoci jsme vyšli do prodeje s operními balíčky. Nabídli jsme i velké tenorové hvězdy a začalo se to hodně dobře prodávat. Máme velkou radost, že lidé stojí o opery Bedřicha Smetany. Letošek je zvláštní v tom, že vzhledem k 200. narozeninám Bedřicha Smetany uvedeme všechny jeho opery. Čekali jsme, jaký o ně bude zájem. Je velký a máme i skalní diváky, kteří si koupili vstupenky na všechny opery.

Dá se to zvládnout?

Samozřejmě, člověk tomu musí věnovat několik večerů. Je to o čase, ale je to mimořádná situace. Už nebudeme mít asi tak silný důvod, abychom znovu uvedli všechny opery. Takže pojďme to využít, pojďme to zkusit.

O jaké další pořady byl velký zájem?

Když se podržím smetanovské noty, tak zájem byl i o vstupenky na zahajovací a závěrečný koncert. Postará se o ně Česká filharmonie. Zahajovací koncert uvede v předvečer festivalu generální zkouška, na kterou si mohou lidé z Litomyšle a okolí koupit vstupenky. Chceme, aby ten večer byl právě pro lidi z místa. Na zahajovací koncert se složitě dostává, letos navíc máme velké delegace. Smetanova Litomyšl je celorepublikovým centrem oslav 200 let od narození Bedřicha Smetany. Přijede pan prezident, premiér, osm ministrů.

Pana prezidenta máte potvrzeného?

Ano. Jeho program na ten den byl složitý, protože tam měl tři akce. Smetanově Litomyšli ale chtěl dát preferenci a jak si to tady užil minulý rok a slíbil, že přijede i letos, tak se to stane. Přáli jsme si, aby přijel už v 16 hodin na otevření rodného bytu Bedřicha Smetany a aby s námi byl na zahajovací ceremoniál, který děláme poprvé na prvním zámeckém nádvoří. To ale nestihne, dorazí až na koncert.

Smetanova Litomyšl 2022 - ohlédnutí | Video: Smetanova Litomyšl

Zahajovací ceremoniál je novinka letošního festivalu. Co si pod tím mají lidé představit?

Ceremoniál tady dřív nikdy nebyl a já jsem si moc přál, abychom ve městě všem řekli, že začíná festival. Všichni mohou přijít zdarma. Půjde o jednoduchý půlhodinový akt, kde budou trubači na arkádách, sbory zazpívají Smetanovy skladby a jen krátce vyjádříme přání Smetanově hudbě, festivalu, oslavám. Současně zakládáme pamětní knihu a ta s námi půjde desetiletí.

Je to v Evropě běžné?

S kolegou jsme letěli do Norska do Bergenu na operní festival. Když jsme tam přiletěli, tak celé město žilo festivalem a na náměstí dělali zahajovací ceremoniál, kam přijel norský král, královská rodina, vystoupil pan starosta, šéf festivalu a byla tam hudební čísla. Měl jsem dojem, že je tam celé město. Moc se mi to zalíbilo.

V minulosti vždy celé město žilo festivalem, lidé vítali umělce na nádraží… Máte pocit, že opravdu celá Litomyšl žije i dnes festivalem?

Myslím, že letos je to více i díky tomu, že máme projekt Smetana 200 a ve městě najdeme bannery, vlajky. Do budoucna bych si přál, aby to město žilo ještě víc, mohly by být drobné koncerty v ulicích.

Už podruhé se Smetanova Litomyšl uskuteční ve Festivalové hale na zimním stadionu. Je už připravená?

Právě festivalové hale se nyní věnujeme nejvíce. Po dobu rekonstrukce zámku nám poslouží jako hlavní scéna Smetanovy Litomyšle. Akorát se oproti minulému roku zásadně promění. Vyzkoušeli jsme si, že ta hala opravdu dobře funguje pro koncerty. Chtěli jsme ji ale ještě více zútulnit a ze sportovního zařízení udělat více divadlo. Takže jsme povolali báječného českého scénografa Davida Baziku, který pracuje pro divadlo v Ostravě, ale shodou náhod bydlí s rodinou v Litomyšli. Takže jsme to využili, David začal pracovat na scénografii a zcivilnění sportovního stadionu pro divadelní a operní účely.

Vloni tam návštěvníci viděli výstavu obrazů. Takže jak bude festivalová hala vypadat letos?

Tentokrát tam obrazy nebudou, protože kromě pódia bude po obvodu haly pětimetrová stěna. Ta bude scénograficky pomalovaná, inspirací se staly malby Veroniky Bílkové. Scénografové vytvořili ochoz, který nás v hale uzavře a oddělí od střídaček. A má to i praktický důvod. Hodně jsme se zaměřili na akustiku, aby se zvuk dobře nesl a nemuseli jsme tolik dozvučovat, protože to klasické hudbě moc nesvědčí. Autentický zvuk je vždy nejcennější. Povolali jsme i tým akustiků z Ostravska a ti udělali numerický model, simulaci. Nasnímali halu a udělali výpočty, jak se bude šířit zvuk. V pódiové části jsme textilní kryty vyměnili za speciální materiály.

Když srovnáte festivalovou halu a zámecké nádvoří. Co vede?

Určitě zámek. Hala je jenom provizorium a vždycky ji tak budeme vnímat. Ledaže bychom jí dali novou roli. Ale jsme v Litomyšli, festival se dominantně věnuje klasické hudbě a ta patří do klasického prostoru. V Litomyšli není hezčí a lepší místo než zámecké nádvoří. Takže děláme všechno pro to, abychom se tam příští rok vrátili.

Na zámku se hodně diskutovalo o podobě zastřešení festivalu. Chystáte novou konstrukci?

Ta původní konstrukce z 90. let dožívá jak po technické stránce, tak z hlediska bezpečnostních parametrů, které tenkrát nebyly tak přísné. Když si vezmu, že zámek bude pěkně opravený, tak ta mohutná konstrukce nebyla příjemná. To chceme změnit. Navazujeme na tradici, že zámecké návrší začal zpracovávat architekt Josef Pleskot. On už před lety udělal nějakou základní studii, jak by ten nový sál, který vestavíme do zámeckého nádvoří, mohl vypadat.

A toho se držíte?

Když jsem přišel na Smetanovu Litomyšl, našel jsem tu studii v šuplíku. Chvíli jsem tím listoval a říkal si, že to není úplně blbé. Zajel jsem za Josefem Pleskotem, povídali jsme si o tom a on měl radost. Panu Pleskotovi je přes 70 let a už si vybírá, co ještě chce dělat. Domeček nenakreslí, ale věci, které veřejnosti něco přinesou a jsou viditelné, ty ano. Zámecké návrší v Litomyšli považuje za svůj projekt. Je to pro něho srdeční záležitost a bylo vidět, že ho těší, že by se ještě tato kapitola zámeckého návrší mohla dotáhnout. Teď o tom hodně mluvíme. Potřebujeme, aby nám to sloužilo jako divadlo pro inscenování oper, ale zvažujeme do budoucna i více pohybových uměleckých představení, jako je balet, nový cirkus. Tvoříme SmetaNový sál a během festivalu představíme detaily. Zřejmě to bude okolo uvedení opery Libuše v polovině června.

Bude to náročný projekt?

Sháníme finance, protože levné to nebude. Pomoc přislíbilo město, Pardubický kraj, Česká spořitelna a další firmy nebo mecenáši. Cenu nového řešení nádvoří odhadujeme na 50 milionů korun. Nyní to musíme vyřešit po technické stránce, abychom zajistili během oprav zámku základové desky. Jednáme s památkáři, na nádvoří se uskutečnil archeologický průzkum, který měl odpovědět na to, co si můžeme všechno dovolit.

A můžete si dovolit?

Můžeme, ale ne příliš zemní práce, spíše nadzemní. Archeologický průzkum ale neukázal žádnou vzácnou památku, jen gotické destrukce původních stěn, ale je tam jedna chodba vedoucí středem nádvoří, která je v hloubce okolo 70 až 90 centimetrů. Ta nás omezuje pro základy nového sálu. Ale je středová, takže v rozích nádvoří můžeme konstrukci kotvit. Tento týden se dohodneme s památkáři na finálním řešení.

Kompletní program letošního festivalu naleznete na této adrese.

Jak se zrychlí výstavba konstrukce, která dosud trvala měsíc?

Doufáme, že pak stavba zabere jenom sedm až deset dní. Původní záměr Josefa Pleskota byl, že by se pilíře portálu skládaly nůžkovým principem do země. Proto se dělal archeologický průzkum, který ale neumožní jít několik metrů do země. To chápeme. Konstrukce se proto bude odvážet a tím se montáž lehce prodlouží, ale ne nijak zásadně.

Jsou památkáři vstřícní?

Ano, jsou v rámci svých možností. Úzkostně si hlídají památku, ale já jim rozumím. Je to nádherný zámek pod ochranou UNESCO. Ani my nemáme zájem nějak invazivně do zámku vstupovat. Vážíme si spolupráce s Národním památkovým ústavem a nejsme v rozporu.

Nový ředitel, nový vítr… Plánujete změny na hlavní festivalové scéně?

Chceme, aby dění na hlavní klasické scéně kvalitativně rostlo. Dosud festival nabízel to nejlepší z České republiky a nejbližšího okolí. My to chceme více posunout k mezinárodním spolupracím. Bude to dražší, ale budeme se snažit, aby se financování promítlo co nejméně do vstupného. Budeme hledat pro lidi z regionu způsoby, jak jim lístky zlevnit, aby neztratili kontakt s festivalem jen proto, že si to nebudou moci dovolit. To bych si opravdu nepřál.

Program festivalu se plánuje roky dopředu. Můžete už nyní prozradit nějakého zahraničního umělce nebo soubor?

Nechceme toho prozrazovat mnoho, ale začíná etapa spolupráce se zahraničními ansámbly. Příští rok se můžeme těšit na Drážďanskou filharmonii. Další rok sáhneme ještě dál, lehce přes moře do Velké Británie. Ale víc už nemůžu říct.

Festivalové zahrady 2022 | Video: Festivalové zahrady

Je to váš první festival v pozici ředitele. Jste tady spokojený?

Můj příchod byl domluvený asi pět let. Přišel jsem na Smetanovu Litomyšl z České filharmonie, kde jsem kouskem i zůstal. Právě toho bych rád využil tady. Česká filharmonie je jeden z nejlepších orchestrů na světě a má obrovskou síť mezinárodních kontaktů. To může nesmírně pomoci festivalu a Smetanova Litomyšl zase umožní filharmonii projekty, které se nevejdou do Rudolfina nebo mu nesluší. Třeba opera. A Česká filharmonie chce dělat operu.

Opera se do Rudolfina nevejde?

Rudolfinum je koncertní sál, ale není to divadlo. Nemáme zázemí pro kulisy, není tam technika pro inscenaci, odpovídající světla. Když se orchestr rozloží na pódiu, tak se zaplní a není kam dát kulisy, ani zpěváky. Není to divadlo. Dá se tam dělat opera jen koncertně, proto se chceme tady v Litomyšli s Českou filharmonií dostat i k té inscenované opeře.

Takže by v Litomyšli mohla vzniknout letní scéna České filharmonie?

Není to nic nového. Když se podíváme po Evropě, tak berlínští filharmonici mají svou letní scénu v Baden- Badenu, vídeňští v Salzburgu, Finové na hradě… Je to běžné. A Česká filharmonie si taky zaslouží svoji scénu a kde jinde než v Litomyšli.